Vláda také schválila statut Hrobu neznámého vojína. Tím se podle názoru ministerstva obrany symbolickému hrobu vrací jeho význam a postavení, které měl v období první Československé republiky. Na podobě statutu spolupracovali zástupci Národního muzea, Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské a Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
Hrob Neznámého vojína s ostatky legionářského vojína od Zborova vznikl jako místo piety v roce 1922 na Staroměstské radnici, uvádí web Národního památníku. Zrušen byl v roce 1941 nacisty. Po skončení druhé světové války se o obnovení Hrobu neznámého vojína, tentokrát už na Vítkově, uvažovalo v roce 1947.
V rámci oslav výročí bitvy u Zborova vedení československé armády rozhodlo, že zřídí v Národním památníku na Vítkově Hrob neznámého vojína, který bude obsahovat ostatky od Zborova. Ovšem představitelé sovětského velvyslanectví žádost o převezení ostatků zamítli.
V hrobě nakonec spočinuly ostatky jednoho z příslušníků československého vojska v Sovětském svazu, který bojoval v Dukelském průsmyku. Od roku 2006 je v něm pohřben nacisty popravený protektorátní premiér a člen odboje generál Alois Eliáš.
Stavba samotného památníku na Vítkově začala ještě za první republiky. Po roce 1948 byl využíván jako pohřebiště komunistických představitelů a jeho součástí bylo v letech 1954 až 1962 i mauzoleum Klementa Gottwalda. V roce 1950 tu tehdejší představitelé odhalili sochu Jana Žižky z Trocnova. Dílo sochaře Bohumila Kafky vysoké devět metrů a vážící 16,5 tuny je podle některých údajů největší jezdecká socha na světě.
