Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti sovětské okupace se dočkají odškodnění

  0:01aktualizováno  0:01
Osudová střela ze samopalu sovětského vojáka zasáhla v srpnu 1968 třiadvacetiletého Miroslava Vykopala. Skončil v nemocnici s těžkým zraněním. Když zjistil, že jeho ruka zůstane ochrnutá navždy, spáchal později sebevraždu.

"Plyn si pustil asi půl roku poté, co byl postřelen," říká sestra Olga Koubková, která žije v Brně.

Po čtvrtečním jednání sněmovny má Koubková velkou šanci, že za smrt bratra dostane odškodnění. Poslanci propustili do druhého čtení návrh na odškodnění obětí intervence ze srpna 1968 a následujících let sovětské okupace.

Pokud by byla bratrova smrt ohodnocena jako zabití, dostala by Koubková milion korun, pokud by šlo "jen" o těžké zranění, získala by polovinu.

Koubková však o jednání sněmovny zatím mnoho neví. "Nemyslím na to, horší je, že byl zmařen jeden mladý lidský život," říká.

Pětadvacetiletý soustružník Vykopal byl postřelen neznámým sovětským vojákem v centru Brna, jeho příbuzní se to dozvěděli až se zpožděním, kdy už dávno ležel v nemocnici. Případ se nikdy nevyšetřil.

Podle statistik okupanti od 21. srpna do 9. září zabili 72 lidí, těžce zranili 266, lehce 436. Lehce zranění by dostali odškodnění 100 000 korun.

S návrhem přišla opoziční ODS, vláda jej původně odmítla, ale ve čtvrtek jej poslanci v prvním čtení schválili. Poškození by podle něho museli podat žádost do konce roku 2006 a doložit ji lékařskou zprávou, úmrtním listem či svědeckými výpověďmi.

Odškodnění: milion rodině zabitého   
Po čtvrtku je velmi pravděpodobné, že pozůstalí po obětech sovětské okupace z roku 1968 či sami zranění z té doby budou odškodněni. Rozhodli o tom poslanci, kteří návrh opoziční ODS propustili do dalšího čtení.

Diskutovalo se však o výši odškodění, kterou návrh stanoví ve výši jednoho milionu pro pozůstalé.

"Proč se rozlišuje v tuto chvíli cena smrti, kterou položil český občan v boji proti fašismu, a cena smrti, kterou zaplatil český občan v době okupace v roce 1968?" ptal se Radim Turek z ČSSD.

Z Fondu smíření dostávali pozůstalí po lidech, kteří zemřeli například v koncentračních táborech, sto tisíc korun. Stejnou částku dostávali též pozůstalí po obětech komunistického režimu podle rehabilitačního zákona.

Podle některých poslanců proto není vyloučeno, že návrh ještě dozná změn, které se budou týkat právě výše odškodnění. Za důležité však navrhovatelé pokládají, že vůbec prošel.

"Stát si občané zřídili mimo jiné proto, aby je chránil před vnějším nepřítelem. V plnění této základní povinnosti Československo v letech 1968 až 1991 selhalo," řekl předkladatel návrhu Hynek Fajmon z ODS.

Podle historičky Jitky Vondrové, která se specializuje na rok 1968, je odškodnění odůvodněné: "Byla to vojenská okupace, odškodnění obětí mi připadá správné," řekla Vondrová.

Domnívá se však, že "éra odškodňování" by tímto měla skončit: "Je to jedna z posledních skupin poškozených, odškodňování se někde zastavit musí," řekla. Proti návrhu byli komunisté - prý kvůli legislativním nedostatkům.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.