Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci si nechali patentovat nový postup léčby nádoru hlavy a krku

  14:54aktualizováno  14:54
Lékaři dokončili výzkum více než stovky pacientů, kteří trpí rakovinou hlavy a krku. Ukázal, že na růst nádorů mají vliv nejen nemocné buňky, ale také ty nenádorové. Zjištění vědci využili při získání patentu nových postupů léčby. Ty ještě musí projít testováním.

Přednosta Anatomického ústavu Karel Smetana v laboratoři s Eliškou Krejčí, která je členkou výzkumného týmu | foto: 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Zjištění vědců se týká zhoubného dlaždicového karcinomu hlavy a krku. Na výzkumu se podíleli pracovníci Anatomického ústavu, Ústavu molekulární genetiky, Fakultní nemocnici v Motole a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Výsledky své práce prezentovali v pátek. Týkají se růstu nádorů a vycházejí ze zkoumání vzorků tkání od více než stovky pacientů motolské kliniky ORL.

Zhoubné dlaždicové nádory nejsou v ČR běžné a jejich léčba je velmi obtížná, protože při operaci přijde pacient o značnou část obličeje a krku. Ani takto razantní operace přitom nezaručuje, že se vyléčí.

Dlaždicové nádory

Proč se nádor nazývá dlaždicovým? Protože vyrůstá z tkáně tvořené specifickými buňkami epitelu nazývanými dlaždicové. Jsou např. v kůži, hlavě, krku, plících či jazyku.

Zablokování činnosti genů zastaví růst nádoru

Tým, který výzkum vedl, prokázal, že kromě samotných rakovinných buněk ovlivňuje nádor i jeho okolí, tedy nenádorové buňky. Na růstu nádoru se pak podílejí zejména takzvané fibroblasty, tedy buňky vazivové tkáně.

„Vědci zjistili, které geny se podílejí na výměně informací mezi fibroblasty a nádorovými buňkami. Přišli na to, že produkty těchto genů je možné zablokovat a potlačit, a tak potlačit tu činnost fibroblastů, která podporuje růst nádoru,“ stojí v tiskové zprávě, kterou médiím rozeslala 1. LF UK.

Odhalování okolností, za kterých nádor vzniká a roste, je pro léčbu klíčové. Vědci předpokládají, že léčba, která by vycházela z nových poznatků, by dokázala růst zpomalit, nebo také zcela zastavit.

Pracovníci, kteří se na výzkumu podíleli, navrhli dva způsoby biologické léčby a nechali si je patentovat. Proto, aby se dostala k pacientům, ale musejí úspěšně proběhnout její klinické testy. „Vývoj, testování a schválení nové léčby by trvalo minimálně deset až patnáct let,“ upozornil přednosta Anatomického ústavu Karel Smetana.

Testování chce nejen čas, nýbrž i peníze. Nemocnice či univerzita ale miliardy nemá, proto bude záležet na tom, zda výzkum podpoří některá z farmaceutických firem. FN v Motole a UK se to již nejméně jednou podařilo. To když do nadějné léčby rakoviny prostaty investoval Petr Kellner (více čtěte zde).

Biologická léčba

Biologická léčba, nazývaná někdy také cílená léčba, využívá obranyschopnosti organismu k boji proti rakovině či některým autoimunitním chorobám. Vědci nacházejí takové molekuly a pochody, které jsou typické pouze pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a v buňkách normálních tkání se buď nevyskytují vůbec, nebo jen v malé míře. Léčiva pak působí pouze na tyto molekuly a pochody, zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Největší překážkou většímu rozšíření jsou enormní ceny dnes dostupných preparátů.

zdroj: Wikipedia

Nádorů je v Česku zhruba 600 ročně

Podle onkologa Rostislava Vyzuly je zhoubných dlaždicových nádorů hlavy a krku v celém Česku do roka zhruba 600.

„Problém je, že pacienti často chodí pozdě a nemoc už je pokročilá. Jenže hlava a krk jsou velmi jemné struktury a operace v nich není příliš jednoduchá, proto v těle většinou zůstane nějaký zbytek, pozitivní okraj. Z něj se pak onemocnění vrací zpět navzdory ozařování a chemoterapii. Úspěšnost léčby proto není moc velká,“ vysvětlil Vyzula, člen výboru České onkologické společnosti a také poslanec ANO.

Onemocnění se daří zastavit jen na určitou dobu, pak se vrací zpět. Procento přežití je zatím stále nízké. Více než pět let přežije jen desetina pacientů, u nichž je nemoc již plně rozvinutá.

Každá zpráva o naději je proto podle Vyzuly vítaná. „Protože léčba dlaždicových zhoubných nádorů je, řekl bych, ještě pole neorané,“ uvádí lékař s tím, že nyní se testuje jedna látka, která patří mezi biologickou léčbu. Nádory hlavy a krku patří také mezi ty, které se ozařují protony.

Patenty jsou v medicíně celkem běžné, protože vědci si jimi chrání nápad před krádeží. Těch, které skončí úspěchem, je ale málo. „Sám znám několik patentů pana docenta Hajdúcha (olomoucký vědec Marián Hajdúch), které nebyly sice převratné, ale šlo o zajímavé záležitosti,“ řekl iDNES.cz Vyzula. Patentovací proces přitom podle onkologa není finančně i administrativně jednoduchý.

Marián Hajdúch se podílel například na vzniku látky, která by mohla prodloužit život lidem s nevyléčitelnou cystickou fibrózou (více o této vědecké práci čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.