Malé obce se v budoucnu nevyhnout slučování. Ilustrační foto.

Malé obce se v budoucnu nevyhnout slučování. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Obcím zvoní administrativní hrana. Česko se nevyhne jejich slučování

  • 168
Česká republika má 6 244 obcí a vypadá to, že do budoucna jich radikálně ubude. Podle Svazu města a obcí, Asociace krajů ČR a některých starostů čeká Česko jejich postupné slučování. Důvodem je současná složitost samosprávy, přibývání agendy od státu a nedostatek peněz na některé investice.

"Stávající systém veřejné správy je složitý, drahý a neefektivní, do budoucna proto Českou republiku rozhodně čeká změna sídelní struktury," domnívá se předseda Svazu měst a obcí ČR, europoslanec Oldřich Vlasák (ODS).

Podobně hovoří také někteří starostové a Asociace krajů ČR. "Slučování obcí je nevyhnutelné," řekla iDNES.cz Vladimíra Kolářová (nez.), starostka jihočeského Rožmberku nad Vltavou, který má 368 obyvatel.

"Nynější struktura bude dlouhodobě přinášet problémy z hlediska standardu veřejných služeb, jejich financování a stále se zvyšujícího množství úředních agend a povinností, které na obce přenáší stát. Bohužel, bez odpovídajícího finančního plnění," dodal předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

obecní škatulata

Nový Jičín, se od 1. ledna 2011 rozdělí na Nový Jičín a Libhošť

Sobotín (okres Šumperk), se rozdělil 1. ledna 2010 na Sobotín a Petrov nad Desnou

Nemíž (okres Benešov), se od 1. ledna 2009 připojil k obci Tehov

Želechovice nad Dřevnicí (okres Zlín), vznikly 1. ledna 2009 odtržením od Zlína

Strážek (okres Žďár nad Sázavou), změnil hranice, 1. července 2007 se jeho část Habří se stala součástí Moravských Pavlovic

Hostovice (okres Pardubice), obec se připojila 20. října 2006 k Pardubicím, stala se městským obvodem Pardubice VIII

Zdroj: Ministerstvo vnitra

Na výkon státní správy ministerstvo financí posílá ročně krajům a obcím zhruba 10 miliard korun. "Jsem si vědom, že to nepokrývá veškeré náklady, nicméně to je situace současných veřejných financí," uvedl nedávno ve speciálu Otázek Václava Moravce náměstek ministra financí pro oblast veřejných rozpočtů Jan Gregor.

Zadlužená je více než polovina vesnic

V Česku je navíc v současné době zadlužená více než polovina obcí. Hovoří o tom statistiky ministerstva financí. Dluh 3 250 obcí na konci loňského roku činil 80,6 miliard. Úvěry bank obce využily pro opravu silnic, budování kanalizací a čističek, opravy a stavbu bytů nebo nová sportoviště.

"Když potřebujeme opravit silnici, stojí nás to stejně jako město. Navíc jako malá obec nemůžeme například žádat o některé dotace, protože jsou nastaveny pro obce nad dva tisíce obyvatel," popsala Kolářová.

Oba problémy by podle starostky vyřešilo slučování. Zjednodušeně znamená, že menší obce by se administrativně staly součástí těch větších.

"Sloučit by se v budoucny mohly obce, které k sobě mají geograficky blízko, nebo jsou již dnes propojené některými službami. Například integrovanou hromadnou dopravou," domnívá se Vlasák.

Úřady se prý lidem nevzdálí

Lidé by slučováním nepřišli například o název obce. Změnily by se ale třeba obchůzky úřadů. "Lidé by nejezdili na jednu obec za stavebním úřadem a na další například pro občanský průkaz. Bylo by to všechno na jednom místě, aby došlo k úspoře času."

Jenže kromě výhod slučování přinese i nevýhody. "Občané ho budou nést nelibě, protože ztratí možnost rozhodovat o svém území. Budou součástí většího celku," domnívá se starostka Kolářová.

Vlasák odmítá, že by se slučování obcí některé služby lidem vzdalovaly, jak se to například stalo v minulosti, kdy stát zřídil kraje a přerozdělil kompetence obcí. "To by nebylo v zájmu reformy," domnívá se Vlasák. Podle něj reforma musí lidem i úředníkům ulehčit život, jinak nemá smysl.

K postupnému slučování by podle odhadu Vlasáka mohlo dojít nejdřív v následujících deseti letech. "Nový systém se musí nejdříve připravit a vydiskutovat. Je potřeba najít politický konsenzus mezi zájmem státu, finančními prostředky a tím, co by měli od obce očekávat občané," popsal.

Podle předsedy svazu měst a obcí by stát měl vesnicím nabídnout pobídky a tím je přesvědčit, že případné slučování pro ně bude výhodné.

O kolik by se měl počet obcí snížit, zatím asociace ani svaz nedokáží odhadnout. "Je to akademické, nikoliv aktuální téma," upozornil Hašek. "Efektivita řízení obcí napovídá, že číslo musí jít výrazně dolů. Například Polsko redukovalo počet obcí na 350," dodal Vlasák.

slučování obcí

Slučovat se mohou minimálně dvě obce, maximální počet ale zákon nijak neomezuje. Říká jen, že obce se mohou slučovat vždy k 1. lednu kalendářního roku.

O slučování rozhodují zastupitelstva. Zákon o obcích připouští také konání místního referenda. To například rozdělilo Nový Jičín na Nový Jičín a obec Libhošť.

Podmínkou sloučení je, aby spolu obce sousedily a podepsaly spolu takzvanou koordinační smlouvu, která mimo jiné řeší vzájemné majetkové vztahy.

Slučované obce se také musí dohodnout na názvu. Většinou zůstává název jedné z obcí před sloučením. Název ale může být také zcela nový. Musí ho ovšem posvětit ministerstvo vnitra.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video