Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Objevila se nová naděje na celosvětový zákaz jaderných zbraní

  9:12aktualizováno  9:12
Jaderné odzbrojování bylo před několika lety jen vznešeným snem. Dnes už není představou jen populistů a pacifistů. Výzvu k eliminaci jaderných zbraní přijali profesionálové – politici proslulí realismem a akademici známí smyslem pro zodpovědnost.

V jaderném komplexu Dimona Izrael zřejmě vyvíjí své jaderné zbraně. | foto: Profimedia.cz

Dohoda amerického a ruského prezidenta, že obnoví snižování počtu strategických zbraní, oživila naději na celosvětový zákaz jaderných zbraní. Naléhavost tématu lze jen stěží nadsadit: jaderné zbraně se mohou dostat do rukou států, které by je mohly použít, anebo teroristů bez postavení státu - což by zrodilo nové hrozby nepředstavitelných rozměrů.

Vynález jaderných zbraní - jež během studené války, kdy byl svět rozdělen do dvou znepřátelených bloků, sloužily k odstrašování - odpovídal potřebám a rizikům doby. Bezpečnost se opírala o rovnováhu strachu, což odrážela koncepce vzájemně zajištěné destrukce.

Jiná doba, více jaderných zbraní

V tehdejším bipolárním světě vlastnilo jaderné zbraně jen pět světových velmocí, všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN. Dnes je obrázek světa jiný. Jiskra zažehnutá polským hnutím Solidarita vedla až k rozpuštění Varšavské smlouvy, rozpadu Sovětského svazu a konci bipolárního světa a propasti mezi Východem a Západem.

Příkaz založený na nebezpečné doktríně vzájemného odstrašování ale nenahradil systém opřený o spolupráci a vzájemnou závislost. Následovala destabilizace a chaos, doprovázené pocitem nejistoty a nepředvídatelnosti.

Dnes vlastní jaderné zbraně i tři státy pohroužené do konfliktů: Indie, Pákistán a Izrael. Vzhledem ke směřování jaderných programů v Severní Koreji a Íránu mohou i tyto státy získat jaderný status. Existuje rovněž reálné nebezpečí, že se tato skupina může ještě dál rozrůst o státy, kde se vlády nebudou vždy řídit racionálními úvahami. Také existuje riziko, že by jaderné zbraně mohly padnout do rukou nestátních aktérů, třeba teroristických uskupení.

Účinný režim nešíření jaderných zbraní nebude možný, dokud hlavní jaderné mocnosti, zejména Spojené státy a Rusko, nepodniknou naléhavé kroky k jadernému odzbrojení. Společně vlastní téměř 25 tisíc jaderných hlavic - 96 % celosvětového jaderného arzenálu.

Naděje Obama

Nacházíme naději v tom, že americký prezident Barack Obama si tyto hrozby uvědomuje. S uspokojením sledujeme, že si nová americká vláda nezacpává uši před slovy zodpovědných státníků a vědců, kteří vyzývají k zákazu jaderných zbraní. Cíl bezjaderného světa americká vláda skutečně zapracovala do své agendy kontroly zbrojení a odzbrojení. Oceňujeme též návrhy Velké Británie, Francie a Německa, přičemž i Rusko nedávno v Ženevě signalizovalo ochotu pustit se do jaderného odzbrojování.

Odpůrci jaderného odzbrojení tvrdívali, že tento cíl je za neexistence účinného systému kontroly a dohledu nedosažitelný. Dnes však mezinárodní společenství vhodné prostředky kontroly má k dispozici. Klíčový význam mají jaderné záruky Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Svět potřebuje garance, že civilní jaderné reaktory nebudou zneužívány k vojenským účelům - jde o podmínku neomezeného přístupu k jaderným technologiím pro jaderně nevyzbrojené státy, jak nedávno navrhl britský ministerský předseda Gordon Brown ve své iniciativě směrem k celosvětové jaderné úmluvě pro naši dobu. Právě to je teď obzvlášť naléhavé, vzhledem k hledání nových energetických zdrojů a „renesanci“ jaderné energie.

Konference k revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která proběhne v roce 2010, vyžaduje bezodkladnou formulaci priorit. Přípravná komise se letos v květnu sejde v New Yorku a právě tam je třeba udělat nezbytná rozhodnutí. Hlavní očekávání směřují k redukci jaderného potenciálu, snížení počtu hlavic připravených k odpálení (stažení z pohotovosti), vyjednávání o úmluvě o zastavení produkce štěpných materiálů, ratifikaci komplexní úmluvy o zákazu jaderných testů a k dalším prostředkům posilování praktické realizace Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, zejména jejího celosvětového přijetí.

Nadešel čas na zásadní změnu postupu Konference o odzbrojení probíhající v Ženevě, jíž se léta nedaří naplnit očekávání mezinárodního společenství. Sdílíme názor vyjádřený akademiky, politiky i experty mezinárodní Varšavské úvahové skupiny, že jako základ budoucí multilaterální dohody o jaderném odzbrojení je zapotřebí zvážit nulovou variantu.

Postupného odzbrojování

Zpráva skupiny, nazvaná Arms Control Revisited: Non-proliferation and Denuclearization (Nový pohled na kontrolu zbrojení: Nešíření a denuklearizace), vypracovaná pod předsednictvím Adama D. Rotfelda z Polska a sepsaná britským vědcem Ianem Anthonym ze SIPRI, se zakládá na příspěvcích bezpečnostních analytiků z jaderných mocností a z Polska a dále ze zemí, které dříve jaderné zbraně vlastnily (Jižní Afrika), a z postsovětských zemí, kde kdysi byly rozmístěny (Bělorusko, Kazachstán a Ukrajina). Skutečnost, že se tyto státy v rámci programu Bezpečné a jisté odzbrojení denuklearizovaly, poskytuje cenné ponaučení.

Proces postupného jaderného odzbrojování se musí dostat do pohybu. Nepřinese výsledky přes noc, ale přinesl by nám pocit směřování, šanci na posílení mechanismů nešíření a příležitost ke zřízení celosvětového systému nejaderné bezpečnosti založeného na spolupráci.

Nejzhoubnější hrozbu pro globální bezpečnost představuje kvalitativně nová vlna šíření jaderných zbraní. Nejtěžší zodpovědnost nesou na svých bedrech velmoci vlastnící nejrozsáhlejší arzenál. Máme důvěru v amerického a ruského prezidenta a v lídry všech ostatních jaderných velmocí, že prokážou státnickou moudrost a kuráž a započnou proces vysvobozování světa z jaderného ohrožení. Neméně významný pro mezinárodní řád a bezpečnost je však také respekt k lidským právům a právům menšin a dále celosvětové zavedení demokracie a právního řádu.

© Project Syndicate, 2009.

o autorech

Aleksander Kwaśniewski byl prezidentem Polska v letech 1995 až 2005.
Tadeusz Mazowiecki byl premiérem první polské nekomunistické vlády (1989-1990).
Lech Wałęsa, vůdce hnutí Solidarita a laureát Nobelovy ceny míru (1983), byl polským prezidentem v letech 1990 až 1995.


 

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.