Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Objevily se důležité signály beroucí na vědomí, že válku proti drogám nelze vyhrát

  11:04aktualizováno  11:04
V posledních dvou měsících se na protidrogové scéně v Latinské Americe a Spojených státech udály dalekosáhlejší změny než ve všech předchozích desetiletích dohromady. Došlo ke třem zásadním posunům, z nichž každý by byl sám o sobě důležitý; dohromady mohou fungovat jako převratná změna, která konečně udělá přítrž neúspěšné protidrogové válce na západní polokouli.

Stránka z kodexu mexického drogového kartelu, který se sám sebe nazývá Templářští rytíři | foto: AP

První a nejdůležitější událostí byla referenda o legalizaci marihuany v amerických státech Colorado a Washington, konaná 6. listopadu. Voliči v zemi, která je největším spotřebitelem zakázaných látek obecně a marihuany zvlášť, poprvé schválili návrhy na legalizaci držení, výroby a distribuce konopí – a to poměrně výraznou většinou.

Zatímco v Oregonu podobná iniciativa ztroskotala a ani v Kalifornii takzvaný Návrh 19 (který vyzýval k omezené legalizaci konopí) v roce 2010 neprošel (o sedm procentních bodů), výsledek v Coloradu a ve Washingtonu vyslal zbytku USA silné sdělení. Nejenže výsledky vytvořily konflikt mezi americkým federálním zákonem a státní legislativou, ale také signalizují posun v přístupu nikoliv nepodobný tomu, který se týkal sňatků osob téhož pohlaví.

Vchod do

Vchod do "drogového" tunelu ve skladišti v San Luis o rozměrech 61 × 61 centimetrů. ()

Jak se zachoval Obama

Stejně důležitá však byla reakce prezidenta Baracka Obamy na hlasování v Coloradu a ve Washingtonu – v obou státech Obama při svém znovuzvolení hravě zvítězil. Právní a politické problémy spojené s výsledkem referend nejsou nevýznamné: marihuana zůstává zakázanou látkou podle amerického federálního práva i podle mezinárodních konvencí, které Amerika přijala. V jiných otázkách – zejména v otázce imigrace – Obama odmítá právní nároky států a trvá na federální pravomoci. Téma navíc zůstává vysoce citlivé: ačkoliv výzkumy veřejného mínění v roce 2012 poprvé naznačují malou většinu ve prospěch legalizace, odpůrci jsou i nadále vehementní.

V rozhovoru ze 14. prosince nicméně Obama učinil tři průlomová prohlášení. Za prvé řekl, že vymáhání federální legislativy o marihuaně v Coloradu a Washingtonu není prioritou jeho administrativy; že teď „má jiné starosti“. Za druhé zopakoval, že se on osobně staví proti legalizaci, ale poté dodal: „v tuto chvíli“. Stalo se tak vůbec poprvé, že některý stávající americký prezident naznačil možnou, ba snad i pravděpodobnou změnu budoucí politiky. A nakonec se Obama postavil za uspořádání „národního dialogu“ v otázce státní versus federální legislativy v podobných otázkách. Důležitost těchto prohlášení nelze ani docenit.

Calderónova politika přišla draho

Ke třetí změně za posledních pár měsíců došlo v zemi, která patří k největším dodavatelům drog na světě: v Mexiku, skrz které musí projít prakticky všechny zakázané látky dopravované do USA – kokain, heroin, marihuana a amfetaminy. Prvního prosince vystřídal Felipeho Calderóna ve funkci mexického prezidenta Enrique Peňa. A jako to tak zpravidla bývá, stala se tato změna příležitostí k přehodnocení politiky odstupující vlády, třebaže nová administrativa nemá v úmyslu tuto politiku v krátkodobém měřítku upravovat. Naštěstí pro Mexiko se zdá, že historie bude soudit Calderónovu „protidrogovou válku“ přísně.

Mexický voják stojí u munice a vysílaček, které členové armádního komanda

Mexický voják stojí u munice a vysílaček, které členové armádního komanda objevili ve výcvikovém táboře drogového kartelu Templářů v lese nedaleko mexického města Santa Gertrudis. (14. července 2011)

Deník Washington Post přinesl koncem listopadu zprávu svého zpravodaje v Mexico City. Ten získal přístup k interním dokumentům, které ukazují, že kromě přibližně 60 000 úmrtí přímo souvisejících s protidrogovou válkou zmizelo během Calderónova šestiletého funkčního období dalších 25 000 osob. Organizace bojující za lidská práva Human Rights Watch napsala novému prezidentovi veřejný dopis, v němž se ho táže, co hodlá udělat s tisícovkami pohřešovaných Mexičanů. Nová vláda pak v sérii uniklých informací i otevřených prohlášení poukázala na vysoké právní, byrokratické i finanční náklady předešlé politiky a také na skutečnost, že navzdory prudce zvýšeným výdajům na vymáhání zákona a bezpečnost bylo v zemi spácháno podstatně více trestných činů všech typů.

Kodex mexického drogového kartelu, který se sám sebe nazývá Templářští rytíři

Kodex mexického drogového kartelu, který se sám sebe nazývá Templářští rytíři

Ustoupí represe alternativám?

Stručně řečeno se nejnovější forma tradičního a mezinárodně vymáhaného přístupu k potírání drog, který stojí na represivní a prohibitivní politice, postupně mění v katastrofální neúspěch, jenž stojí Mexiko obrovské peníze, aniž přináší jakékoliv výsledky pro tuto zemi, zbytek Latinské Ameriky i USA. Hlavní stoupenci tohoto přístupu (Calderón, bývalý kolumbijský prezident Álvaro Uribe, současná prezidentka i bývalý prezident Brazílie, američtí konzervativci i tamní bezpečnostní establishment) v důsledku toho ztrácejí veřejnou podporu. A půdu pod nohama naopak získávají zastánci odlišné strategie (mimo jiné prezidenti Kolumbie a Guatemaly Juan Manuel Santos a Otto Peréz Molina), jejímiž východisky jsou veřejné zdraví a legalizace.

Očekává se, že Uruguay v lednu schválí zákon, který plně legalizuje marihuanu, a Organizace amerických států má v polovině roku dodat hlavám států v regionu zprávu o alternativních strategiích potírání drog a současných „nejlepších praxích“ v jiných zemích. A další státy USA s největší pravděpodobností buďto schválí úplnou legalizaci marihuany nebo její použití k lékařským účelům (to už dnes umožňuje 18 států USA).

Zdá se, že protidrogovou politiku čekají převratné změny. Nedojde k nim přes noc, nedojde k nim všude a nedojde k nim ve vztahu ke všem drogám. Po desetiletích krveprolévání, represí a kriminalizace se však věci začaly vyvíjet správným směrem. Je škoda, že to trvalo tak dlouho.

Mexičtí policisté střeží vůz s chladícím zařízením, který do Mexico City přivezl mrtvoly nalezené v masovém hrobě na severu Mexika (14. dubna 2011)

Mexičtí policisté střeží vůz s chladícím zařízením, který do Mexico City přivezl mrtvoly nalezené v masovém hrobě na severu Mexika (14. dubna 2011)

Jorge G. Castaňeda, bývalý ministr zahraničí Mexika (2000-2003), je profesorem politologie a latinskoamerických a karibských studií na Newyorské univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


Vadí mi, jak si taxikáři vynucují svá práva, řekla v Rozstřelu Krnáčová





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.