Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obnovit partnerství s Ruskem bude maraton, zní z Berlína

  15:58aktualizováno  15:58
Zlepšit vztahy s Ruskem zpřetrhané ruskou anexí Krymu a akcemi na východě Ukrajiny potrvá dlouhé roky. V Berlíně se na tom shodli šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle nich je nutné s Moskvou konstruktivně jednat a nezávodit ve zbrojení, ale zároveň je potřeba na ruskou politiku reagovat.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier | foto: NATO Photos

„Obnovit partnerské vztahy s Ruskem bude maraton, proto musíme plánovat v dlouhodobém horizontu,“ uvedl Steinmeier během setkání se Stoltenbergem, který přicestoval do Berlína k šedesátému výročí vstupu Německa do NATO.

Stoltenberg připomněl, že v dobách studené války bylo po dlouhá desetiletí právě Německo považováno za stát „v první linii“ v případném střetu s tehdejším Sovětským svazem. Později pak položilo základy pro nové partnerství Aliance a Ruska a sehrálo klíčovou roli při dalším rozšiřování.

Vstup Německa do NATO

Německo vstoupilo do Severoatlantické aliance 9. května 1955. Přijetí bylo především obrovským úspěchem tehdejšího kancléře Konráda Adenauera.
Šlo o druhé kolo rozšiřování NATO, při němž se Německá spolková republika (NSR) stala patnáctým členem. Pro Německo znamenalo přijetí důležitý krok v poválečné rehabilitaci země a otevřelo cestu k tomu, aby země mohla hrát podstatnou roli v obraně západní Evropy za studené války. Přímou odpovědí Sovětského svazu na tuto událost bylo vytvoření Varšavské smlouvy, kterou 14. května 1955 podepsaly Sovětský svaz, Maďarsko, Československo, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Albánie a Německá demokratická republika (NDR).

„Ale dnes se do Evropy vrátil ozbrojený konflikt prostřednictvím ruské anexe Krymu a jeho pokračujícího úsilí o destabilizaci východní Ukrajiny,“ řekl Stoltenberg. A když v souvislosti s Ukrajinou ruští představitelé hovoří o „zóně privilegovaného zájmu“, podle šéfa NATO riskují, že se svět vrátí do doby, kdy velmoci ovládaly menší státy.

Ocenil také Berlín za jeho postoj k sankcím Evropské unie vůči Rusku. Moskva za porušení pravidel musí podle něj nést důsledky. „NATO neusiluje o konfrontaci s Ruskem. A nenecháme se vtáhnout do nových závodů ve zbrojení. Stále aspirujeme na konstruktivní vztah s Ruskem. Ale Rusko se změnilo a my se musíme přizpůsobit,“ konstatoval.

Otázkou podle něj není, zda Západ bude mít s Ruskem nějaké vztahy, ale jaké ty vztahy budou. „To by mohlo vytvořit sféru nestability pro nás pro všechny. To není Evropa, kterou bychom chtěli 25 let od pádu Berlínské zdi,“ prohlásil Stoltenberg. Poukázal, že cesta k míru na Ukrajině stále souvisí s naplňováním dohod z Minsku, které pomohlo spolu s Francií zprostředkovat právě Německo.

Síla není bez zdrojů

V berlínském projevu šéf NATO vyzdvihl roli Německa v kolektivní obraně spojenců. „Německo už není čistým konzumentem kolektivní obrany. Nyní je jejím rozhodujícím poskytovatelem,“ řekl s odkazem na podstatnou německou účast v nově vznikajících Silách velmi rychlé reakce NATO.

Zároveň ale upozornil, že Německo stejně jako ostatní spojenci loni na summitu ve Walesu slíbilo, že vzhledem ke změněnému bezpečnostnímu prostředí zvýší výdaje na obranu v horizontu deseti let k hranici 2 procent HDP.

Německo i přes navýšení obranného rozpočtu nyní dává ročně zhruba 1,2 procenta a německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová před pár dny uvedla, že „nevidí potřebu navyšovat“ výdaje až k hranici dvou procent. Důležitější je podle ní akceschopnost a rychlejší rozhodování.

„Síla ale potřebuje zdroje,“ prohlásil v Berlíně Stoltenberg s tím, že stejně jako Německo v dobách studené války chtějí nyní členské země ve střední a východní Evropě stejné záruky kolektivní obrany.

Podle Steinmeiera je Německo nadále oddáno základním principům Aliance, tedy účinnému odstrašení a ustanovení, že útok na jednoho člena lze považovat za útok na všechny. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ prohlásil ke spojencům ve střední a východní Evropě. 

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.