Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti trestných činů budou mít víc práv, nová pravidla posvětila vláda

  10:56aktualizováno  13:49
Stát obětem trestných činů pomůže odbornou pomocí i penězi, budou mít i možnost vzít si s sebou na policii důvěrníka či odmítnout odpovídat na neopodstatněné otázky, které se dotýkají jejich intimity. Vláda dopoledne posvětila nový zákon, který práva obětí upravuje.
Oběti tresných činů budou mít nárok na důvěrníka či pomoc od státu. Ilustrační foto

Oběti tresných činů budou mít nárok na důvěrníka či pomoc od státu. Ilustrační foto | foto:  Radek Cihla, MAFRA

"Dosud byla tato problematika neúplně upravena v několika právních předpisech. Například v trestním řádu. Tím, že budeme mít komplexní samostatný zákon, přiblížíme se k ostatním státům západní Evropy, kde je oběť v trestním řízení chráněna a preferována," komentoval projednání zákona ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Nový zákon například uvádí, že oběti trestných činů mají nárok na peněžitou pomoc od státu. Její minimum vyčísluje norma na 50 tisíc korun, maximální hranice je 600 tisíc. Stát by jejím vyplacením zmírnil ztrátu výdělku a nahradil by náklady spojené s léčením nebo psychoterapií. Podmínkou mimo jiné bude, aby oběť uplatnila nárok na náhradu škody či spolupracovala s policií a soudy.

Už nyní vydá stát ročně šest milionů korun na peněžitou pomoc těm, kterých se dotklo jednání pachatelů. Nově mají být částky vyšší a navíc na ně má mít nárok více lidí. Budou mezi nimi třeba sourozenci zabitých a zavražděných či oběti znásilnění, sexuálního nátlaku, pohlavního zneužití, kuplířství a zločinů spojených s pornografií. Ministerstvo spravedlnosti, které zákon do vlády předložilo, odhaduje, že rozšíření pomoci přijde ročně navíc o čtyři až pět milionů korun. (Více o pomoci od státu v penězích čtěte tady.)

Kdo bude mít nárok na peníze

  • oběť, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví
  • osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu
  • oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby

Zdroj: Návrh zákona o obětech trestných činů

Stát by lidem za určitých podmínek měl poskytnout také bezplatnou právní a odbornou pomoc. Seznam jejích poskytovatelů povede ministerstvo spravedlnosti. Resort předpokládá, že odbornou pomoc bude potřebovat ročně až sedm tisíc lidí.

Na základě nové právní úpravy by se mělo zlepšit také postavení organizací, jež pomáhají obětem trestných činů. "Chceme vést veřejný seznam akreditovaných nestátních organizací a podporovat je z rozpočtu ministerstva skrze dotace a granty," popsal Pospíšil. Ročně by šlo na odbornou pomoc maximálně 50 milionů korun.

Některé neziskové organizace ale varovaly, že podmínky v novém zákoně nahrávají devalvaci odborné pomoci. Například Bílý kruh bezpečí uvedl, že do registru poskytovatelů by se mohla dostat každá organizace, která bude zaštítěna pouze jedním právníkem. "V praxi by to fungovalo tak, že by organizace kvůli získání akreditace formálně uvedly jednu osobu s právním vzděláním jako garanta a ve skutečnosti by právní informace obětem mohl poskytovat laik,“ míní prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.

Lidé se nově dozvědí, že z vězení propustili toho, kdo jim ublížil

Nový zákon obětem trestných činů dává také možnost, aby požádaly o podávání informací ze spisu v jakékoliv fázi vyšetřování. Věznice budou muset na vyžádání informovat o útěku pachatele, jeho propuštění nebo o změnách v režimu detence či nařízené léčby.

Oběť má navíc právo vybrat si ze svých blízkých důvěrníka, který ji bude doprovázet na policii. "Může to být příbuzný, právník nebo třeba rodinný příslušník," dodal ministr spravedlnosti. "Nově bude také každé oběti nabídnuto, aby v průběhu trestního řízení učinila prohlášení o tom, jak ovlivnila trestná činnost její život, jak ji poškodila a tak dále. To bude soud brát v potaz ve chvíli, kdy bude rozhodovat, jaký trest uloží pachateli," dodal Pospíšil.

Podle nového zákona vyšetřovatelé musí vést v citlivých případech výslech oběti tak, aby se už nemusel opakovat. Policisté se také nesmí ptát na otázky z intimní oblasti života, není-li to nezbytné. Pokud nebude člověk, který byl vystaven trestnému činu, spokojen se záměrem otázek, může proti tomu podat námitku. Oběť si také ze zákona může vybrat, zda ji bude vyslýchat policista nebo policistka.

Náklady na vedení výslechu a případné tlumočníky ministerstvo spravedlnosti vyčíslilo na téměř 19 milionů korun. Do částky zahrnulo i upravení výslechových místností tak, aby se oběť nemusela potkat s člověkem, který se na ní dopustil trestného činu.

Aby změny vstoupily v platnost, musí je ještě projednat parlament a podepsat prezident. Až v Poslanecké sněmovně se zřejmě rozhodne, zda budou do zákona zařazena ustanovení, podle nichž by oběti mohly dostat majetek zabavený zločincům nebo výnosy z jejich trestné činnosti. (Více o propadnutí majetku zločinců obětem čtěte tady.)







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.