Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obce Skutečska zvolily raději Chrudim

  19:44aktualizováno  19:44
Skuteč, Hlinsko - Odvěká rivalita mezi Skutčí a Hlinskem se nyní promítla i do probíhající reformy veřejné správy. Poté, co se Skutečským po hlasování parlamentu rozplynul sen o pověřeném úřadu třetího stupně, místo do Hlinska budou lidé z města a několika okolních obcí dojíždět raději do Chrudimi.

Může se ale stát, že řadu úředních úkonů vyřídí i ve svém městě. Chrudim totiž slibuje umístit do Skutče detašované pracoviště svého pověřeného úřadu.

„Pro nás nemá současná reforma vůbec žádný význam. Zvláště po tom, že nebyly rozšířeny pravomoci pověřených úřadů, tak jak jsme prosazovali, na celkem čtyři města. Hlinsko si sobeckým způsobem prosadilo rozdělení okresu pouze na dvě části, což není spravedlivé. Lidé z Prosečska i Skutče ale jezdili vždy do Chrudimi, a tak budou jezdit i dál,“ tvrdí starosta Skutče Pavel Novotný. Přiznává ale, že město pro potřeby většího počtu úředníků nejen uvažovalo o rozšíření současného městského úřadu, ale zakoupilo také budovu bývalého učiliště Botany. Za objekt, který nyní nabízí k pronájmu, zaplatila Skuteč dva miliony korun.

Pro Chrudim nerozhodla jen anketa obyvatel

Rozhodnutí o připojení Skutče pod Chrudim místo o něco bližšího Hlinska opírá Novotný o anketu provedenou mezi lidmi. Podle starostova tvrzení se jí zúčastnilo devadesáti sedm procent obyvatel regionu a z nich se téměř tři čtvrtiny vyslovily pro připojení pod správu Chrudimi. Ta také Skutči slíbila zřídit detašované pracoviště úřadu pro některé správní úkony.

„Starosta Skutče mě požádal, zda bychom tam mohli v případě, že nebude město vybráno jako pověřená obec třetího stupně, vytvořit naše odloučené pracoviště. Tomu se za předpokladu, že nám to umožní legislativa a budeme znát přesné kompetence takzvaných malých okresů, nebráníme,“ přiznává starosta Chrudimi Ladislav Libý.

Vše prý záleží na tom, v jaké podobě bude přijat zákon o kompetencích takzvaných malých okresů, který bude patrně schválen již v průběhu dubna. Doposud totiž není známo, jak budou komplikovaná například ochrana dat či propojení počítačové sítě, zvláště při vyplácení sociálních dávek.

„Nejdříve je nutno zmapovat a vyřešit tyto problémy, a potom se můžeme o zřízení poboček bavit nejen se Skutčí, ale i třeba s Třemošnicí, která je od Chrudimi nejdál. Jejich občané by měli mít lepší přístup k záležitostem, které potřebují nejčastěji," tvrdí Libý, který ale přiznává, že není čerstvě odsouhlasené podobě veřejné správy příliš nakloněn. Již zhruba před rokem a půl navrhoval nedrobit strukturu okresních úřadů, ale pouze rozšířit agentu do již tehdy pověřených obcí.

Saifr: Skuteč mohla lépe lobovat

Poté co například Luže odmítla spadat v novém správním systému pod Skuteč a raději se hned připojila pod Chrudim, šel Novotný do kampaně za pověřené město třetího stupně mimo jiné i s handicapem v podobě území pouze s jedenácti tisíci obyvatel. Minimální počet byl patnáct tisíc.

Kdyby naopak Skuteč a okolní obce přistoupily na správu Hlinska, zvýšil by se poměr počtu obyvatel dvou pověřených měst bývalého chrudimského okresu na zhruba dvaatřicet k přibližně sedmdesáti tisícům. Nyní je na tom Chrudim o deset procent lépe.

„Skuteč by byla jediným srovnatelným městem s Hlinskem a mohla by daleko lépe prosazovat svoje zájmy. Takto bude soupeřit hned s několika a to Třemošnicí, Heřmanovým Městcem, Chrastí či Nasavrkami. Ač se Skutečští rozhodli svobodně, je to na škodu celého regionu,“ míní hlinecký místostarosta Vladimír Saifr.

Mezi oběma radnicemi vzdálenými od sebe přibližně deset kilometrů panuje neustálé napětí. Proti dojíždění do Hlinska proto padaly i takové argumenty, jako například komplikace s výjezdem kopce do Holetína v zimních měsících.

„Nevím, jestli lidé ze Skutče nebo třeba Proseče byli seznámeni úplně se vším, co je nyní čeká. Pokud si budou chtít například z Mrákotína vyřídit občanský či řidičský průkaz nebo třeba novou poznávací značku, tak místo deseti kilometrů k nám, pojedou zbytečně i o patnáct víc do Chrudimi,“ míní Saifr.

Uzemí spadající pod Hlinsko má totiž nyní velmi členité hranice. Na severu a severovýchodě se katastry obcí Miřetice a Tisovec ostře zakusují do Chrudimska. Na západě přišlo Hlinsko oproti původnímu návrhu o Horní Bradlo a na východě o Svratouch a Pustou Kamenici, jež tíhnou k Poličce. K té měly původně patřit také Zderaz, Bor u Skutče či Proseč.

„To, že jsme měli patřit pod Poličku, byl pouze záměr ministerstva o jakési územní vyvážení. Rozhodlo tak bez pečlivého přihlédnutí k dopravnímu spojení či dřívější vazbě na okresní město. Chrudim je pro nás výhodnější i v případě, kdy se občan vydá zařizovat své záležitosti na pověřené město, má tam k dispozici i třeba okresní soud či oddělení policie," vysvětluje rozhodnutí prosečský starosta Martin Novák.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.