Jako další opatření proti zneužití karty navrhují, aby obsahovala i obraz tváře svého nositele. Fotografie by však nebyla viditelně přímo na kartě, ale byla by zakódována v jejím magnetickém proužku. Ukázala by se pro kontrolu až v počítači, který by registroval platební transakci.
Zakódovat na kartu skutečnou fotografii nelze, protože současný magnetický proužek nepojme tolik informací. Kentští vědci však vyšli z předpokladu, že obličeje se podobají. Sestavili tedy archiv univerzálních lidských tváří. Ty se dají v počítači překrývat, takže některé rysy při tom vyniknou a jiné se vytratí. Složením padesáti až sta těchto univerzálních obličejů vznikne věrná podoba každého člověka. Zakódování takto sestaveného obrázku pak spotřebuje pouze padesát bajtů, takže obličej se vejde i na magnetický pásek běžné platební karty.
Zdá se však, že při popisu žádného člověka teď nepůjde mluvit o výjimečné kráse. Přesnější je říci, že daný obličej je pouze neobvyklou kombinací zcela typických rysů.
- sobota 3. října 1998
