Proč se vlastně tolik snaží o vlastní stránky i obce, kde žije jen několik desítek lidí? Je to móda, nebo jde především o praktickou věc?
"Myslím, že prvotním impulzem bylo přilákání investorů. Jde o levný a efektivní způsob, jak o sobě dát vědět," míní vedoucí referátu rozvoje na olomouckém okresním úřadě Alois Janů a dodává: "Každý člověk se rád chlubí a obecní úřady nejsou výjimkou. Vlastní web je ideálním místem, kde mohou natrvalo shrnout své úspěchy. Nabídnout lidem úřednický servis, ukázat, co vybudovali a co ještě plánují, či co se podařilo udržet za tradice."
Rozdíl mezi jednotlivými okresy v kraji je ovšem obrovský. Zatímco na Šumpersku mají vlastní stránky jen čtyři obce a na Přerovsku sedm, na Olomoucku se naopak dají na prstech ruky spočítat obce, které vlastní strany ještě nemají. Čím to?
"Myslím, že jde o peníze. Přerovsko bylo zaplaveno, starostové museli soustředit síly na obnovení obcí a na jiné věci nezbýval čas ani peníze," míní vedoucí referátu regionálního rozvoje v Přerově Lubomír Štukavec.
"Obce jsou chudé, v některých nemají ještě ani vlastní počítač. Teprve v poslední době se začínají starostové zajímat i o jiné věci, než jsou stavby vodovodu nebo plynofikace," soudí také vedoucí referátu regionálního rozvoje Prostějovska Hana Dostálová.
Na Prostějovsku má vlastní webovou stránku zatím jen asi 18 obcí z devadesáti, ale Hana Dostálová z okresního úřadu věří, že se to brzy změní. "Počítám, že do dvou či tří let se budou představovat na internetu všechny obce," tvrdí.
Co lze na webových stránkách najít?
Nápady jsou různé. Někde zvolili přístup orientovaný jen na cestovní ruch a turistiku. Sem patří například Velké Losiny, Bernatice, Vlčice či Bílá Voda na Javornicku.
O vyhláškách a rozvojových plánech obce se tu návštěvník nic moc nedozví, zato turista tu najde bohatý zdroj informací. Nechybí například ani přehledná tabulka s možnostmi ubytování, cenami a telefonními kontakty na nabídky noclehu.
"Člověk se učí postupně. Už se na tom ale pracuje, takže stránku brzy rozšíříme i o věci z obecního úřadu," vysvětlil starosta Bernatic Mojmír Michálek.
Většina obcí totiž volí jiný přístup a své stránky zásobuje vyhláškami, usneseními rady a zastupitelstva a dalšími informacemi z chodu úřadu. Tak třeba lidé z Nezamyslic si mohou z obecních stránek stáhnout a vytisknout i nejrůznější oficiální formuláře a vyplnit je v klidu doma.
Jednoduše i netradičně
Představit obec však jde i úplně jednoduše – jedinou stranou s fotografií a stručným popisem historie a zajímavostí, jako to udělaly Skorošice z Jesenicka.
Naopak mezi nejoriginálnější a nejobsáhlejší stránky v kraji patří web Mořic z Prostějovska. Titulní straně vévodí kreslený turista z krosnou a foťákem a také historie obce je tu představena ve vtipných kresbách, které pocházejí z pera starosty.
"Chtěli jsme stránky pojmout po svém a navíc levně. Nechtěli jsme dát balík peněz firmě, která by nám vytvořila uniformní stránky, jaké má většina obcí. Takže strany tvořil můj kamarád v rámci své školní činnosti a já kreslil," vysvětlil mořický starosta Jaroslav Knap.
"Co nás to stálo? Hm, mě několik hodin nad kresbami a kamarád zatím nedostal nic. Nějak jsme se o tom asi ani nebavili," přiznal starosta.
Hned na titulní straně návštěvníkům sluníčko oznámí, jaké počasí dnes mohou čekat. Kromě vyčerpávajících informací o turistických možnostech, přírodě, podnikatelích a běžné obecní agendy tu lidé najdou i medailon nejslavnější sportovkyně obce, mohou si prohlédnout hanácké výšivky místní umělkyně, prolistovat osobní stránky obyvatel Mořice či hlasovat v anketě. "Je vám smutno? Klikněte zde," navrhuje netradiční obecní web a jako lék na nenáladu nabízí vtipy.
Víc než jen úřad
Netradiční oživení stran slibuje také web Písečné z Jesenicka. Ten je sice teprve ve výstavbě, ale internetový návštěvník by tu mimo jiné měl denně najít nový recept a nový citát jako motto dne.
Čím dál víc obcí pamatuje na cyklisty a věnuje velký prostor cyklostezkám mapám, které poradí, kudy kam.
Víc než jen pouhé informace o obcích nabídne také vznikající webová adresa s názvem www.olokraj.cz, kde se návštěvníci dozví jednak o třech mikroregionech z Přerovska (Pobečví, Lipensko, Záhoří) a obcích, které jsou v nich sdružené a také tu najdou zpravodajské texty o zajímavostech z kraje.
A co peníze?
Vlastní webové stránky si podle obcí, které je už mají, může dovolit každá ves. "Nejde o žádné velké sumy. Firmy si za vytvoření stran počítají obvykle od 3 do 10 tisíc korun, ale nenáročné stránky se dají pořídit i za dva tisíce korun," vysvětlil Ondřej Havlík z Olomouce, který se tvorbou internetových stránek zabývá.
Ani provoz internetu a údržba stránek obecní pokladnu nezruinují. "Platíme něco přes dva tisíce korun měsíčně, a to máme internetové připojení 24 hodin denně," popsal starosta Grygova Otakar Hlaváč.
Největší investicí tak zatím zůstává pro obce, které dosud nemají počítač, pořízení techniky. Na počítače však mohou získat peníze prostřednictvím dotací z Programu obnovy venkova a také toho často využívají.
"Nás projekt na dovybavení obcí v mikroregionu počítači a vlastními webovými stranami, přišel zhruba na 160 tisíc korun. Stejnou částkou nám přispělo ministerstvo pro místní rozvoj a také Evropská unie z peněz Phare," řekl starosta Grygova a hlava mikroregionu Království Otakar Hlaváč.
Jediná potíž: aktualizace
"Vytvořit stránky není tak těžké, jako se o ně pravidelně starat," stýskají si starostové. Málokdo z úředníků to totiž umí.
Zatímco například stránky Hustopečí nad Bečvou či Čech pod Kosířem obec pravidelně aktualizuje, jiné ukazují datum poslední změny třeba k 20. 6. 2000.
"Je to problém, máme dvoje stránky – jedny vlastní a jedny vytvořené díky mikroregionu, ale většinou jsou obě mrtvé. Chybí nám člověk, který by na ně vkládal nové informace," posteskla si starostka Hnojice na Šternbersku Eliška Dostálová.
"Domlouvali jsme se s firmou, že nám na úřadě zaučí jednoho pracovníka, takže snad budeme brzy v podávání zpráv pružnější," řekla Dostálová.
Stejný problém řeší i Lipová na Jesenicku, kde se snaží jít jinou cestou. "Musím říct, že mi dost vadí, jak strany vypadají – je tam příliš málo novinek. Kontaktovali jsme proto několik lidí a teď čekáme, za kolik budou ochotni o naše stránky pečovat," řekl starosta obce Luboš Žmolík.
