Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čisté rybníky jsou v Česku čím dál vzácnější. Nahrazují je drahé biotopy

  17:33aktualizováno  17:33
Česko zažívá rozmach veřejných koupacích biotopů. Za deset let jich vzniklo dvaadvacet. Důvod? Podle odborníků mimo jiné zhoršující se stav přírodních vodních ploch. Najít rybník, kam by se člověk neštítil ponořit, je čím dál těžší. Svůj díl viny nesou zemědělci i rybáři.

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Oře se až na hranu toků a rybníků, takže když přijde silný déšť, ornici spláchne přímo do nádrže. Pak je jen otázkou času, kdy se projeví takzvaná eutrofizace, nárůst sinic a neprůhledná voda lidi od koupání přirozeně odrazuje,“ přibližuje hydrobiolog Marek Baxa.

Následkem toho jsou rybníky zanesené, živiny v nich podporují kvetení a pesticidy likvidují přírodní procesy. Nepříznivý vliv mají i praktiky rybářů, kteří vodu v chovných nádržích leckdy vápní a sypou do ní umělá hnojiva či kravskou mrvu, aby lépe rostly řasy jako potrava pro perloočky. Ty následně požírají kapři a další ryby.

„Že se chovné rybníky hnojí, je běžně známá věc. Setkávám se však také s cedulemi zákazu vstupu, které mohou veřejnost odrazovat od vkročení na soukromý pozemek, přestože je voda státní, čili všech, a z logiky věci by k ní měl přístup zůstat zachován,“ dodává odborník.

V nejhorší vodě na jihu Čech ryby nejsou

Ryby se v Česku chovají na vodních plochách o rozloze asi 42 tisíc hektarů. V tuzemsku je celkem asi 24 tisíc rybníků a vodních nádrží, k chovu se využívají přibližně čtyři pětiny z nich. Největší rozmach české rybníkářství zažilo v 70. a 80. letech minulého století.

„Rozloha rybníků a zároveň i podíl těch, ve kterých se chovají ryby, se během několika desítek let zásadním způsobem neměnily. Nádrže v krajině se bez ohledu na jejich funkci obecně potýkají s pro koupání nevhodnou kvalitou vody. Pokud v nich ryby chovány nebudou, neznamená to automaticky kvalitní vodu,“ říká ředitel Rybářského sdružení ČR Michal Kratochvíl.

Fotogalerie

Důkazem toho může být například Staňkovský rybník na Jindřichohradecku, v němž si lidé ještě před 15 až 20 lety plavání užívali. „Nebyla tam hospodářská rybí osádka, nesypali tam hnůj, ani nic nekrmili. A teď je to - alespoň co se vývoje sinic týče - prakticky nejhorší voda v Jihočeském kraji,“ podotýká Baxa.

Svalovat vinu pouze na rybáře proto podle jeho slov nelze. „Mají vliv zejména v rovině akutního znečištění, dlouhodobá zátěž je často spojená s hospodařením nad rybníkem, na polích i v lesích, zkrátka v celém povodí. Je nutné se koncepčně zabývat krajinou v okolí jako celkem,“ míní hydrobiolog.

Za horší kvalitou vody v přírodních nádržích stojí i vypouštění splašků. „Dříve nebylo tolik obcí napojených na čističku odpadních vod nebo neexistovalo volné zaústění kanalizací z jednotlivých obcí, které povinnost mít ČOV nemají, přímo do povrchových vod. Ty se na zhoršení kvality vody, včetně té v rybnících, podílejí nejvíc,“ přibližuje Michal Kratochvíl další aspekty problému.

V biotopech vodu filtrují rostliny

Na rozpáleném betonovém koupališti se však ne každý cítí dobře, a tak některé obce či města chtěly nabídnout lidem alternativu. V poslední dekádě se rozšiřují koupací biotopy imitující právě stále vzácnější přírodní koupání.

Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jich za tuto dobu vzniklo dvaadvacet. „Část z nich je u hotelů, takže nejsou otevřené úplně pro všechny, ale kontroly se tam dělat musí jako v případě těch veřejných,“ popisuje Petr Pumann ze SZÚ.

Mapa veřejných koupacích biotopů.

