Exhejtman David Rath u úterního jednání soudu (14. července 2015)

Exhejtman David Rath u úterního jednání soudu (14. července 2015) | foto:  Michal Šula, MAFRA

PŘEHLEDNĚ: Proč Rath bojuje o krabici? Jeho obhajoba v kostce

  • 184
Krabice, do které mohl miliony podstrčit iluzionista. Trestní stíhání, jež vůbec nemělo začít. I takové výroky zazněly u Krajského soudu v Praze v závěrečné řeči exhejtmana Davida Ratha a jeho obhájkyně Marcely Ondřejové. Den před vyhlášením nepravomocného rozsudku přinášíme přehled jejich hlavních argumentů, které mají proces znevěrohodnit.

Zpochybňování důkazů a pokusy očernit svědky patří k častým prostředkům obhajoby v jakékoli trestní kauze. U Davida Ratha, bývalého hejtmana Středočeského kraje a někdejšího poslance, padají ale i argumenty, které mají podkopat důvěru veřejnosti ve spravedlivý proces a ukázat, že kauza byla zmanipulovaná.

1. Krabice s penězi, nebo s vínem?

Zatčení Ratha 14. května 2012 před domem Petra Kotta a Kateřiny Pancové s krabicí s údajným úplatkem stálo na začátku celé kauzy. Rath od první chvíle tvrdí, že v krabici si odnáší víno. Policisté ho po zadržení podrobili osobní prohlídce, kterou nahrávali.

„Celých devět minut byla předmětná krabice mimo hledáček kamery. Naopak je vidět, že obžalovaný se po devět minut o krabici nestará,“ zdůraznila ve své závěrečné řeči Rathova advokátka. Bývalý hejtman se snažil soud přesvědčit, že právě v této chvíli mohl někdo obsah krabice vyměnit (čtěte zde). „Vždyť na tom je založena činnost kapsářů nebo iluzionistů,“ vysvětlil, jak by to mohlo uniknout pozornosti.

Proč mu na krabici tak záleží? V době zadržení byl Rath poslancem a vztahovala se na něj imunita. Bez souhlasu Sněmovny nemohl být vydán k trestnímu stíhání. Platí zde ale jedna výjimka. Pokud je zákonodárce chycen přímo při činu, o jeho vydání nerozhoduje v první chvíli celá dolní komora, ale její předseda.

„Musí dát do 24 hodin souhlas k tomu, aby poslanec mohl být dál vyšetřován. Já jsem ten souhlas dala,“ vzpomenula pro iDNES.cz na tři roky staré dění tehdejší šéfka Sněmovny Miroslava Němcová. Její rozhodnutí později prozkoumal mandátový a imunitní výbor a potvrdila ho Sněmovna.

Kdyby se Rathovi podařilo prokázat, že v krabici žádný úplatek nebyl, znamenalo by to, že ho policisté nechytili při činu a o jeho vydání k trestnímu stíhání by tak musela už v prvním kroku rozhodovat celá Sněmovna. Protože se tak nestalo, mohl by bývalý poslanec argumentovat tím, že nebyl zbaven imunity v souladu se zákonem, a v jeho stíhání se podle trestního řádu nesmí pokračovat.

2. Útoky na soudce Pacovského

Rath opakovaně vznáší námitky na podjatost trestního senátu a jeho předsedy Roberta Pacovského. Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové nejsou námitky podjatosti v trestních řízeních ničím neobvyklým. Rath však svůj útok na soudce vede ve velmi osobní rovině.

Naposledy si nechal přinést fotografie Pacovského (více čtěte zde), které údajně dokumentují jeho opilost. Zemanová tento postup obhajoby komentovat nechtěla, uvedla pouze, že obviněný v trestním řízení má právo uvést na svou obhajobu cokoliv. „Je to samozřejmě tlak na soudce a soudce musí být natolik profesionální, že žádné osobní útoky by ho neměly vykolejit. Stále by se měl dívat na věc jako profesionál, měl by to unést,“ řekla iDNES.cz.

Rath u soudu: Takové mučení si zaslouží jen vrah (15. července 2015):

O námitkách podjatosti v Rathově kauze soudy rozhodují průběžně. Zatím byly všechny zamítnuty. Kdyby vyšší soud zjistil až po vynesení rozsudku podjatost senátu, který ve věci rozhodoval, mohlo by to vést ke zrušení verdiktu a předání kauzy jinému senátu. V tomto případě by proces, který se táhl téměř dva roky, začal od počátku.

3. Proč záleží na tom, kdo případ vyšetřoval?

Rathův případ nejprve dozorovalo krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, poté byl předán do Prahy. „Postup se jeví jako zcela účelový,“ zkritizovala to obhájkyně Ondřejová (o její závěrečné řeči více zde). Důvodem pro přidělení kauzy do Ústeckého kraje byla informace obsažená v původním trestním oznámení, že se do zmanipulované soutěže zapojila ústecká firma.

Bylo to Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, které získalo a vyhodnotilo první důkazy, iniciovalo Rathovo zadržení a vazbu. Případ zpočátku dozorovala státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Se jménem nynější vrchní státní zástupkyně Ondřejová přeložení případu přímo spojila, obžalovaný exhejtman byl ještě ostřejší. „Pro některé osoby je to splněno s kariérním postupem a mé neodsouzení by bylo překážkou v jejich kariéře,“ uvedl.

Proč Rath tak usilovně trvá na uznání místní nepříslušnosti vyšetřovacího orgánu?Bylo to ústecké státní zastupitelství, které nařídilo odposlechy hlavních aktérů. Kdyby soud uznal, že byly získány procesně chybně, mohl by je teoreticky odmítnout jako důkazy.

Redakce iDNES.cz tuto otázku konzultovala s odborníkem na trestní právo, který si nepřál zveřejnit své jméno. Ten považuje odmítnutí důkazů z tohoto důvodu za nepravděpodobné.

Uvedl dokonce, že trestní řád umožňuje použít jeden odposlech pro více trestních kauz ve více krajích. Podle §88 trestního řádu je to možné tam, kde horní hranice sazby převyšuje 8 let. Rathovi hrozí až 12 let vězení. Ať už bude čtvrteční verdikt jakýkoli, dá se očekávat, že se minimálně jedna ze stran odvolá. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video