Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti holocaustu dostávají peníze

aktualizováno 
Oběti holocaustu, které přišly podle arizačních zákonů o životní či jiné pojistky, už od některých pojišťoven dostávají peníze. Několik lidí v Česku už je má na kontě a další žádosti se vyřizují. Pojišťovny přislíbily proplatit částky v reálné hodnotě. Majitel pojistky na třináct tisíc prvorepublikových korun, což byla nejobvyklejší částka, dostane necelé čtyři tisíce amerických dolarů (tedy přibližně dnešních 150 tisíc korun).
"Ve srovnání s tím, co dostanou například nuceně nasazení, je to asi mnohem spravedlivější kompenzace," poznamenal Tomáš Jelínek z prezidentské kanceláře.
Za nucené práce čeká většinu obětí jen pět tisíc marek (85 tisíc korun).

O výplatu pojistek se stará Mezinárodní komise pro pojistky obětí holocaustu, v jejímž čele stojí bývalý americký ministr zahraničí Lawrence Eagleburger.
Komise sdružuje pět velkých evropských pojišťoven.

Dvě z nich, Generali a RAS, kterou zastupuje její majoritní vlastník, pojišťovna Allianz, s výplatami českým obětem už začaly.

"I když toho moc není, tak je to po pětapadesáti letech určitá satisfakce a mám z toho radost. Peníze si uložím, abych je měl jako přilepšení k důchodu," říká jeden z českých občanů, kterému pojišťovna RAS peníze přislíbila brzy doručit na účet. Jméno však zveřejnit nechce. I když jeho otec - lékař židovského původu - uzavřel hned několik pojistek u dalších pojišťoven, zřejmě zůstane u proplacení pouze jediné. Vídeňská pojišťovna Fenix už neexistuje a Slovanská pojišťovna byla znárodněna.

Cizí pojišťovny vyplácejí své bývalé klienty, i když oficiálně neuznaly jejich nárok.
"V nabídkách na vyrovnání pojišťovny píší, že neuznávají právní nárok, ale z humanitárních důvodů nabízejí určitou částku. Toto neuznání se týká východní Evropy, pojišťovny totiž tvrdí, že pojistky by měly proplatit tamní státy, protože znárodnily jejich pobočky a připravily je o majetek," uvedl Jelínek.  Hlavním důvodem, proč se pojišťovny nakonec rozhodly vyplatit i východoevropské oběti, byla podle Jelínka obava o vlastní pověst, a tedy i o klienty.

Lidé, kteří mohou mít na pojistky nárok, nebo jejich příbuzní mají ještě rok a půl na to, aby se se svou žádostí přihlásili Eagleburgerově komisi. Ozvat by se měli i lidé, kteří před nacisty emigrovali a nyní žijí v jiné zemi. Komise se zabývá zatím 23 tisíci došlých přihlášek, z toho 476 jich je od českých občanů. Celková hodnota pojistek, které nacisté zkonfiskovali za války českým obětem židovského i nežidovského původu, je téměř 11 miliard prvorepublikových korun.

Mnoho potenciálních žadatelů však nemá vůbec žádné doklady o tom, že jejich pojistka existovala. Podle Jelínka se i v tomto směru věci rozhýbaly. S pátráním v archivech se už začalo a zanedlouho by měl přijet zmocněnec komise, který bude koordinovat vytváření počítačových databází o pojistkách. "V archivech lze najít mnoho dokladů a materiálů, které jako důkaz postačí.

Lidé si doklady o pojistkách ukládali do bankovních sejfů.
Například česká Union banka dělala seznamy, co v sejfech je. V archivech gestapa je zase možné nalézt informace o jednotlivých konfiskovaných pojistkách," vysvětlil Jelínek.
Peníze by měli ovšem dostat i lidé, kteří nemají pojistné smlouvy s pojišťovnami sdruženými v Eagleburgerově komisi. To se týká německých pojišťoven, například Victoria zu Berlin. Tyto nároky by měla pokrýt speciálně vyčleněná část německého fondu určeného předně na odškodnění nasazených na otrocké a nucené práce. Ovšem i za pojistky u dnes už neexistujících pojišťoven by se měli lidé dočkat alespoň symbolické částky.

Jednotlivci z České republiky by měli kontaktovat písemně komisi na adrese: International Commission, PO Box 1163, Wall Street Station New York, NY 10268. Mohou volat bezplatnou linku 001 212 462-7700 či se obrátit na internetovou stránku www.ICHEIC.org , kde jsou informace i v češtině. Jako zdroj informací by mohla fungovat i Česká rada pro oběti nacismu, která vznikla v rámci Česko-německého fondu budoucnosti. "Je to nutné ještě dohodnout s Federací židovských obcí, protože i oni tyto věci registrují," uvedl pracovník rady Tomáš Jelínek.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.