"Nechceme se dostat do pozice, že lidé budou bez práce a nebudou mít na nájem. Nedá se říct, že bychom do toho byli přímo tlačeni, ale musíme to řešit," tvrdí Kopp. Starosta už jedná s bankami, zda budou ochotny poskytnout obci úvěr. Nechce však prozradit, jaká je maximální výše úvěru, přes kterou už obec nepůjde. Kopp rovněž nepovažuje za neúměrné riziko, že se obec příliš zadluží. "Podle předběžných propočtů je reálné úvěr splácet, takže by to obec vůbec nezasáhlo," vysvětlil. Za nejobtížnější považuje sehnat schopné manažery, kteří továrnu vytáhnou nahoru. "To těžko mohou být lidé, kteří ji dostali do současné situace," dodal Kopp.
Majitel skláren Vítězslav Kvapil zájem obce o firmu zaznamenal, nechce to však komentovat. Pro hlubokou krizi, jejímž výsledkem jsou stamilionové dluhy, má několik vysvětlení. "Hlavně to už byla nepovedená privatizace, kdy jsme do vínku dostali také pětačtyřicet milionů dluhů. Úplně jsme ztratili východní trhy a museli jsme se přeorientovat na Západ. Museli jsme investovat do technologií, protože byly zastaralé a vysoce energeticky náročné," vypočítal Kvapil. Neskrývá, že také on a jeho ostatní spolupracovníci mají na současné situaci podíl. "S klidným svědomím však mohu říct, že jsme se pro udržení skláren v provozu snažili udělat maximum," dodal.
Zaměstnanci a lidé z Rapotína zájem obce vítají. "Je dobře, že obci není lhostejné, co se tady děje. Taky proto, že uplatnění sklářů jinde ve zdejším regionu je nemožné," uvedl sklář Lubomír Špička. Lidé z Rapotína rovněž nemají strach, že by vysoký úvěr na zakoupení skláren mohl ohrozit život obce. "Určitě by do toho nešli bez podrobných ekonomických propočtů," míní Martin Tomášek z Rapotína.
Ještě před deseti lety pracovalo v Rapotínských sklárnách sedm set zaměstnanců, dnes už pouhých čtyři sta. Přesto je firma stále jedním z největších zaměstnavatelů na Šumpersku.
