Obce se těšily na vyšší příjmy, ale živoří

Olomoucký kraj - Nová pravidla pro přerozdělování daní, která mají vyrovnat rozdíly mezi chudými a bohatými obcemi, už nekritizují jen obce, jejichž rozpočet letos zchudl o statisíce korun. Paradoxně se k nim přidala i řada těch, kteří se mají těšit na tučnější příjmy. Stěžují si, že stát jim podíly z výnosu daní posílá tak nepravidelně a v tak malých částkách, že jejich hospodaření za první půlrok spíš než rozmach připomíná živoření.

Státní úředníci se však brání a tvrdí, že starostové si za problémy mohou sami kvůli své neinformovanosti. Novela zákona o rozpočtovém určení daní, která platí od letošního ledna, má přinést vyšší daňové příjmy těm obcím, které dřív neměly možnost přilákat podnikatele, a počítat s penězi z jejich daní. Podle propočtů ministerstva financí si tak mělo polepšit asi osmdesát procent obcí.

"Papírově jsme na tom sice lépe o 660 tisíc korun, ale ve skutečnosti jsme ještě na konci května měli na účtě o deset procent méně prostředků než loni," řekl starosta Krumsína na Prostějovsku Jaroslav Střelák (nezávislý). Obec veškeré peníze utratí za bežný provoz a už jí nezbývá na splátky půjček. "Abychom mohli doplatit pětisettisícovou půjčku na plynofikaci obce, museli jsme si nedávno dokonce vzít úvěr," poukázal na dopady nového zákona Střelák.

"Snažili jsme se být zodpovědní a nastavit na letošní rok střízlivý rozpočet. Přesto jsme nyní v situaci, že kdybychom neprodali čtyři pozemky, tak nemáme ani na zaplacení zdravotního a sociálního pojištění," zlobí se také starosta Určic Vlastimil Konšel (nezávislý za ČSNS). "Zatímco v minulosti jsme zvládali velké investiční akce, dnes jen sečeme trávu a udržujeme hřbitov. Nic jiného nejsme schopni zaplatit," dodal Konšel.

Starostům vadí nejvíce to, že peníze se na účtech většinou objeví až po splatnosti faktur. "Nejhorší není málo peněz, ale skutečnost, že chodí vždy až posledních deset dnů v měsíci. Nikoho nezajímá, že potřebujeme platit faktury dřív. Takhle nám zbytečně narůstají penále," upozornil starosta Branné na Staroměstsku Ladislav Šubčík (nezávislý).

Současné problémy obcí vůbec nepřekvapují Jaromíra Jecha, výkonného místopředsedu Svazu měst a obcí, který nový zákon od počátku kritizoval. "Celý systém přerozdělování daní je tak centralizovaný a závislý na rozhodnutích ministerstva financí, že není divu, když dochází ke zdržením," uvedl Jech.

Ministerstvo financí však svůj podíl viny jednoznačně odmítá. Úředníci si myslí, že starostové se jen odmítají přizpůsobit změně. "Chyba určitě není na straně ministerstva. Daně jsou převáděny absolutně plynule. Jde o to, že jejich skladba je zcela jiná. Obrazně by se dalo říci, že podle starého systému tekla jedna řeka daní. Když vám dnes teče deset potoků, tak si musíte zjistit, jakou má který potok sílu a v kterém období přitéká nejvíce peněz," vysvětlil Luděk Tesař z odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí.

"Starostové se kolikrát nestarají ani o to, jak jim peníze podle nového rozdělení budou přicházet na účty, a z této neznalosti plyne jejich nespokojenost. Pakliže se obcím dnes nedaří, tak to není vina ministerstva financí, ale jejich špatně sestaveného rozpočtu v kontextu času," tvrdí Luděk Tesař.

Řada obcí však byla na problémy připravena. Starostka Hradce-Nové Vsi na Jesenicku Jana Vaníčková (ODS) už dopředu čekala, že nebude nárůst peněz do obecního rozpočtu důvodem k jásotu. "Zůstali jsme raději při zemi a loni něco ušetřili. Teď se to ukazuje jako prozíravé, že jsme těm slibům moc nevěřili," řekla Vaníčková.

Stejný způsob zvolila i obec Hrabišín na Šumpersku. "Nechtěli jsme jít do neznáma bez rezervy. Nemít z loňska přebytek, tak bychom měli velké problémy," uvedl starosta obce Ladislav Procházka (MDS).

Ne všechny obce, které by si měly letos finančně polepšit, však nová pravidla pro přerozdělování daní kritizují. Jde většinou o ty, které do nových kanalizací či plynovodů investovaly už na začátku devadesátých let, takže nyní jejich rozpočty nejsou zatíženy splátkami velkých půjček. Jednou z mála obcí, která na nové přerozdělování peněz od státu nežehrá, je Maletín na Zábřežsku. Loni ke konci května měla obec v pokladně 303 tisíce korun, letos už skoro půl milionu. "My si rozhodně nemůžeme stěžovat. Jsme zatím navýsost spokojeni," pochvaluje si místostarostka Barbora Neumannová (Strana zelených).

Představitelé obcí, kterým se nový systém nelíbí, doufají, že problémy jim pomůže řešit zářijové veřejné slyšení v Senátu, které prosadil prostějovský senátor Robert Kolář (US). Slyšení se má konat krátce předtím, než se sněmovní výbory začnou zabývat další novelou zákona o přerozdělování daní.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video