"Objev je pro badatele, kteří se zabývají onou epochou, zajímavý," řekla archeoložka Ajelet Dajanová, která vykopávky řídila. "Poprvé jsme narazili na důkaz stálého osídlení, které existovalo v regionu Tel Avivu před osmi tisíci lety."
Stavba o třech místnostech byla podle odborníků postavena v neolitickém období před 7 800 až 8400 lety. Tehdy lidé přecházeli od kočovného způsobu života lovců a sběračů k životu ve stálých sídlištích a k zemědělství.
Archeologové našli zbytky stavby poblíž řeky Ajalon. Mnoho starých civilizací vznikalo podél vodních toků - zdejší obyvatelé před osmi tisíci lety podle Dajanové zřejmě využívali úrodné naplavené půdy.
Časově zařadit nalezené zbytky stavby pomohly archeologům hrnčířské střepy objevené na místě. Zbytky budov naznačují existenci lidského osídlení dávno před dobou, než do oblasti přišly židovské kmeny (kolem třináctého století před naším letopočtem) a dokonce i před příchodem semitského obyvatelstva či Kanaánejců (ty řadí na konec čtvrtého tisíciletí př. n. l.).
Výzkum telavivské univerzity před několika lety odkryl u přístavu Jaffa pozůstatky osídlení z 19. století před naším letopočtem.
Tel Aviv, finanční a kulturní centrum Izraele na středomořském pobřeží, založili židovští přistěhovalci před sto lety. Starověké pozůstatky byly odkryty při výstavbě předměstí Ramat Aviv.
