Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti Lockerbie odškodníme, hlásí Libye

  20:31aktualizováno  20:31
Libye se rozhodla odškodnit oběti atentátu na Lockerbie. Ministr zahraničí Muhammad Abderráhmán prohlásil, že jeho země je ochotna vyplatit kompenzace příbuzným 270 obětí, které v roce 1988 zahynuly při výbuchu amerického letadla nad skotským územím. K rozhodnutí Libyi přimělo jednání Muammara Kaddáfího s britským náměstkem ministra zahraničí Mikem O'Brienem. Ještě před dvěma měsíci Kaddáfího země odškodnění odmítla.
Soud potvrdil doživotí pro Libyjce za Lockerbie

Soud potvrdil doživotí pro Libyjce za Lockerbie - Bývalého agenta libyjské tajné služby Abdala Basata Alího Muhammada Midžrahího uznal odvolací senát zvláštního skotského soudu 14. března v nizozemském Camp Zeistu vinným z účasti na pumovém útoku proti letadlu společnosti Pan-Am a potvrdil tak původní verdikt v případu Lockerbie. (14. března 2002) | foto: ČTK

"Jsme připraveni k rámcovému odškodnění obětí," prohlásil po jednání libyjského vůdce s britským diplomatem ministr zahraničí. "Uděláme v tomto případě vstřícný krok kupředu," dodal.

Dobrý pocit z jednání má i O'Brien. "S ohledem na svou odpovědnost chce Libye učinit gesto k očištění svého jména v souvislosti s touto záležotostí," řekl.

V květnu Libye odškodnění odmítla
Právníci amerických obětí už 29. května května oznámili, že Libye nabízí jako odškodné 2,7 miliard amerických dolarů. To ovšem Libye ještě týž den popřela.

Spojené státy vyzvaly Libyi k vyplacení odškodného po vynesení definitivního rozsudku nad atentátníkem letos v březnu.

Libyjská státem zřizovaná tisková agentura Džana citovala libyjského představitele, podle něhož o takové akci tamní úřady nic nevědí.

"Libye v této věcí ví jen o jedné věci. Libyjští podnikatelé s právníky kontaktovali rodiny zesnulých. Naše úřady od nich ale nedostaly žádnou zprávu o tom,  na čem se dohodli," řekl.

Podle libyjského vládního zdroje se mají zástupci vlád Británie, Libye a USA sejít 6. června v Londýně. Mluvčí britského ministerstva zahraničí termín nepotvrdil, ale řekl, že se má tato schůzka konat co nejdřív.

Zpráva o odškodnění měla vlažnou odezvu
Rodiny obětí a britská vláda vzaly zprávu o údajném libyjském návrhu na vědomí dost opatrně. Mluvčí britských rodin David Ben Aryeah řekl agentuře AFP, že tomuto návrhu příliš nedůvěřuje.

CO JE LOCKERBIE

Při explozi amerického letadla zemřelo 259 cestujících a 11 obyvatel skotského městečka Lockerbie, kam se stroj 21. prosince 1988 zřítil. Letěl na lince Frankfurt nad Mohanem-New York a většina cestujících byli Američané.

OSN zvápětí uvalila na Libyi sankce. V dubnu 1999 je pak pozastavila, protože Tripolis vydal dva své občany podezřelé z útoku zahraničním soudům.

V březnu 2002 odvolací senát zvláštního skotského soudu v nizozemském Camp Zeistu potvrdil doživotí pro libyjského teroristu Alího Muhammada Midžrahího.

Spojené státy minulý týden vyjádřily názor, že Libye se postupně distancovala od podpory mezinárodního terorismu, což vytváří podmínky k tomu, aby pozastavené sankce proti ní byly postupně zcela zrušeny. Podmínkou ale je vyrovnání se s rodinami obětí tragédie.

"Informace, podle nichž je nabídka spojena se třemi politickými opatřeními - zrušením sankcí vůči Libyi ze strany OSN a USA a vyškrtnutím Libye z amerického seznamu zemí podporujících terorismus, nad nimiž rodiny nemají žádnou kontrolu, činí tuto nabídku podivnou," prohlásil.

Britské ministerstvo zahraničí dalo najevo opatrné uspokojení. "Jde-li o vážnou nabídku, je to signál, že Libye chce dát kladnou odpověď na požadavky rezolucí OSN," sdělil mluvčí ministerstva.

"Odškodnění je pouze jedním z požadavků. Mezi dalšími je i požadavek, aby Libye uznala odpovědnost za činy svých funkcionářů," podotkl.

Soud rozhodl po čtrnácti letech 
Celých čtrnáct let trvalo, než padl první definitivní trest za případ Lockerbie. Odvolací senát zvláštního skotského soudu v nizozemském Camp Zeistu v březnu potvrdil doživotí pro bývalého agenta libyjské tajné služby Abdal Basat Alího Muhammada Midžrahího. Děvetačtyřicetiletý atentátník byl po rozhodnutí soudu přepraven do věznice ve skotském Glasgow.

Pět soudců tehdy jednohlasně rozhodlo, že Midžrahí je vinen z útoku na Boeing 747 americké letecké společnosti PanAm v roce 1988.

Odvolací řízení začalo 23. ledna v nizozemském Camp Zeistu. Libye totiž měla proti procesu v Británii námitky. Dalších 14 dní byly předkládány nové důkazní materiály a právní argumenty.

Midžráhího žena, která se odvolacího řízení zúčastnila, se po vynesení rozsudku hlasitě rozplakala a zhroutila.

