Spojenečtí vojáci zatkli Sálima Ahmeda Hamdána v Afghánistánu necelé dva měsíce po útocích z 11. září 2001. Z afghánské cely putoval do věznice Guantánamo, kde strávil více než tři roky, napsal server CNN.
Vojenská prokuratura mu prokázala úzkou spolupráci s šéfem Al-Kajdy Usámou bin Ládinem, a obvinila ho z terorismu. Údajný terorista ale celou dobu tvrdí, že s terorismem nemá nic společného. Usámovi prý "dělal pouze řidiče a ochranku".
Právě úzká spolupráce s "americkým nepřítelem č. 1" je důvodem, proč ho administrativa prezidenta George Bushe považuje za jeden ze svých největších úlovků ve válce proti teroru. Podle toho se tak k němu i chová.
Hamdán například nepodléhá ženevským konvencím o zacházení s válečnými zločinci. Prokuratura ho totiž označila za "nepřátelského bojovníka" a tvrdí, že není regulérním válečným zajatcem. Proti tomu ovšem protestují Hamdánovi obhájci.
"Jakmile jednou porušíte pravidla a řeknete, že jsou pro vás důležitější odpovědi, může se vám to stát osudným," řekl CNN důstojník Charles Swift, který je součástí obhajoby. "Jakmile se jednou spustíte ze svahu, je těžké zastavit."
Na stranu obhajoby se připojila rovněž řada organizací na ochranu lidských práv. I podle nich je nepřípustné, aby americké úřady libovolně nakládaly s ženevskými konvencemi.
Obhajoba v boji za spravedlivý proces a přiměřené zacházení uspěla. Proces označila za neústavní a dostala ho až před Nejvyšší soud. Ten se kromě prezidentských pravomocí bude zabývat i oprávněností vojenských soudů ve věznici Guantanámo.