Biotopy si chválí třeba alergici, jimž nedráždí kůži. Patogeny se totiž neničí pomocí chemikálií, ale voda se čistí přes rostliny a filtr fungující na bázi biologických procesů. „Lidé teď hodně slyší na přírodní věci, vedení obce, která ho vybuduje, možná získá i nějaké politické body,“ přemítá Baxa.

Vzhledem k metodě čištění a přítomnosti drobných živočichů však nelze čekat navždy průhlednou vodu. „Pokud čekáte rybník, ten z toho bude, ale jestli čekáte bazén, ve kterém budete vidět dva metry do hloubky, tak těmto požadavkům nedostojí,“ řekl iDNES.cz jeden z výrobců, který si nepřál být jmenován.

Dodal také, že veřejný biotop potřebuje zhruba po pěti letech další investice. „Kačírek se časem ucpe a systém zkolabuje, musí se vytěžit a udělat znovu. Jezírko u rodinného domu a pro masu je rozdíl. Je to módní, ale když mi někdo zavolá z obce, zrazuji je od toho. Technologie pro biologické čistění je pro velké koupání otázkou desítek milionů,“ dodal.

Lidé nevlezou ani do neškodně nazelenalé vody

V Kovalovicích na Brněnsku mají biotop už skoro deset let a koupání i náklady na provoz si chválí. Jezírko je stálo přes pět milionů, dalšího půl milionu investovali v posledních dvou letech do oprav. Biologickou filtraci zatím měnili dvakrát. „I s chemickým bazénem je práce a vstupní náklady jsou třikrát vyšší,“ vyvrací pesimistický pohled starosta Kovalovic Milan Blahák.

Biolog: Češi kvůli dotacím bezhlavě sází lesy, rybníky zamořili kapry

Voda v biotopu sice může podle Petra Pumanna ze zdravotního ústavu zezelenat od řas, škodlivé sinice v něm však nevyrostou. „Není to jako v kapřím rybníku, pro lidi nepředstavuje zdravotní riziko, podmínky a režim pravým sinicím nesvědčí,“ vyzdvihuje odborník.

Kontrolám hygieniků podléhají biotopy podobně jako venkovní nádrže - sledují jejich průhlednost a fekální znečištění. Riziko nákazy infekčním onemocněním je podle odborníka v biotopu a rybníce srovnatelné. „Pokud se vyskytne někdo infekční v zatopeném pískovém lomu, rozprostře se to na větší plochu, déšť do něj však zase naopak může z pláží splachovat trus,“ dodává Pumann.

Nazelenalý rybník podle odborníků nemusí být nutně zdravotně závadný, zhýčkanější jedinci však často nerozlišují a rozlišovat nechtějí.

„Naprostá většina lidí, kteří si to mohou dovolit, má svoje jezírka nebo bazény, jsou zvyklí na komfort, čistotu a přírodní vody vnímají i při běžném zazelenání jako silně zatížené. Vybudovali si jakousi pseudoštítivost a někdy je to možná zbytečná hysterie,“ uzavírá Baxa.

Podívejte se na záběry z biotopu Radotín (2015):




Témata: Brněnsko




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanislav Štech při přebírání resortu školství, v němž stráví jen pár měsíců...
Štech poprvé rozdával profesury, titul nově nosí Jakubisko či Eben

Nově jmenovaní profesoři v pátek převzali dekrety z rukou ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD), který je ve funkci od středy. Slavnostního...  celý článek

V Pramenech na Chebsku mají lidé na sedmý pokus možnost zvolit vedení obce.
Prameny jsou zas bez vedení, zastupitelům vadí smlouva s ruským investorem

V Pramenech na Mariánskolázeňsku, které jsou nejzadluženější obcí v Česku, se opět rozpadlo zastupitelstvo. Odstoupili oba zastupitelé za uskupení Svobodné...  celý článek

Bouřka v Rakovníku (23. června 2017)
Tři sta tisíc blesků. Noční bouřky byly rekordní, hlásí meteorologové

Bouřky, které ve čtvrtek a v noci na pátek zasáhly Českou republiku, doprovodilo nadprůměrné množství blesků. Meteorologové jich za 24 hodin zaznamenali téměř...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.