Memoriál za oběti Pinochetova režimu v Santiagu de Chile

Memoriál za oběti Pinochetova režimu v Santiagu de Chile | foto: Profimedia.cz

Obětí mučení a věznění za Pinochetovy diktatury bylo o tisíce víc

  • 69
Chilská komise, která vyšetřuje případy porušování lidských práv z dob Pinochetovy diktatury, zveřejnila nová čísla. Obětí mučení a věznění podle ní bylo skoro o deset tisíc víc. Generál Augusto Pinochet andské zemi vládl v letech 1973 až 1990.

"Identifikovali jsme dalších 9 800 lidí, kteří byli drženi a mučeni jako političtí vězni," řekla ředitelka vyšetřující komise Maria Luisa Sepulvedová. Zprávu o čerstvých výsledcích půldruhého roku trvajícího šetření přednesla za účasti hlavy státu Sebastiana Piňery v prezidentském paláci.

Konec Pinocheta

Augusto Pinochet

Generál Augusto Pinochet nebyl nikdy odsouzen, v roce 1990 odstoupil z funkce prezidenta, stále však velel armádě.

O 14 let později ho chilský vrchní soud obvinil z několika zločinů, rozsudku se ale Chilané nedočkali. Pinochet zemřel před pěti lety v domácím vězení.

Vládní komise vyšetřuje případy z doby diktatury generála Augusta Pinocheta, který v andské zemi převzal moc po vojenském puči v roce 1973 a Chile vládl 17 let.

Za tu dobu prokazatelně "zmizelo" nebo zemřelo přes tři tisíce oponentů jeho režimu, další desítky tisíc skončily ve vězení, kde byly brutálně mučeny. Dosud se hovořilo zhruba o 28 tisících, teď ale jejich počet vystoupal na 40 018.

Sepulvedová upřesnila, že komise v posledních 18 měsících zkoumala přes 32 tisíc udání o možném porušování lidských práv za Pinocheta, z nichž v necelých deseti tisících případů uznala, že to byla perzekuce z politických důvodů.

Takoví lidé museli splnit některá kritéria. Kupříkladu museli být zavřeni z politických důvodů, mučeni, uneseni či je někdo chtěl zabít. A také ty, kteří beze stopy zmizeli, musela junta vyšetřovat kvůli "závadné ideologii".

Oponenti, kteří mučení a věznění přežili, teď mají nárok na doživotní rentu ve výši asi 4 400 korun v přepočtu měsíčně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue