Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti sovětské okupace se dočkají odškodnění

  0:01aktualizováno  0:01
Osudová střela ze samopalu sovětského vojáka zasáhla v srpnu 1968 třiadvacetiletého Miroslava Vykopala. Skončil v nemocnici s těžkým zraněním. Když zjistil, že jeho ruka zůstane ochrnutá navždy, spáchal později sebevraždu.

"Plyn si pustil asi půl roku poté, co byl postřelen," říká sestra Olga Koubková, která žije v Brně.

Po čtvrtečním jednání sněmovny má Koubková velkou šanci, že za smrt bratra dostane odškodnění. Poslanci propustili do druhého čtení návrh na odškodnění obětí intervence ze srpna 1968 a následujících let sovětské okupace.

Pokud by byla bratrova smrt ohodnocena jako zabití, dostala by Koubková milion korun, pokud by šlo "jen" o těžké zranění, získala by polovinu.

Koubková však o jednání sněmovny zatím mnoho neví. "Nemyslím na to, horší je, že byl zmařen jeden mladý lidský život," říká.

Pětadvacetiletý soustružník Vykopal byl postřelen neznámým sovětským vojákem v centru Brna, jeho příbuzní se to dozvěděli až se zpožděním, kdy už dávno ležel v nemocnici. Případ se nikdy nevyšetřil.

Podle statistik okupanti od 21. srpna do 9. září zabili 72 lidí, těžce zranili 266, lehce 436. Lehce zranění by dostali odškodnění 100 000 korun.

S návrhem přišla opoziční ODS, vláda jej původně odmítla, ale ve čtvrtek jej poslanci v prvním čtení schválili. Poškození by podle něho museli podat žádost do konce roku 2006 a doložit ji lékařskou zprávou, úmrtním listem či svědeckými výpověďmi.

Odškodnění: milion rodině zabitého   
Po čtvrtku je velmi pravděpodobné, že pozůstalí po obětech sovětské okupace z roku 1968 či sami zranění z té doby budou odškodněni. Rozhodli o tom poslanci, kteří návrh opoziční ODS propustili do dalšího čtení.

Diskutovalo se však o výši odškodění, kterou návrh stanoví ve výši jednoho milionu pro pozůstalé.

"Proč se rozlišuje v tuto chvíli cena smrti, kterou položil český občan v boji proti fašismu, a cena smrti, kterou zaplatil český občan v době okupace v roce 1968?" ptal se Radim Turek z ČSSD.

Z Fondu smíření dostávali pozůstalí po lidech, kteří zemřeli například v koncentračních táborech, sto tisíc korun. Stejnou částku dostávali též pozůstalí po obětech komunistického režimu podle rehabilitačního zákona.

Podle některých poslanců proto není vyloučeno, že návrh ještě dozná změn, které se budou týkat právě výše odškodnění. Za důležité však navrhovatelé pokládají, že vůbec prošel.

"Stát si občané zřídili mimo jiné proto, aby je chránil před vnějším nepřítelem. V plnění této základní povinnosti Československo v letech 1968 až 1991 selhalo," řekl předkladatel návrhu Hynek Fajmon z ODS.

Podle historičky Jitky Vondrové, která se specializuje na rok 1968, je odškodnění odůvodněné: "Byla to vojenská okupace, odškodnění obětí mi připadá správné," řekla Vondrová.

Domnívá se však, že "éra odškodňování" by tímto měla skončit: "Je to jedna z posledních skupin poškozených, odškodňování se někde zastavit musí," řekla. Proti návrhu byli komunisté - prý kvůli legislativním nedostatkům.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Interaktivní mapa volebních výsledků
Dali vaši sousedé hlas Pirátům nebo ODS? Projděte si podrobnou mapu

Zajímá vás, kde dopadli nejlépe při letošních volbách Piráti nebo SPD Tomia Okamury. Redakce iDNES.cz připravila unikátní interaktivní mapu, díky které si...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráty ve Sněmovně povede Michálek, s ANO odmítají handlovat

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.