Brodek u Prostějova a Slatinky, které spolu s dalšími třiceti obcemi vlastní menšinu akcií vodáren, požadují desetimilionovou sumu jako náhradu škody za chybný privatizační projekt, kterým stát v roce 1993 převedl státní podnik do rukou obcí a města Prostějova.
Fond národního majetku, který byl zakladatelem vodáren, podle starostů protiprávně zakotvil do stanov společnosti právo obcí na vystoupení ze svazku i s vloženým vodohospodářským majetkem. Ustanovení, které přesvědčilo obce do vodáren vstoupit, bylo v rozporu s obchodním zákoníkem.
"Státní úředníci, kterým jsme důvěřovali, nás podvedli. Chceme z vodáren vystoupit a hospodařit s vodou samostatně, ale město Prostějov, které drží většinu akcií, se teď s námi nehodlá vůbec bavit," odůvodnil žalobu starosta Brodku Antonín Crhonek (nezávislý). Spolu se žalobou obce požádaly Nejvyšší kontrolní úřad, aby postup při privatizaci státního podniku prověřil. Obce také chtějí po ministerstvu zemědělství, aby ve společnosti provedlo hospodářský audit.
To, že dnes nemohou z vodáren vystoupit, podle starostů obce poškozuje. Míní, že jsou ochuzeny o majetek, který do společnosti vložily, a navíc jejich občané musejí za vodu platit víc, než kdyby se o vodu staraly samy. Obě obce vyčíslily škodu na deset milionů korun.
"Na první pohled to skutečně vypadá tak, že sporné ustanovení bylo v rozporu se zákonem. Zatím se tím ale nemůžeme zabývat, protože jsme žalobu ještě neobdrželi," uvedla mluvčí Fondu národního majetku Jana Víšková.
Slatinky i Brodek a pět vesnic v jeho okolí chtějí spravovat vodovody v obcích samostatně, aby zlevnily cenu pitné vody. "Máme vlastní vodojem a na prostějovské vodovodní síti jsme nezávislí. Když si s vodou budeme hospodařit sami, budeme mít minimálně o polovinu levnější vodné," je přesvědčen starosta Brodku Crhonek.
Fond národního majetku, který byl zakladatelem vodáren, podle starostů protiprávně zakotvil do stanov společnosti právo obcí na vystoupení ze svazku i s vloženým vodohospodářským majetkem. Ustanovení, které přesvědčilo obce do vodáren vstoupit, bylo v rozporu s obchodním zákoníkem.
"Státní úředníci, kterým jsme důvěřovali, nás podvedli. Chceme z vodáren vystoupit a hospodařit s vodou samostatně, ale město Prostějov, které drží většinu akcií, se teď s námi nehodlá vůbec bavit," odůvodnil žalobu starosta Brodku Antonín Crhonek (nezávislý). Spolu se žalobou obce požádaly Nejvyšší kontrolní úřad, aby postup při privatizaci státního podniku prověřil. Obce také chtějí po ministerstvu zemědělství, aby ve společnosti provedlo hospodářský audit.
To, že dnes nemohou z vodáren vystoupit, podle starostů obce poškozuje. Míní, že jsou ochuzeny o majetek, který do společnosti vložily, a navíc jejich občané musejí za vodu platit víc, než kdyby se o vodu staraly samy. Obě obce vyčíslily škodu na deset milionů korun.
"Na první pohled to skutečně vypadá tak, že sporné ustanovení bylo v rozporu se zákonem. Zatím se tím ale nemůžeme zabývat, protože jsme žalobu ještě neobdrželi," uvedla mluvčí Fondu národního majetku Jana Víšková.
Slatinky i Brodek a pět vesnic v jeho okolí chtějí spravovat vodovody v obcích samostatně, aby zlevnily cenu pitné vody. "Máme vlastní vodojem a na prostějovské vodovodní síti jsme nezávislí. Když si s vodou budeme hospodařit sami, budeme mít minimálně o polovinu levnější vodné," je přesvědčen starosta Brodku Crhonek.
