Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obecní rozhlasy? Ne, kabelové TV

  8:51aktualizováno  8:51
Střední Morava - Chrchlavé obecní rozhlasy sice přežily vstup do třetího tisíciletí, ovšem za chvíli budou mít na kahánku. Leckde je pomalu vytlačuje moderní technika. Zatímco ještě před sto lety znělo návsí bubnování obecního bubeníka, za dalších sto let bude mít zřejmě i ta nejmenší vesnice vlastní televizní infokanál.

Proč už ne starý obecní rozhlas? Zlobil a bylo mu houby rozumět. Takto zdůvodňují starostové, které už nebavilo jej opravovat a poslouchat žehrání lidí, že hlášení neslyšeli, proč vymysleli jiný způsob informování obyvatel o novinkách v obci.

Kabelová televize má své výhody. Lidé si tak v teple pokoje mohou sami zjistit, co se kolem děje a časem si možná takto budou moci vyřešit s obcí i všechny úřední záležitosti.

Televize do Beňova přišla s telefony
"Na tento nápad jsme přišli už před osmi lety. Místní rozhlas byl v dezolátním stavu. Věděli jsme, že je třeba něco udělat a do toho přišly výkopy pro telefon. Dohodli jsme se proto a nechali do nich zároveň vložit i kabel pro televizi," líčí starosta Beňova na Přerovsku Josef Stojan.

Lidé ze vsi tak mají možnost dívat se na čtyřiadvacet televizních kanálů plus jeden obecní. Na něm se za čtyřicetikorunový měsíční poplatek dozví zprávy všeho druhu - teď například, že v sobotu hraje na hřišti místní FC Beňov přátelský zápas s polským týmem nebo že sousední obec pořádá zájezd a má ještě volná místa.

Běží tu i videozáznamy z obecních akcí, lidé tu mohou popřát známým k narozeninám, zjistit otevírací doby obchodů či výsledky sportovních utkání. "Kromě toho nám třikrát týdně přiveze kazetu s vysíláním přerovská kabelovka a my pustíme s denním zpožděním aktuální zprávy z Přerovska," popsal starosta.

Lidem v obci moderní způsob informování vyhovuje. Svědčí o tom fakt, že obecní infokanál tu chce mít čím dál více rodin. "Před lety se nám z 213 domů přihlásila stovka a teď jich pořád přibývá. Přitom jen dva odhlásili," řekl spokojeně starosta.

Vlastní kabelovka za 2,5 milionu
Podobně budovali kabelovku i v Majetíně na Olomoucku. "Zatím vysíláme jen text zpestřený fotografiemi. Naším cílem ale je vlastní zpravodajství a vysílání krátkých šotů z obce. Snad se nám podaří najít nějakého šikovného nadšence, který by to dělal," doufá starosta Mojmír Dočkal.

Vlastní kabelovka přišla obec na 2,5 milionu korun, ale starosta peněz nelituje. "Líbí se mi, když lidé diskutují nad tím, co jsme vysílali a že se nechají inspirovat," tvrdí a dává příklad: "Tak třeba na kabelovku dáváme školní jídelníček, aby se důchodci mohli denně rozhodnout, jestli si půjdou pro oběd nebo ne. Jídelníček ale slouží i hospodyňkám doma, které když nevědí, co pořád vařit, tak se kouknou na infokabel a je to," popsal starosta.

Ne všude jsou lidé nadšeni
Své vysílání v televizi má i Rapotín na Šumpersku, jehož starosta si občas musí vyslechnout nepříjemný telefon. "Pokud běží v televizi napínavý seriál, tak se občas najde někdo, kdo naštvaně volá na úřad, ať to vysílání vypneme," řekl starosta Ondřej Kopp.

Obec dvakrát denně vstupujeme na televizní kanál Primy. "Pouštíme vlastní program, takže pokud mají lidé zrovna rozkoukaný nějaký film, zprávy z obce je o něj připraví," řekl starosta Ondřej Kopp. Rapotín má přitom ideální podmínky pro vlastní vysílač. Ten je upevněný na kostele uprostřed obce a od doby, co funguje, značně lidem vylepšil příjem televizního obrazu.

"Teď je jako pohlednice. Zato rozhlasu tu nebylo vůbec rozumět. Byl jako ozvěna, protože jsme v dolíku. Tak jsme si pořídili vlastní studio, kameramana a moderátora v jedné osobě a máme své zpravodajství o všem, co se kde v obci hne," popisuje starosta. A co lidé, kteří se na televizi moc nedívají? "Ti od nás dostanou čtyřikrát či pětkrát ročně bezplatné noviny," tvrdí starosta.

