Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Většina pašované slonoviny pochází ze dvou oblastí, odhalili vědci

  13:33aktualizováno  13:33
Nezákonná honba za slonovinou, ohrožující populace volně žijících slonů v Africe, se zdá být těžko řešitelným problémem. Genetická analýza však nyní odhalila, že většina pašované slonoviny pochází jen z několika málo oblastí. Pokud by se podařilo hlavní toky přerušit, vyhlídka chobotnatců by se mohla výrazně zlepšit.

Slon africký v tanzanském národním parku Serengeti | foto: Reuters

Skupina vědců pod vedením biologa Samuela Wassera z Washingtonské univerzity provedla analýzu vzorků ze zhruba dvou set sloních klů, zabavených při celních kontrolách. Výsledky genetického rozboru přinesly nečekané odhalení: většina pašované slonoviny pochází jen ze dvou oblastí v Africe.

„Afrika je rozsáhlý kontinent a pytláctví se rozmáhá všude. Zastavit je se zdá takřka nemožné,“ říká Wasser. „Když se však zaměříte pouze na pašování ve velkém, které tvoří asi sedmdesát procent celkového objemu, vše vypadá jinak,“ vysvětluje autor studie.

Cílem pytláků jsou totiž především sloní populace žijící v pásmu ležícím na území středoafrických států Kamerunu, Gabonu a Konga. Druhou postiženou oblastí je východ kontinentu, hlavně přírodní parky v Tanzanii.

Pytláci jsou dobře organizovaní. Krátce poté, co zvířata zabijí, rozdělí kořist do menších zásilek a odvezou přes hranice státu. „Jeden nebo dva překupníci pak veškerou slonovinu odvážejí přes Mombasu z Afriky,“ dodává Wasser. Druhé největší město Keni je podle něj v současnosti nejvytíženějším pašeráckým překladištěm.

Kvůli obchodu se slonovinou je každoročně zabito na padesát tisíc zvířat, tedy desetina celkové populace slonů v Africe. Podle Wassera tak hrozí největším suchozemským savcům v důsledku nezákonného obchodu vyhynutí.

„Snad naše výsledky přimějí země, na které se pytláci soustředí, k přijetí větší zodpovědnosti, a zároveň pobídnou mezinárodní společenství k podpoře těchto regionů,“ přejí si vědci.

Královna padla

Řešení problému se však netýká pouze afrických států, odkud překupníci slonovinu získávají, ale také zemí, kam surovina míří za zákazníky.

Mezi největší odběratele dlouhodobě patří Čína. Podle deníku The New York Times tam proudí alespoň sedmdesát procent kontrabandu. Ekonomický růst asijské země přitom způsobil, že si vzácnou surovinu nyní může dovolit víc Číňanů, než kdy předtím. Její cena na černém trhu vystoupala v přepočtu na padesát tisíc korun za kilogram.

29.ledna 2016 v 13:50, příspěvek archivován: 15.února 2016 v 13:13

Russian man arrested for smuggling ivory into China https://t.co/790SLbMEsf (file pic) pic.twitter.com/NluZoe4AeF

Že je možné proti pašerákům úspěšně bojovat dokazuje dopadení jedné z klíčových osob nezákonného obchodu v minulém roce, čínské překupnice Jang Feng Glan. Šestašedesátiletá Číňanka, přezdívaná Královna slonoviny, řídila mezinárodní pašeráckou síť, která zprostředkovávala dovoz zboží z Tanzanie na čínský trh.

Podle agentury Reuters měla síť v letech 2000 až 2014 přepravit téměř dvě tuny slonoviny v celkové hodnotě zhruba šedesát milionů korun. Místní populace slonů přitom klesla ze 109 tisíc kusů v roce 2009 na 43 tisíc v roce 2014.

V Číně však podle odborníků chybí politická vůle nezákonný obchod se slonovinou zastavit. „Asie odmítá převzít odpovědnost a čelit tomuto problému,“ říká Wasser. „Řešení tak nadále leží na bedrech Afričanů.“

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.