Obléhání sinajské základny s českými vojáky skončilo. Beduíni odešli

Obléhání sinajské základny El-Gorah, na níž slouží v mírovém sboru i dva Češi, skončilo. Beduíni údajně dosáhli dohody s úřady, podle níž by do měsíce měli být propuštěni někteří jejich věznění druhové. Obléhání trvalo osm dní.

Základna příslušníků pozorovatelské mise MFO El Gorah na Sinajském poloostrově | foto: Ministerstvo obrany ČR

Přestože některá média referovala v minulých dnech o tom, že beduíni české vojáky "zadrželi", situace nebyla zdaleka tak dramatická. Na útok na základnu střeženou stovkami vojáků si netroufli, tábořili okolo a pálili pneumatiky.

Strážci míru v egyptské poušti

Mezinárodní organizace MFO (Multinational Force & Observers) vznikla na základě mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem z roku 1979. Vojáci odjeli do pouště o tři roky později.

Česko je služebně nejmladším účastníkem mise, tři vojáci se do mise zapojili v roce 2009. Dva jsou nyní na základně, jeden doma na dovolené. Na misi se podílí 12 zemí.

Z 1 660 vojáků v misi je nejvíce Američanů (700), Kolumbijců (354) a Fidžijců (338). Jsou tu i Australané, Novozélanďané či Maďaři.

Mezi hlavní úkoly MFO patří provoz kontrolních a propouštěcích míst (tzv. checkpointů) a hlídková a pozorovatelská činnost podél hranic obou zemí.

"V pátek večer jsme byli ve spojení s naším vojákem. Ohlásil, že se beduíni začali stahovat," sdělila iDNES.cz Jana Růžičková z generálního štábu.

Podle zpravodajského portálu BBC News dosáhli beduíni dohody s bezpečnostními složkami.

"Úřady dostaly měsíc na propuštění několika beduínů z žaláře, přičemž někteří z nich jsou odsouzeni za terorismus," píše server.

Mezinárodní mise MFO, která dbá na mír na hranicích mezi Egyptem a Izraelem, ohlásila beduínské obléhání ve čtvrtek. Dodala, že zásobování a přepravu personálu řeší helikoptérami a že všichni vojáci jsou v bezpečí.

Beduíni si vynucují pozornost

Beduíni údajně proti mezinárodní misi MFO nemají výhrady a obléháním základny chtěli pouze přinutit vládu v Káhiře, aby se uvězněním jejich druhů aktivněji zabývala.

Podle BBC News zřejmě dosáhli svého, neboť vinu mužů odsouzených za pumový útok v letovisku Šarm aš-Šajch v roce 2005 přezkoumá komise.

Sinajští beduíni si na egyptské úřady včetně vlády stěžují dlouhodobě. Čas od času blokují silnice nebo berou rukojmí z řad turistů. Incidentů přibylo po svržení prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011.

Protesty beduínů zažehlo zatýkání po sérii útoků na sinajská turistická letoviska v letech 2004-2006. Tehdy zahynulo 130 lidí. Někteří z tisíců odsouzených beduínů zůstávají za mřížemi bez soudu, jiní byli usvědčeni z organizování atentátů. Přechodná egyptská vláda už odvolala rozsudky smrti nad trojicí odsouzenců.