Autorem snímků je Milan Linhart. Fotografie zvětšíte kliknutím.
"Je to už čtyřicet let, co jsem zdokumentoval první výročí okupace z roku 1968. Místo Rusů nás řezala na Václavském náměstí a na Příkopech v Praze naše Veřejná bezpečnost a naše Lidové milice," připomněl fotograf Milan Linhart.
Lidé v Československu tehdy spontánně protestovali proti rok trvající okupaci země vojsky dalších států Varšavské smlouvy. "Spřátelené armády" pomohly potlačit demokratizační reformy, které hrozily vymaněním Československa z chomoutu Moskvy.

Později proti demonstrantům nasadili i vodní děla (vzadu uprostřed sprška). "Každý utíkal jako o život," říká Milan Linhart.
Smutnou premiéru si před čtyřiceti lety odbyla novinka v arzenálu Veřejné bezpečnosti - bílé obušky, přivezené z Polska. Byly delší než "pendreky", které dříve příslušníci měli, a tudíž v davu účinnější.

Náměstí Republiky. V rukou policistů jsou dobře patrné bílé pendreky - delší než původní československé - které pořádkové síly dovezly z Polska.
Tehdy dvacetiletý Linhart vzpomíná, že pochopení pro demonstranty, sevřené na Václavském náměstí bezpečnostními složkami, měli jen mladí vojáci. "Jedině vojáci, kluci jako my, v našich letech, byli svolní nás propustit z uzávěry v horní části Václavského náměstí a nechat nás uniknout. Veřejná bezpečnost a Lidové milice ne," řekl iDNES.cz.

"Tahle dýmovnice mi hučela kolem hlavy. Kluci je házeli zpátky na hlavy policajtům," říká Milan Linhart.
Sám fotograf jen těsně unikl zranění, když mu kolem hlavy prolétla zapálená dýmovnice. Pak se ji někteří demonstranti snažili na zemi uhasit, ovšem nešlo to. "Je to jako včera," říká nad snímkem Linhart, který při demonstraci občas ukrýval fotoaparát Zenit pod bundou, aby si ho nevšimli agenti vmísení v davu. Proto některé situace vyfotit nemohl.
Praha ovšem nebyla jediným místem, kde se protestovalo. V Brně se sešlo až dvě stě tisíc lidí, dva zemřeli (v Praze byly oběti tři). Ústav pro studium totalitních režimů připravil k demonstraci v Brně vlastní výstavu, kterou je možné zhlédnout na místním náměstí Svobody.
na dobové filmy se podívejte zde |
"Na velodromu se tehdy konalo mistrovství světa v dráhové cyklistice a ve městě byly tisíce fanoušků a desítky novinářů z celého světa. Zprávy o krvavém potlačení protestů se tak donesly i do vzdálených koutů naší planety," citovala ČTK mluvčího ústavu Jiřího Reichla.
ROZSAH ZÁSAHU V SRPNU 1969Zásah proti demonstracím v srpnu 1969 podtrhl odhodlanost komunistů potlačit odpor všemi prostředky. Celkově proti demonstrantům zasahovalo 20 tisíc vojáků, 310 tanků, 40 tisíc milicionářů, třicet tisíc příslušníků Veřejné bezpečnosti, 200 obrněných transportérů a 2 300 aut. V Praze při demonstracích zemřeli tři lidé, v Brně dva. Desítky byly zraněny. Den po protestech politici podepsali "Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o některých přechodných opatřeních, nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku", takzvaný pendrekový zákon. Samosoudci pak odsoudili 1 526 lidí, z toho polovinu za výtržnosti, a justiční složky měly v ruce bič na další protestující. O tři dny později poděkoval vůdce Sovětského svazu Leonid Brežněv Ludvíku Svobodovi a Gustávu Husákovi za "zvládnutí situace". zdroj: Totalita.cz |