Prezident Libyjské právní asociace Hafíd Jhoja označil rozsudek za politické rozhodnutí. "Soud je politickou záležitostí, nikoli právní. Neměli žádné jasné důkazy a celý svět to ví. Libyjský národ a všichni Arabové jsou tímto rozsudkem rozhořčeni," řekl tehdy.

Podívejte se na záběry CNN natočené těsně po pádu letadla

"Jsem nevinen"
Krátce po vynesení rozsudku popřel Midžráhí v rozhovoru pro panarabský list Aš-Šark al-Avsat svoji vinu.

"Bůh je můj svědek, že jsem nevinný. Nikdy jsem žádný kriminální čin nespáchal a nemám s případem nic společného," prohlásil.

"Přísahám Bohu, že jsem nikdy žádný kufřík neviděl a žádný jsem do letadla nedal," dodal. Midžrahí byl v Camp Zeistu držen od začátku soudního procesu v květnu roku 2000.

Libyjec dostal doživotí už loni
Skotský soud v nizozemském Camp Zeistu vynesl verdikt doživotí pro Midžrahího už loni v prosinci. Dospěl tehdy k závěru, že Libyjec nastražil bombu do kufříku na Maltě.

Zavazadlo bylo později dopraveno na palubu Boeingu 747 společnosti PanAm. Stroj explodoval nad skotským Lockerbie během letu z Londýna do New Yorku.

Soudce tehdy také řekl, že Midžrahí si musí odsedět minimálně dvacet let. Stejný soud zároveň rozhodl o nevině druhého Libyjce Amína Chalífa Fímy a osvobodil ho.

Původní rozsudek skotského soudu z nizozemského Camp Zeistu najdete na internetové adrese www.scotcourts.gov.uk/html/lockerbie.htm.

HISTORIE PŘÍPADU

21. prosince 1988 - Exploze Boeingu-747 nad Lockerbiem. Zahynulo 259 cestujících a 11 dalších lidí.
14. listopadu 1991- USA a Británie vydaly zatykače na dva důstojníky libyjské tajné služby podezřelé z útoku na Boeing-747 a na letadlo UTA. Libye obvinění odmítla.
4. prosince 1991- Libyjské úřady podezřelé zatkly. Odmítly je ale vydat do zahraničí.
21. ledna 1992 - Rada bezpečnosti OSN vyzvala Libyi, aby oba muže vydala Velké Británii, USA nebo Francii.
1. března 1992 - Libye oznámila ochotu předat podezřelé neutrální zemi.
23. března 1992 - Libye navrhla vydat oba muže Lize arabských států, Velká Británie a USA nesouhlasí.
26. března 1992 - Mezinárodní soudní dvůr v Haagu zamítl požadavek Libye, aby zabránil USA a  Británii použít proti ní sankce.
31. března 1992 - Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která uvalila embargo na letecké spojení s Libyí. Odmítla i vojenskou spolupráci.
23. června 1992 - Libye souhlasí s vytvořením soudu vybraného po dohodě s OSN nebo Lize arabských států.
29. září 1993 - Libye souhlasí s procesem ve Skotsku.
11. listopadu 1993 - Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci uvalující na Libyi od 1. prosince 1993 nové sankce.
13. října 1997 - Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu zahájil na žádost Libye přelíčení o atentátu nad Lockerbie. Soud řešil jen připomínky USA a Británie.
27. února 1998 - Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu určil, že případ Lockerbie spadá pod jeho jurisdikci.
28. srpna 1998 - Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci pozastavující sankce proti Libyi za podmínky, že podezřelé z útoku neodkladně vydá do Nizozemska.
13. února 1999 - Libye přijala návrh, aby agenti po případném odsouzení byli vězněni ve Skotsku.
19. března 1999 - Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí souhlasil, aby oba Libyjci byli souzeni v Nizozemsku. Záruky mu dal jihoafrický prezident Nelson Mandela a saúdskoarabský král Fahd.
5. dubna 1999- Libyjci byli v Tripolisu oficiálně předáni zástupcům OSN a odletěli do Nizozemska. Sankce proti Libyi pozastaveny.
6. dubna 1999 - Podezřelí obviněni ze spáchání útoku proti americkém letadlu společnosti PanAm nad Lockerbie.
7. června 1999 - Skotský vrchní soud odložil proces o šest měsíců.
7. prosince 1999 - Obžalovaní Libyjci předstoupili v Camp Zeistu před soud v prvním veřejném předběžném slyšení.
8. prosince 1999 - Zahájení soudního procesu bylo přeloženo na 3. května 2000.
2. února 2000 - Obhájci v Edinburghu odmítli jménem svých klientů obvinění.
27. dubna 2000  - Předseda skotského soudu zamítl žádost obhajoby o další odklad zahájení procesu.
3. května 2000 - Proces začíná. Obhajoba tvrdí, že je atentát dílem radikálních Palestinců.
29. listopadu 2000 - Skotský soud odmítl žádost, aby osvobodil jednoho z obviněných, Amína Chalífu Fímu.
8. ledna 2001 - Obhajoba sdělila, že nepředvolá žádné další svědky. Před soudem dosud vypovídali tři svědci obhajoby a 228 svědků obžaloby.
9. ledna 2001 - Prokurátor ve své závěrečné řeči prohlásil, že byl předložen dostatek důkazů, aby obžalovaní byli uznáni vinnými ze spáchání vražd. Řekl, že se má upustit od obvinění ze spiknutí a vzdušného pirátství.
18. ledna 2001 - Soudní přelíčení odročeno na 30. ledna.
30. ledna 2001 - Skotští soudci oznámili, že konečný rozsudek vynesou 31. ledna.
31. ledna 2001 - Midžrahí dostal doživotí.
14. března 2002 - Skotský odvolací soud doživotí potvrdil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.