Z procesu Milady Horákové

Z procesu Milady Horákové | foto: Národní filmový archív

Obdivoval Horákovou a pak měl zvednout ruku pro její smrt

  • 273
Je to přesně šedesát let, co dal komunistický režim popravit Miladu Horákovou. Odsouzení političky k smrti vyvolalo bouři nesouhlasu v celém světě, udělení milosti požadovala řada osobností, například Albert Einstein. Pro trest smrti museli zvedat ruce lidé po celé zemi. Souhlasit měli i ti, kteří Horákovou obdivovali.

Všichni v podniku musí na schůzi zvednout ruku, že žádají nejpřísnější trest. Smrt. Pro Miladu Horákovou a další obžalované, kteří právě v těch dnech stojí před soudem.

Tak komunisté organizují desítky, stovky rezolucí, které přijímají lidé v továrnách či kancelářích po celé zemi. Kdo nezvedne ruku či nepodepíše, má problémy.

27.6. 1950

Tragickou tečkou za hlavní částí politického procesu s Miladou Horákovou, zinscenovaném komunistickou mocí v Československu, byla poprava čtyř odsouzených 27. června 1950. Soudní mašinerii padli vedle demokratické političky Horákové za oběť historik, novinář a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl. Zmanipulovaný tribunál je 8. června 1950 uznal vinnými z trestných činů velezrady a vyzvědačství.

Zdroj: ČTK

Jedním z těch, kdo mají hlasovat o rezoluci, je Vladimír Mikule z Lomnice nad Popelkou. Je to pro něj osudová chvíle: Miladu Horákovou totiž osobně zná a obdivuje. "Seznámil jsem se s ní při její návštěvě v Turnově. Pronášela tam projev, mluvila velmi slušně," říká. A dodává: "Byla to skvělá žena, s úžasným sociálním cítěním."

Jako člen mládeže národně socialistické strany Horákovou pozval, aby promluvila na náměstí v Lomnici 25. února 1948. V ten den komunisté přebírali moc v zemi a Horáková už nepřijela.

Pak už se jen dozvídal, jak byla zatčena, obviněna a postavena před soud. A pak jej pozvali na schůzi, aby s ostatními zvedl ruku pro její smrt.

"Naštěstí nechtěli podpisy, to bych nepodepsal. Ale když byla schůze, stoupl jsem si dozadu, abych nemusel tu ruku pro rezoluci zvednout," popisuje. Pak se dozvěděl o popravě. Mikule netají, že obdivuje její statečnost. "Vážil jsem si jí víc než dříve a považuji ji za jednu z největších osobností národa," říká.

Hrobka Milady Horákové na Vyšehradě.Z procesu Milady Horákové

Všichni, kteří na Horákovou vzpomínají, o ní mluví s nadšením: stejně tak i Radka Křivánková z Písku. Seznámila se s ní, když jí bylo čtrnáct let, v roce 1946. "Po tom prvním setkání se Horáková stala mým ideálem," vzpomíná Křivánková. "Vzbuzovala ve mně důvěru," dodává. Horáková u její maminky občas spávala, v Písku měla poslaneckou kancelář.

O rok později ji sleduje při projevu na Prvního máje na náměstí v Písku. Je hlavním řečníkem. Jenže Křivánková netuší, že Horákovou právě vidí naposledy. Když se později dozvěděla o jejím zatčení, nevěřila, že bude zavražděna. "Doufali jsme, že to nebude její konec. Ale poprava, to byl otřes," vzpomíná dnes.

Kdo socialismus nezažil, nepochopí

O datu procesu rozhodl také závazek k Svátku práce

Horníci či dělníci museli před rokem 1989 přijímat takzvané socialistické závazky, že zvýší své pracovní tempo, a podobně postupovali i vyšetřovatelé tajné policie. Součástí takového závazku zpravidla bylo, že pracující ukončí zvýšené nasazení k datu určitého svátku.

Vyšetřovatelé, kteří připravovali proces s Miladou Horákovou a dalšími obviněnými, se zavázali, že ukončí vyšetřování k 1. květnu, tedy k oficiálnímu Svátku práce, který byl v komunistickém Československu masově oslavován.

"V zápise je také uvedeno, že vyšetřovatelé na základě návštěvy soudruha Noska v Ruzyni vyhlásili závazek o ukončení vyšetřování k 1. květnu 1950," píše se ve zprávě o činnosti komise pro bezpečnost při Ústředním výboru komunistické strany, jejíž členové rozhodovali o osudech tisíců lidí. Schůzí se účastnil i Václav Nosek, ministr vnitra.

Zpráva připomínající existenci podivného "závazku", která je uložena v Archivu bezpečnostních složek, byla zpracována až o dvě desetiletí později, kdy se situace uvolnila a objevila se snaha o vyšetření tehdejších zločinů. Tu ovšem zadusila sovětská okupace a později husákovská normalizace.

Na schůzi uvedené bezpečnostní komise 3. dubna 1950 se rozhodlo, jaké bude složení senátu, a také to, že obžalovací spis bude předložen komunistickému prezidentu Gottwaldovi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video