"Tyto skutečnosti se negativně projevily na výnosech polních plodin, zejména pak na kvalitě sklizeného obilí," hodnotí ředitel Zemědělské agentury ministerstva zemědělství ve Zlíně František Fojtík.
Zemědělcům se na Zlínsku podařilo zatím sklidit zhruba osmdesát procent ozimého ječmene a necelých šedesát procent řepky. Další obilniny jsou stále na poli. "Právě jsme dokončili sklizeň řepky, dnes vyjedou kombajny i na obilí," hlásil Jindřich Václavek ze zemědělského družstva Zemet v Tečovicích.
Jedno z největších družstev na Zlínsku, které obhospodařuje 300 hektarů řepky a přes tisíc hektarů obilovin, bude muset kvůli očekávaným ztrátám odsunout plánované investice. "Chtěli jsme koupit nové stroje, ale nebudeme na to teď mít. Ztráty budou příliš vysoké," uvádí Václavek. Menší zisk způsobí i v Zemetu především nižší kvalita sklizených surovin.
"U ozimé pšenice jsou už zrnka naklíčená v klasech, takže ji nebudeme moci prodat jako potravinářskou, nýbrž jen jako krmnou. To znamená, že dostaneme zhruba o sto korun za metrák pšenice méně," počítá Václavek. To potvrzuje i zemědělská agentura. "Pšenice nedosáhne požadovaných parametrů pro zařazení do kategorie potravinářská," podotýká Fojtík. "Jarní ječmeny jsou zase polehlé, takže se budou i velmi špatně sklízet. U řepky jsme očekávali rekordní výnos kolem tří tun, ale zhatila nám to předčasná sklizeň, kterou způsobily deště," zlobí se.
Václavek předpokládá, že pokud současné dobré počasí vydrží, mohly by žně v Zemetu skončit do osmi až deseti dní. "Doufám, že bude hezky. Od povodní v roce 1997 se nám počasí na žně nevydařilo. V loňském roce byla sucha, teď pro změnu velké srážky," dodává. Trvale deštivé počasí působí problémy také zemědělcům na Uherskohradišťsku. Pokud se stroje vůbec na rozblácenou půdu dostanou, tak jen s velkými obtížemi. "Nevzdali jsme to, děláme, ale pole je rozježděné," popsal momentální situaci agronom Zemědělského družstva Nedachlebice Jiří Kavka.
V Nedachlebicích zatím podle něj mají pod střechou přibližně šedesát procent řepky, a dokud ji kompletně nesklidí, nezačnou ani se sklizní obilí. "Nic jiného nám nezbývá. Napřed musíme dostat z pole řepku, třebaže obilí už je zralé. Může se nám ale stát, že tím utrpí kvalita obilí. Možná už dokonce utrpěla," uvažuje agronom Kavka. Jeho slova už dříve potvrdili odborníci. Vlhkost podle nich zhorší kvalitu všech obilovin.
Pokud se obilí nesklidí včas, může začít černat, a vyloučen není ani vznik plísní. Žně, které propukly v n ižších polohách hornatého okresu, zemědělcům radosti nepřidají. "V neděli jsme zahájili sklizeň řepky, ale bohužel kroupy nám porost dost poničily," stěžují si například zemědělci na Kelečsku. Ztráty na řepkách odhadují až poloviční. Obiloviny, přestože jsou po dlouhodobých deštích značně polehlé, slibují prozatím úrodu dobrou. Zemědělci však stejně jako při senosečích čekají na sucho. "Pravý stav věcí poznáme, až vyjedeme na pole," shrnuje pracovník Zemědělské agentury ministerstva zemědělství ve Vsetíně Oldřich Kurfürst.
Zemědělcům se na Zlínsku podařilo zatím sklidit zhruba osmdesát procent ozimého ječmene a necelých šedesát procent řepky. Další obilniny jsou stále na poli. "Právě jsme dokončili sklizeň řepky, dnes vyjedou kombajny i na obilí," hlásil Jindřich Václavek ze zemědělského družstva Zemet v Tečovicích.
Jedno z největších družstev na Zlínsku, které obhospodařuje 300 hektarů řepky a přes tisíc hektarů obilovin, bude muset kvůli očekávaným ztrátám odsunout plánované investice. "Chtěli jsme koupit nové stroje, ale nebudeme na to teď mít. Ztráty budou příliš vysoké," uvádí Václavek. Menší zisk způsobí i v Zemetu především nižší kvalita sklizených surovin.
"U ozimé pšenice jsou už zrnka naklíčená v klasech, takže ji nebudeme moci prodat jako potravinářskou, nýbrž jen jako krmnou. To znamená, že dostaneme zhruba o sto korun za metrák pšenice méně," počítá Václavek. To potvrzuje i zemědělská agentura. "Pšenice nedosáhne požadovaných parametrů pro zařazení do kategorie potravinářská," podotýká Fojtík. "Jarní ječmeny jsou zase polehlé, takže se budou i velmi špatně sklízet. U řepky jsme očekávali rekordní výnos kolem tří tun, ale zhatila nám to předčasná sklizeň, kterou způsobily deště," zlobí se.
Václavek předpokládá, že pokud současné dobré počasí vydrží, mohly by žně v Zemetu skončit do osmi až deseti dní. "Doufám, že bude hezky. Od povodní v roce 1997 se nám počasí na žně nevydařilo. V loňském roce byla sucha, teď pro změnu velké srážky," dodává. Trvale deštivé počasí působí problémy také zemědělcům na Uherskohradišťsku. Pokud se stroje vůbec na rozblácenou půdu dostanou, tak jen s velkými obtížemi. "Nevzdali jsme to, děláme, ale pole je rozježděné," popsal momentální situaci agronom Zemědělského družstva Nedachlebice Jiří Kavka.
V Nedachlebicích zatím podle něj mají pod střechou přibližně šedesát procent řepky, a dokud ji kompletně nesklidí, nezačnou ani se sklizní obilí. "Nic jiného nám nezbývá. Napřed musíme dostat z pole řepku, třebaže obilí už je zralé. Může se nám ale stát, že tím utrpí kvalita obilí. Možná už dokonce utrpěla," uvažuje agronom Kavka. Jeho slova už dříve potvrdili odborníci. Vlhkost podle nich zhorší kvalitu všech obilovin.
Pokud se obilí nesklidí včas, může začít černat, a vyloučen není ani vznik plísní. Žně, které propukly v n ižších polohách hornatého okresu, zemědělcům radosti nepřidají. "V neděli jsme zahájili sklizeň řepky, ale bohužel kroupy nám porost dost poničily," stěžují si například zemědělci na Kelečsku. Ztráty na řepkách odhadují až poloviční. Obiloviny, přestože jsou po dlouhodobých deštích značně polehlé, slibují prozatím úrodu dobrou. Zemědělci však stejně jako při senosečích čekají na sucho. "Pravý stav věcí poznáme, až vyjedeme na pole," shrnuje pracovník Zemědělské agentury ministerstva zemědělství ve Vsetíně Oldřich Kurfürst.
