Právě Šumavy se novela zákona o navrácení majetku obcím dotkne nejvíce. Vrátit by se tu mělo téměř pět tisíc hektarů lesa, v Krkonošském národním parku 500 hektarů a v Podyjí 400 hektarů.
"Ve světě se pozemky vykupují, aby se nový národní park vytvořil nebo rozšířil, tady se to dělá obráceně," řekl Tomáš Staněk, ředitel odboru ochrany lesa ministerstva životního prostředí. Jako příklad uvedl národní park Bavorský les.
Ministerští úředníci se do poslední chvíle snažili, aby byl zákon přijat v pozměněné podobě (obce by místo lesů v parku dostaly náhradní pozemky mimo park), neuspěli však ani v Senátu. Ten se ve čtvrtek novelou ani nezabýval a automaticky ji přijal. "Dělali jsme, co se dalo, ale situace pro ochranu životního prostředí není v této zemi v současnosti příznivá," míní Staněk.
"Já se zániku parku neobávám," oponuje starosta Kašperských Hor Vladimír Marek. Právě jeho obec se mají na Šumavě vrátit největší lesní pozemky. Starosta však zatím odmítl sdělit, jak jeho město s lesy naloží. "Zatím je nemáme. Až je dostaneme, až převezmeme dokumetaci, budeme vědět, co dál," řekl.
S lesy v národních parcích se nesmí hospodařit jako s normálními lesy mimo park, protože jsou součástí ochrany přírody. "Platí určité právní normy, které jednoznačně říkají, jak se má pečovat o les v národním parku. Pro obce to tedy může být nezajímavé, mnohé z nich už teď navrácení majetku nazývají danajským darem," uvedl Tomáš Rothröckel, ředitel národního parku Podyjí.
