Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hradisko sv. Klimenta zná málokdo. Rovná se Velehradu, soudí místní

  6:28aktualizováno  6:28
Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman na Slovácku je národní kulturní památkou, ale zná jej málokdo. Významem se přitom může podle místních rovnat třeba i Velehradu. Založili proto občanské sdružení, které chce jejich chloubu víc zviditelnit.

Lidé z okolí hory svatého Klimenta, na níž pozůstatky hradiska leží, vyrábějí vizualizace, aby představili, jak sídlo za Velké Moravy mohlo vypadat. | foto: vizualizace Občanského sdružení Přátel hradiska sv. Klimenta

"Myslíme si, že tato památka není dostatečně doceněná," naznačil předseda sdružení Přátel hradiska svatého Klimenta Tomáš Sedláček.

Členové sdružení tak na vlastní náklady vyrábějí vizualizace, aby lidem představili, jak hradisko v období Velké Moravy mohlo vypadat. Chystají také animovaný film.

Je to místo opředené legendami

Archeolog Luděk Galuška v 80. a 90. letech probádával horu svatého Klimenta, aby zjistil, co se tam dělo ve velkomoravském období. "K žádnému jinému hradisku vyjma Veligradu se neváže tak silná cyrilometodějská tradice, jako je tomu zde," řekl.

Podle koho se hradisko jmenuje?
Svatý Kliment byl čtvrtý římský papež a traduje se, že jeho ostatky tam měly být převezeny z Veligradu, aby byly v bezpečí. Legenda praví, že když byla Velká Morava v nebezpečí, vzal je arcibiskup Metoděj z Veligradu a přenesl je na toto hradisko. K tomuto místu se vztahuje silná cyrilometodějská tradice a my nedovedeme seriózně odpovědět, kde má kořeny a jak jsou hluboké. Sahají do období vrcholného středověku.

Jak rozpoznáte, co je pravda, a co jen legenda?
Je to nesmírně těžké zvlášť tady v Chřibech. Ty jsou opředeny tradicí, která jinde nemá obdoby. Nevznikala však pouze ve středověku nebo dříve, kdy se mohla přenášet ústním podáním. Je to i záležitost pozdějších let.

Třeba 19. století?
Ano, ale existuje i novodobá tradice. Například tamní studánka, která je poblíž hradiska, se ještě v 70. letech jmenovala Zeyerova studánka. Později, když jsme tam přišli znova, to najednou byla Gorazdova studánka. A teď už se vypráví příběh, že tam měl přebývat Gorazd, tedy Metodějův zástupce.

Je to tedy uměle vytvořená legenda?
Ano, evidentně ji vytvořili lidé, kteří se tam scházeli jako disidenti v 60. a 70. letech.

Co se tedy o hradisku dá říct s jistotou?
Hradisko vzniklo v první polovině 9. století, takže v době před příchodem Cyrila a Metoděje. Dřív to bývalo spíš menší hradisko a zabíralo hlavně temeno kopce. Při archeologických výzkumech jsme našli pozůstatky obydlí z 9. století. A také zbytky kovorytecké dílny, kde se vyráběly šperky nebo okrasy. Stával tam také kostel.

Hradisko leží na špatně přístupném kopci u Osvětiman. Proč vzniklo právě tam?
Sloužilo jako strážní bod u jednoho z nejkratších přechodů z Pomoraví na Kroměřížsko. To byl prapůvodní záměr Moravanů - chránit tento přechod. Ten kostel mohl být majetkem velmože, který spravoval hradisko a měl ti i kovoryteckou dílnu.

Je pravda, že tam Metoděj překládal Bibli do staroslověnštiny?
Traduje se to na základě zápisu v životopise Metoděje. Místo tam však není přesně pojmenováno. Jsou i další legendy. Například ta, že kníže Svatopluk měl hradisko předat Metodějovi do správy a on si vyhradil pouze honitbu v jeho okolí. Je to prostě místo opředené legendami.

"Ano, pracujeme na animaci, která ukáže, jak ta lokalita mohla vypadat před 1 100 lety," potvrdil Sedláček.

Není to však nic jednoduchého ani po technické ani po historické stránce. "Je to poměrně obtížné, na hoře svatého Klimenta jsou totiž opevnění z několika období," podotkl Sedláček.

Cestou na zříceninu Cimburk

A co přesně je hora svatého Klimenta? Poutní místo na pomezí Slovácka, Kroměřížska a Jihomoravského kraje. Leží tam velkomoravské hradisko, na kterém býval kostel, ale i místo, kde se dřív scházeli křesťanští disidenti.

"V počátcích devadesátých let se tam konávaly akce, které navštěvovaly tisíce lidí," připomíná popularitu hradiska archeolog Luděk Galuška. "Dokonce tam jednou vrtulníkem přiletěl tehdejší politik Ján Čarnogurský," přidal perličku.

Současný zájem o hradisko je menší, což mrzí nejen členy nově založeného sdružení. "Když vidím, kolik lidí při cestě na zříceninu Cimburk nevšímavě mine toto krásné místo, je to hrozná škoda," povzdechl si Tomáš Sedláček.

Nyní jsou na hoře svatého Klimenta viditelné zbytky valů. Z novodobé historie je dřevěná kaplička, která stojí na základech původního kostela. Tu doplňuje zvonice svatého Gorazda a Gorazdova studánka. Hradisko je také opředeno množstvím mýtů a legend.

"Právě zde byl s největší pravděpodobností v roce 884 dokončen překlad Bible do staroslověnštiny," věří Tomáš Sedláček.

"Cyril a Metoděj zajímají půl Evropy, a pokud je u nás takové místo nevyužité, tak je to mrhání naší historií," prohlásil.

Hradisko je zajímavé, ale věhlasu Veligradu nedosahuje

Podle něho je díky tomu také možné zařadit hradisko k Velehradu. "Z hlediska významnosti určitě," míní Tomáš Sedláček.

O tom však nejsou někteří odborníci přesvědčeni. "To hradisko je sice zajímavé, v žádném případě však nedosahuje věhlasu místa Veligrad, tedy aglomerace Staré Město a Uherské Hradiště," ujistil archeolog Galuška.

Právě nad Uherským Hradištěm v lokalitě Sadská výšina chce nyní radnice ještě před červencovou oslavou 1 150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu začít s opravami jednoho z nejvzácnějších archeologických míst, kde oba věrozvěstové zřejmě učili své žáky a arcibiskup Metoděj je tam možná pohřbený (více čtěte zde).

Navzdory rozdílným pohledům na význam hradiska sv. Klimenta však archeolog Galuška vítá jakoukoli snahu o oživení zájmu. "Pokud by se o to chtěl někdo seriózně starat, tak jsem všemi deseti pro," řekl Galuška s tím, že by to nemělo sklouznout k přehnanému adorování.

Hradisko sv. Klimenta leží mezi Osvětimany a Koryčany.

Hradisko sv. Klimenta leží mezi Osvětimany a Koryčany.

Autor:






Hlavní zprávy

ARAMARK, s.r.o. -  -
Kuchař speciálních diet

ARAMARK, s.r.o. - -
Praha
nabízený plat: 18 000 - 23 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.