Ministerstvo obrany chce v příštích deseti letech výrazně rozšířit aktivní záohy.

Ministerstvo obrany chce v příštích deseti letech výrazně rozšířit aktivní záohy. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Armáda bude hledat záložáky i přes Facebook, nabídne jim víc peněz

  • 357
Česko má necelých 1 200 aktivních záložáků, kteří se každoročně na několik týdnů dobrovolně převléknou do maskáčů a cvičí s armádou. Ministerstvo obrany chce jejich počty do roku 2025 rozšířit na pět tisíc. Chce je hledat i přes sociální sítě, nabízet jim bude více peněz než dosud.

Na ministerstvu obrany spoléhají především na vládou již schválenou novelu branného zákona, která by měla po projednání v parlamentu vejít v platnost na začátku příštího roku (více čtěte zde). Ta postavení aktivních záloh výrazně zatraktivňuje zejména výrazným zvýšením finanční odměny za službu. Průběh cvičení, podmínky na něm a příjem by se totiž měly v podstatě rovnat profesionálům.

„Zákon stanovuje vojákům v aktivní záloze na cvičení nebo v době nasazení služné ve výši služebního tarifu vojáka z povolání,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva. To se bude lišit podle postavení záložáka, mělo by se však pohybovat nejméně v úrovni průměrné mzdy. Záložáci by pak už nedostávali náhradu za ušlou mzdu.

Zvýší se také měsíční odměna za zařazení do záloh z nynějších 500 na 1 000 korun. Studenti vysokých škol by mohli dostat až 20 tisíc ročně. Zaměstnavatel by po dobu uvolnění pracovníka na cvičení dostával příspěvek ve výši dvou třetin nebo celé průměrné mzdy v zemi.

PŘEHLEDNĚ: K čemu jsou odvody a zálohy?

Armáda se hodně spoléhá i na paragraf, který nově nařídí, že po tři roky budou příslušníky aktivních záloh i vojáci z povolání, kteří z armády odejdou.

„První z nich by mohli rozšířit řady aktivních záložníků asi tři roky po začátku účinnosti novely branného zákona. Předpokládáme, že tímto způsobem postupně rozšíříme počty příslušníků aktivních záloh zhruba o 2 500 osob,“ uvedl Petr Medek z tiskového odboru ministerstva.

Kdyby novela zákona začala platit příští rok, stanou se první bývalí profesionálové záložníky kolem roku 2020. Minimálně prvních tři až pět let proto bude rozšiřování záloh závislé téměř výhradně na zájmu civilistů. Experti proto považují získání čtyř tisíc aktivních záložníků do roku 2025 za velmi obtížný, i když ne zcela nesplnitelný úkol.

„Kdyby jich bylo za pět let 2 500, byl by to velký úspěch. Demografický vývoj jde proti, ve věkové skupině 19 až 25 let, o niž má armáda největší zájem, je dnes polovina lidí oproti roku 2002. Navíc ve stejných vodách budeme lovit lidi pro profesionální armádu, policii a hasiče,“ upozorňuje bezpečnostní analytik a bývalý šéf kabinetu ministra obrany Alexandra Vondry František Šulc (rozhovor s ním čtěte zde).

Ministerstvo však už začíná místa pro záložáky připravovat. „Místa pro aktivní záložáky, kteří se zúčastní pravidelných cvičení, budou postupně vznikat. Limit pět tisíc osob ani nemusí být konečný, bude záležet na vývoji bezpečnostního prostředí, zájmu občanů a potřebách ozbrojených sil,“ doplnil Medek. Armáda plánuje i kampaň. „Chceme informovat zejména prostřednictvím médií, internetu a sociálních sítí, ale také v rámci propagace armády na veřejných akcích,“ přiblížil Medek.

Vojáci už mají předběžně spočítané i náklady na služné, odměnu a kompenzace zaměstnavatelům aktivních záložníků. Zatímco mzdy 21 tisíc profesionálů stojí rozpočet 13 miliard korun ročně, záložáci by měli přijít na zhruba tři sta milionů.

„Obecně jsou náklady na přípravu příslušníka aktivních záloh sedmkrát nižší než na roční zaměstnání vojáka z povolání,“ uvedl Medek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video