Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obrana a vnitro nevyužívaly efektivně offsetové programy, uvádí NKÚ

  8:17aktualizováno  8:17
Ministerstva obrany a vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu nevyužívaly efektivně offsetové programy, ve kterých se vítězové státních zakázek zavazují k další podpoře státu a jeho obchodu. Úřad se zaměřil na deset programů v letech 1999 až 2011. V nich měli dodavatelé závazky za 57,4 miliardy korun. Kontroloři však vypočítali, že mohly být minimálně o jednu miliardu vyšší.
Offsety stát využíval především v zakázkách týkajících se obrany a bezpečnosti – tedy například při nákupu obrněných vozů Pandur nebo u nájmu stíhacích letadel Gripen apod.(Ilustrační foto)

Offsety stát využíval především v zakázkách týkajících se obrany a bezpečnosti – tedy například při nákupu obrněných vozů Pandur nebo u nájmu stíhacích letadel Gripen apod.(Ilustrační foto) | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

"Klíčové pro vyhodnocení offsetů je plnění offsetových závazků, tedy závazků, které se dodavatelé zavázali plnit v souvislosti se získáním veřejné zakázky," vysvětlila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková. 

Ministerstva vnitra a obrany jako zadavatelé zakázek, ke kterým se offsety vážou, sledují, do jaké míry dodavatelé plní své offsetové závazky. Ty mohou mít podobu podílu českých firem na dodávkách, podpory českého exportu, investic a podobně.

 "Podle údajů zmíněných resortů byly splněny závazky ve výši 43 miliard korun. NKÚ však při kontrole zjistil, že resorty do splněných závazků zahrnuly i ty, které tam nepatřily. Odpovědná ministerstva tak nesprávně uznala plnění v hodnotě nejméně 1,1 miliardy korun," uvádí zpráva kontrolorů.

Resorty se výčitkám brání

Ministerstvo obrany závěry kontroly NKÚ analyzuje. Podle svého mluvčího Jana Pejška připravuje příslušná opatření, která předloží vládě. "Celkově hodnotíme naše offsetové programy jako úspěšné, ve většině případů přesahující finančním objemem smluvně stanovenou hodnotu," sdělil iDNES.cz Pejšek.

Doplnil, že z osmi programů průmyslové spolupráce spadajících do gesce resortu obrany dosud Česko získalo 40,7 miliardy korun a pouze u 245 milionů korun, tedy 0,6 procenta z této částky, shledal NKÚ nesrovnalosti.

"Ministerstvo vnitra realizovalo ve své působnosti od roku 2001 dva programy průmyslové spolupráce 'offsety'. Program EUROCOPTER byl již ukončen, to znamená, že pochybení prezentovaná NKÚ nelze odstranit," sdělil iDNES.cz mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Vnitro podle něj uplatnilo všechny dostupné mechanismy pro možná odvolání, na základě nichž NKÚ některé závěry přehodnotil. "V této věci však již žádná nápravná opatření nelze přijmout," doplnil mluvčí.

"Program PEGAS bude ukončen v závěru letošního roku. Také v tomto případě ministerstvo vnitra uplatnilo všechny dostupné mechanismy pro možná odvolání, na základě nichž NKÚ některé závěry přehodnotil," upřesnil Řepka.

Dodal, že vzhledem k tomu, že program stále trvá, budou ze strany ministerstva vnitra učiněny kroky vedoucí k odstranění zpochybněných transakcí, či uzavření nových.

"K informacím, které prezentuje Nejvyšší kontrolní úřad uvádíme, že v této věci jsme přednesli řadu objektivních argumentů a vysvětlení, které však v závěrečné zprávě NKÚ neakceptoval. Jednalo se o vysvětlení závazků, které pokládal NKÚ za nedostatečně doložené, nebo uznané v rozporu s příslušnými smlouvami, případně dohodami," poznamenal mluvčí ministerstva vnitra.

Offsety mají podporovat český průmysl

Za offsety bylo od roku 1998 odpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu, které zároveň zodpovídá za státní průmyslovou a exportní politiku. V roce 2005 však tento resort přesunul zodpovědnost na zadavatele offsetů, tedy resorty vnitra a obrany.

Ministerstvo průmyslu se tak podle NKÚ zřeklo možnosti účinně ovlivnit směřování offsetů do těch oblastí, které jsou pro Česko nejdůležitější, a využít potenciál offsetů skutečně efektivně k podpoře českého průmyslu.

Ministerstvo průmyslu však v prohlášení pro ČTK uvedlo, že nikdy neztratilo možnost ovlivňovat zaměření offsetových transakcí, protože se podílelo na jejich posuzování prostřednictvím Offsetové komise.

"Offsetová komise vždy posuzovala každý návrh, vedle splnění podmínek stanovených platnou metodikou, především z hlediska jeho přínosů pro českou ekonomiku a jeho potenciálu pro navázání dlouhodobého obchodního vztahu mezi tuzemským a zahraničním partnerem," uvedl mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Paták.

Stát nemohl podle NKÚ své zájmy dostatečně prosazovat i proto, že uplatňování offsetů neupravuje zákon, ale jen usnesení vlády a interní předpisy ministerstva průmyslu a obchodu.

"V offsetových programech dosud nebyly naplněny závazky, tedy zakázky a obchodní spolupráce pro české firmy, v hodnotě deseti miliard korun. NKÚ ministerstvům průmyslu, obrany a vnitra doporučuje přijmout taková opatření, která by zajistila, že tyto offsetové závazky budou využity skutečně efektivně a ve prospěch rozvoje klíčových oblastí českého průmyslu," doplňuje zpráva kontrolorů.

Přestože offsetové programy přinesly českému průmyslu zejména exportní zakázky v řádu desítek miliard korun, v srpnu 2012 vláda jejich využívání s poukazem na evropské právo zastavila. A to přesto, že komunitární právo využívání přímých offsetů umožňuje.

Smyslem offsetových programů je podpora českého průmyslu. Jsou založeny na tom, že stát zadá velkou veřejnou zakázku zahraničnímu dodavateli a zároveň ho zaváže ke kompenzacím výdajů státu například v podobě podpory exportu a investic. Kompenzace výdajů státu jsou přitom ve stejné nebo větší výši, než je cena veřejné zakázky.

Offsety stát využíval především v zakázkách týkajících se obrany a bezpečnosti, například při nákupu obrněných vozů Pandur nebo u nájmu stíhacích letadel Gripen.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.