Oběti srážky vlaků v Norsku byly identifikovány

- Všechny oběti čelní srážky vlaků nedaleko norského Lillehammeru z minulého úterý jsou už podle agentury AP identifikovány, při nehodě zahynulo šestnáct Norů včetně dvou dětí a tři cizinci, z Dánska, Švédska a Ruska.
Nejhorší železniční neštěstí v norské historii vyšetřují tři samostatné komise a může trvat měsíce, než vydají závěrečnou zprávu.

Policie v neděli ukončila shromažďování důkazů na místě neštěstí, odkud byly v pondělí odklizeny zbytky trosek. Kdy bude na trati obnoven provoz ale zatím není jasné.

Podle předběžné zprávy komise norského ministerstva dopravy nezavinila srážku žádná technická příčina, nýbrž opomenutí strojvůdce jednoho vlaku, který přejel červené signalizační návěští.

Předchozí vývoj
Norští strojvůdci oznámili, že dokud se na postižené trati nezlepší signalizační a technický systém, budou tuto trať bojkotovat. Stein Erik Olsen, který zastupuje 1100 norských strojvůdců, řekl agentuře Reuters, že buď musí být zlepšena bezpečnostní opatření, nebo musí být ve všech malých stanicích podél trati umístěn dostatečný personál.

 "Identifikace obětí si vyžáda až několik dní. Některá těla jsou totiž v důsledku požáru, který po srážce vypukl, zuhelnatělá," řekl šéf zvláštního útvaru kriminální policie z Osla Aene Björkon.  Těla obětí, která nemohou být identifikována na místě, jsou převážena do Osla. "Tam bude provedena identifikace zuhelnatělých ostatků pomocí zubů a testu DNA," informovali záchranáři. Většinu cestujících tvořili Norové, mezi pasažéry byli ovšem i Britové, Američané, Nizozemci a Rusové.

Z lidí, kteří srážku vlaků přežili  měla patrně největší štěstí tříletá Sara Zainabová. Když se její matka vzpamatovala z bezvědomí, do něhož upadla po nárazu, uviděla přes vyražené okno svou dcerku trčet ve sněhové závěji. "Ten pitomý vlak mě vyhodil," křičela plačící Sara, která jinak vyvázla bez úhony.

Mezi těmi, kdo srážku vlaků přežili, jsou podle agentury Reuters i teta a strýc norské lyžařské hvězdy, osminásobného olympijského vítěze v běhu na lyžích Björna Dählieho, stejně jako skupina osmi Britů, kteří se vraceli z novoroční dovolené na lyžích.

Smutek nad neštěstím již vyjádřili jak norský královský pár král Harald a princezna Sonja - tak i premiér Kjell Magne Bondevik.

Srážce vlaků se dalo zabránit, říkají zaměstnanci drah
Dva zaměstnanci norských drah (NSB), kteří si nepřáli být jmenováni, pro televizní stanici TV2 uvedli, že z kontrolní věžě v Hamaru viděli, co se děje, ale nemohli katastrofě zabránit, protože nedokázali včas najít telefonní číslo na strojvůdce, telefonní seznamy nebyly aktualizovány. Informace obou zaměstnanců nebyly potvrzeny oficiálně.

"Na rozdíl od elektrifikovaných tratí, které jsou vybaveny třemi systémy sloužícími k zastavení vlaku, je železniční úsek, kde se neštěstí přihodilo, jednou z posledních
neelektrifikovaných tratí v Norsku a není vybaven zabezpečovacím systémem ATC (Automatic Train Control), který vlaky v případě nutnosti okamžitě zastaví," řekl mluvčí norské železnice. "V případě nutnosti používáme radiotelefon," dodal a přiznal, že to zabere trochu času.

Poslední zachráněná
Poslední živou zachráněnou byla žena ve věku kolem 30 let, kterou plameny po nárazu vlaků věznily čtyři hodiny v troskách. Po vyproštění byla převezena do nemocnice. Od úterního podvečera však již nikdo další živý nalezen nebyl.

Spekulace o příčině srážky
Ke srážce došlo v úterý krátce po poledni ve chvíli, kdy oba vlaky jely rychlostí asi 90 kilometrů v hodině. Jeden vlak směřoval z Trondheimu do Hamaru, druhý jel z Hamaru do Reny.

 Norské sdělovací prostředky spekulují o možných příčinách tragédie. Podle údajů NSB je dotyčný železniční úsek jedním z mála v této severské zemi, na němž chybí zabezpečovací zařízení ATC, jež vlaky v případě nebezpečí automaticky zastaví.

Podle plánů měl být systém ATC, jenž stojí v přepočtu asi 50 až 70 milionů Kč, instalován na této trati až v příštím roce, protože přednost dosud dostávaly frekventovanější úseky. Někteří zástupci NSB však zavinění nehody kvůli nedostatečné celkové bezpečnosti úseku popírají.

Zcela vyloučen však prý není ani podíl přechodu počítačů na nový letopočet, protože některé interní materiály NSB podle norské tiskové agentury NTB ukazují obavy, zda přípravy pro přechod na nový letopočet proběhly v rámci norských železnic tak, jak měly. "V Hamaru, který leží blízko místa nehody, byly nalezeny chyby, o tom, zda mohly být příčinou katastrofy,  bych však nechtěl spekulovat," uvedl pro agenturu jeden ze zaměstnanců norského Úřadu pro železniční dopravu.

Tragická srážka vlaků je v Norsku již druhou vážnou nehodou v posledních týdnech. Koncem listopadu přišlo při potopení osobní lodi "Sleipner", jež cestovala mezi městy Stavanger a Bergen a ztroskotala v bouři, o život více než 20 osob.

Bezprostředně po havárii
Na místo podle svědků dorazilo dvanáct ambulantních vozů a čtyři záchranné helikoptéry, které okamžitě začaly převážet zraněné do nemocnic v nedalekých městech Elverum a Hamar.

Vypadá to jako velice ošklivá nehoda," uvedl tiskový mluvčí Norské železniční společnosti Arvid Bardstuen pro NRK. Jedna z lokomotiv se obrátila na střechu a začala hořet," dodal.

"Oheň zachvátil dva nebo tři vagóny, v nichž jsou uvězněni cestující," řekl místní zpravodaj NRK Thomas Molstad. "V obou vlacích jsou stále ještě lidé. Nevím, kolik jich je," potvrdil velitel policejní zásahové jednotky z místa nehody Ove Osgjelten.

Informaci o požáru v jednom z vlaků potvrdil pro NRK také jeden z cestujících Robert Ulriksen. "Náraz přišel jako blesk z čistého nebe. Byl jsem vržen na sedadla přede mnou a když se mi podařilo se znovu postavit na nohy, viděl jsem, že je to vážné. Vlak se převrátil a ležel na boku," citovala jeho líčení agentura Reuters.

U norského města Aasta asi sto kilometrů severně od Osla se srazily dva osobní vlaky, jeden z nich začal hořet.

U norského města Aasta asi sto kilometrů severně od Osla se srazily dva osobní vlaky, jeden z nich začal hořet.

Místo srážky dvou norských vlaků.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video