"V pátek 25. července našla žena u jednoho z domů v Počítkách mrtvého šestačtyřicetiletého muže. Měl vážná poranění hlavy. V domě pak objevila další tři muže, ročníky 1943, 1963 a 1967, kteří měli také vážně poraněné hlavy," uvedla mluvčí Policejní správy Jihomoravského kraje Dagmar Bartoníková.
Žena s partou mužů žila v domku na kraji vesnice, v lokalitě zvané Na Vejpustku. V době tragédie byla podle všeho pryč, poraněné kumpány a mrtvého Jana Špinara našla, až když se vrátila domů.
Zraněné nejprve odvezla záchranka do nemocnice v Novém Městě na Moravě, poté byli převezeni do nemocnice v Brně. "Jsou hospitalizováni, potřebují specializovanou péči. U dvou z nich je stav velmi vážný," dodala Bartoníková.
Policie už má podezřelého
Už v pátek odpoledne vyhlásila policie pátrací akci. Štěstí se na kriminalisty usmálo v neděli 27. července.
"Mezi druhou a třetí hodinou odpoledne zadržela policie v Račíně na Žďársku devětačtyřicetiletého muže. Policejní rada zahájil trestní stíhání," informovala policejní mluvčí s tím, že dotyčného zřejmě čeká vyšetřovací vazba.
Podle neoficiálních informací se dotyčný jmenuje Josef Zelený a pochází ze Světnova na Žďársku. Za partou kumpánů, které měl pobít, docházel častěji. Jaký měl k hrůznému činu motiv, se zatím jen spekuluje.
Dohady, že za vraždou stály finanční problémy a také peníze, které měl údajně Špinar zdědit po otci, policie nepotvrdila. Zatím neposkytla ani bližší informace k samotné vraždě.
"Předpokládáme, že pachatel použil spíše tupý předmět," řekla Bartoníková k vražedné zbrani s tím, že více detailů od kriminalistů zatím nemá.
Upřesnila však, že za vraždu a pokus o vraždu čeká pachatele dvanáct až patnáct let za mřížemi nebo výjimečný trest.
Vesnice je v šoku
Vražda Počítky šokovala Vesnička, kde žije kolem dvou set obyvatel, je dnes doslova vzhůru nohama. Brutální čin lidmi otřásl.
Jak poznamenal místní kronikář, devětasedmdesátiletý Bohumil Pohanka, nikdo v Počítkách takovou událost nepamatuje. "Žádný mord tu nebyl. Toto je první, který do kroniky zapíšu," řekl důchodce, který obecní dějiny zapisuje řadu let.
Když zastavíte někoho z místních lidí, moc se toho nedozvíte. "Nic nevím, bydlím na druhém konci vesnice. Slyšela jsem to jen od sousedů a to už je tolikrát překroucené," mávla rukou asi padesátiletá žena, která s dvěma taškami právě vycházela z místní prodejny potravin.
Ani prodavačka nebyla sdílnější. "Pana Špinara jsem znala jen podle jména. Občas jsem ho viděla, jak jede na kole do Žďáru. Sem ani moc nechodil," tvrdí mladá žena. Stejně jako ostatní nechce sdělit své jméno. O publicitu zde nikdo nestojí.
Vzpomíná jen kronikář
Kronikář Pohanka sedí za stolem ve své kuchyni a vzpomíná. "Táta Honzy Špinara, Franta, byl pokládán za zvláštního člověka. Půl života prožil v kriminále, přesto nebyl špatný. Byl to úžasný pracant a zavřený byl pro blbiny, většinou pro ženské. Nikdy jsem neslyšel, že by něco ukradl," říká starý muž. Nebožtík Jan Špinar měl prý horší vizitku.
"Měl víc problémy s policajty. Bydleli u něj bezdomovci, lidi v obci se báli, ztrácelo se jim i dříví od chalupy. Peníze neměli, kupovali hlavně kořalku, silnou a lacinou," charakterizuje partu, která obývala zchátralý domek číslo popisné 45.
To, že zavražděný nebyl žádný světec, potvrzuje i šéf žďárských strážníků Martin Kunc. "Byl to ten muž, který nedávno na kole naboural stánek s grilovanými kuřaty na pěší zóně a pak napadl hlídku strážníků," řekl Kunc s tím, že Špinar se zodpovídal z útoku na veřejného činitele.
Strážníci s ním však měli více zkušeností. Většinou kvůli výtržnostem, které Špinar ve Žďáru tropil, když se přiopil.
V domku se asi odehrála jatka
„Když v pátek přijela policie, vnučka tam byla na čumendu a říkala, že ta žena, co s nimi žila, se jen smála. Honzu Špinara prý našli ve dvorku či stodůlce s dřívím. Má snacha je místostarostka, v pátek byla celý den v pohotovosti a pečetila dům,“
říká Pohanka.
Ze zpráv o vyhřezlých mozcích, které obcí kolují a které kronikář tlumočí, naskakuje člověku až husí kůže. Více informací, byť jen kusých, má jedna z blízkých sousedek Špinara. Ani ona nechce prozradit jméno.
„Dva chlapy prý našli s rozbitými hlavami v postelích, třetího ještě viděla dcera odpoledne, pokuřoval na dvorku. Na hlavě měl nějaké rány, ale normálně ji pozdravil,“ tvrdí sousedka. K Janu Špinarovi ale žádné výtky neměla.
„Nemůžu na jeho adresu říct křivé slovo. Když nebyl napitý, dalo se s ním normálně vyjít. Znali jsme se léta a nebyl konfliktní. O těch ostatních jsme nic nevěděli, byli cizí. Ale nebála jsem se tu. Až potom, co se událo,“ říká žena.