Kabelovou televizi chtějí i jinde
Pro města vlastní infokanál není žádnou vzácností a mají jej i menší města jako je třeba Kojetín či Konice. Moderní technika však pomalu proniká i do mnohem menších obcí. O vlastním infokanálu tak uvažují i v Dřevohosticích na Přerovsku a v řadě dalších obcí.

"Je dobré, že se člověk dozví informace tehdy, kdy sám chce a ne když zrovna zasedne starosta za hlásící pultík. Taky ho chceme mít," tvrdí dřevohostický starosta Ladislav Sigmund.

Obecní televize však podle starostů nebude hned tak znamenat konec rozhlasu. "Nakonec jsme jej stejně museli opravit, protože je to pořád ještě jediná možnost, jak lidi ihned informovat o hrozícím nebezpečí, například ohni nebo záplavě," přiznal starosta Beňova Josef Stojan.

"I my jej stále máme, ač jej skoro nepoužíváme. I zpravodaj pořád ještě vydáváme, ale už jen čtyřikrát ročně," řekl starosta Majetína Mojmír Dočkal.

Ne všichni mají na nové informace
Ampliony z obcí i přes všechny klady moderní techniky hned tak z návsí nezmizí. Důvod je jediný: peníze. "Bylo by to hezké, mít tu podobné vymoženosti. Jenže je to utopie," posteskla si například Ivana Kozáčková, starosta Polomi na Hranicku. Obce, která s téměř dvaceti procent lidí bez práce pravidelně vede regionální statistiky nezaměstnanosti.

"Lidé si na rozhlas stěžují kudy chodí, ale nedá se nic dělat. Ač stojí kolikrát přímo pod ním a hraje to na plné pecky, hlášení není rozumět. S tím ale těžko něco uděláme. Rozhlas je špatný, ozvěna z amplionu zrušit nejde a frekventovaná silnice, kvůli jejímuž hluku jde slyšet tak každé páté slovo z hlášení, bohužel taky ne," vysvětlila s povzdechem starostka.

Úřad se proto snaží dostat aktuální informace lidem i jinak. "Když se děje něco akutního - například mimořádné zastupitelstvo, tak necháme vytisknout letáky a rozneseme je po dědině," popsala starostka. Budoucnost však podle firem, které se zabývají informační technikou, leží právě v místních kabelovkách.

Rozhlas už nestačí, oprava je drahá
"Možná se některým menším obcím zdá, že jde o zbytečný luxus, ale vzhledem k tomu, že prakticky každé ministerstvo přispívá v některých svých programech na budování informačního systému obce poměrně slušnými dotacemi, nejde o zas tak velkou finanční zátěž," řekl obchodní ředitel firmy Satturn Holešov, která se zabývá obecními rozhlasy a televizí, Rudolf Luňáček.

"Časem se tento způsob informování lidí rozšíří všude. Ideální je propojení kabelovky i s obecním rozhlasem, který funguje nejen jako obyčejný hlásič, ale je spojen s celostátním integrovaným záchranným systémem a může varovat v případě nebezpečí," míní obchodní ředitel.

"Obyčejný rozhlas se už nevyplatí. Stačí, když si člověk uvědomí, že jediný sloup a amplionem stojí 10 až 12 tisíc korun a v dědině je jich potřeba třeba dvacet. Ústředna přijde na 30 tisíc korun. Je třeba zaplatit práci a další věci, takže klasický rozhlas je na ústupu," míní Luňáček.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Hever, žárovky. Některé části povinné výbavy jsou přežitek, míní poslanci

Hever, pojistky, rezervní žárovky či kolo. Na silnici jsou často k ničemu, ale když je v autě nemáte, dostanete pokutu. Česko je jednou z posledních zemí...  celý článek

Kostelík svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové (18. srpna 2017)
Staletý kostelík září po opravě jako nový. Zase ztmavne, ujišťují památkáři

Obyvatelé Hradce Králové si musí zvykat na světlou barvu rekonstruovaného dřevěného kostelíku v Jiráskových sadech. Staré ztrouchnivělé dřevo opravit nešlo, a...  celý článek

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, před komisí mluvil i Pelta

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán zbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodl se k tomu po úterním jednání s poslaneckou komisí,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.