"Jednání musí začít a musí začít brzy," řekl Barack Obama. "Čas, kdy jsme hovořili o začátku rozhovorů je pryč, teď se musíme posunout dopředu," dodal před společným jednáním s oběma klíčovými hráči izraelsko-palestinského konfliktu. Ještě předtím se viděl s každým z nich zvlášť.
Šéf izraelského kabinetu se s vůdcem Palestinců potkal poprvé od března, kdy Netanjahu usedl do premiérského křesla. Oba státníci si podali ruku a jen zlehka se usmáli do objektivů fotoaparátů.
Po společném jednání izraelský premiér prohlásil, že se všichni shodli na co nejbližším začátku rozhovorů a to bez podmínek. Palestinci do této chvíle podmiňovali obnovení mírových jednání zastavením výstavby osad na palestinských územích. Abbás poznamenal, že by Izrael měl dodržovat závazek z "cestovní mapy", který mu zakazuje další výstavbu na území Palestiny.
Ještě před společným jednáním šéf Bílého domu oznámil, že se příští týden s izraelskými a palestinskými vyjednávači setká zvláštní americký vyslanec pro Blízký východ George Mitchell.
Na misi v Izraeli a Západním břehu Jordánu byl i minulý týden, snažil se přimět izraelské a palestinské představitele k dohodě, která by otevřela cestu k obnovení mírových rozhovorů. To se mu však nepodařilo.
Obama se také zmínil o největší překážce blízkovýchodního mírového procesu, kterou je výstavba židovských osad na palestinských územích. Vyzval Izrael, ať stavební práce zastaví.
Symbolické, ale důležité gesto
Americký prezident od začátku říká, že je pro něj Blízký východ jednou z priorit zahraniční politiky. Po Georgi Bushovi, jemuž vytýkali minimální aktivitu v řešení konfliktu, se nový prezident pokouší do problému "obout". A právě to je jeho první zásluha, míní Reuters: Obama po Bushově éře jakéhosi opomíjení "reaktivoval" tradiční roli USA v mírovém procesu.
Současný šéf Bílého domu je zastáncem takzvaného "two-state solution" neboli řešení v podobě dvou samostatných států: Izraele a Palestiny.
S jeho příchodem do Bílého domu se vztah USA a Izraele poněkud proměnil. Na tom základním, že totiž Washington vždy stojí na straně židovského státu, se nic nemění. Ale Obamova podpora není úplně bezvýhradná: prezident po Izraelcích například chce konkrétní ústupky, hlavně zmrazení výstavby na okupovaném palestinském území.
Ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu, politický "jestřáb" a šéf pravicového Likudu, vzdoruje. Nedávno posvětil stavbu 455 nových bytů na Západním břehu Jordánu. - více si přečtěte zde
Abbás a Netanjahu se v New Yorku setkali poprvé. Ale že by se dohodli a skutečně nastartovali mírový proces, před schůzkou nikdo neočekával. I mluvčí Bílého domu Robert Gibbs předeslal, že bude třeba pokračovat v "tvrdé práci a každodenní diplomacii". Důležitá je prý symbolika takového gesta.
NETANJAHU ODEJDE Z PROJEVU AHMADÍNEŽÁDA- Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odejde z projevu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na Valném shromáždění OSN v New Yorku a vyzývá ostatní státníky, aby udělali totéž. - Reaguje tak na Ahmadínežádovu poslední řeč, ve které opět zpochybnil existenci holocaustu. Izraelská velvyslankyně při OSN Gabriella Shalev přitom sama ve svém projevu bude mluvit o Íránu. Chce zdůraznit, jak nebezpečný je jaderný program Teheránu. |
