"Celý den jsem trnul a vrhal se netrpělivě při každém zazvonění na telefon, protože kdyby ani teď zákon nebyl schválen, tak by to znamenalo prodloužení naší katastrofální situace o další rok. A to už je opravdu příliš," řekl Bohumil Poulíček z Kobylé nad Vidnávkou, jeden z hlavních iniciátorů odtržení obce od Žulové.
Vzhledem k tomu, že Kobylá po odtržení nemohla uspořádat volby a nemá tak žádné vedení obce, nemůže ani nikam investovat, nic budovat, plánovat či žádat o peníze. Ve stejné situaci jsou i Pavlovice u Kojetína. Obě nebudou čekat na řádný termín komunálních voleb na podzim příštího roku. Spolu s dalšími devíti v zemi se chtějí začít starat o své věci samy.
"Příští rok na podzim – to je příliš pozdě. Naopak se snažíme udělat cokoliv pro to, abychom si mohli zvolit zastupitelstvo v mimořádných volbách, a to co nejdřív. Potřebujeme připravit rozpočet a fungovat od příštího roku už jako normální obec," řekla okresem pověřená správkyně Pavlovic u Kojetína Marie Kreplová.
"Každý den je pro nás drahý," souhlasí Poulíček. Pokud se nepodaří volby uspořádat do jara, budou muset počkat na zvolení svých zastupitelů celý rok. "Podle zákona se totiž šest měsíců před řádnými volbami nesmí konat žádné mimořádné," vysvětlil Poulíček.
Na schválení zákona čekaly v zemi čtyři desítky obcí a z toho jedenáct je ve stejné situaci jako Kobylá a Pavlovice. Bohumil Poulíček počítá s tím, že žádná z nich nechce ztratit už ani minutu, a proto se chce s jejich zástupci sejít ještě tuto sobotu a dohodnout se na společném postupu.
Zástupci nových obcí chtějí požádat o schůzku ministra vnitra Stanislava Grosse. "Budeme žádat o co nejkratší termín vypsání mimořádných voleb, a to bez ohledu na to, že ostatních třicet obcí problém voleb tolik netíží," řekl Poulíček.
Ostatní obce, mezi něž v kraji patří Polom na Hranicku, Zábeštní Lhota na Přerovsku a Vyšehoří na Šumpersku, přišly jen o některé členy zastupitelstva, takže obec sice nemůže rozhodovat o podstatných věcech, ale prakticky funguje dál, na rozdíl od Kobylé a Pavlovic, které ještě nemají ani vlastní majetek. Zákon o obecních volbách však musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
"Nebojím se však, že by jej senátoři vrátili," řekl poslanec za KDU-ČSL Tomáš Kvapil. "Myslím, že zákon byl přijat v takové kompromisní podobě, že by měl hladce projít, takže podle mě nic nebude bránit tomu, aby si obce nejpozději v březnu či dubnu zvolily své zástupce," dodal Kvapil.
Volební obvody?
Důvodem, proč zákon nezačal platit již dřív, jsou jeho další součásti, jako dělení obcí na volební obvody a především pětiprocentní hranice pro vstup do zastupitelstva. Sněmovna jej sice již loni v říjnu schválila, ale Senát jej vrátil se změnami, které poslanci nechtěli podpořit. Komunistům a Čtyřkoalici vadilo, že v navržené podobě by byli vyloučeni nezávislí kandidáti.
"Teď jsem ale již spokojený, protože zákon neznevýhodní nezávislé kandidáty," komentoval poslanec Kvapil. Dělení na volební obvody dosud měla v kraji jen Olomouc. Nyní se však mohou na obvody rozdělit všechna města, pokud to jejich zastupitelé odsouhlasí. Pro voliče by to znamenalo, že budou volit jen část zastupitelů.
"Zatím jsme o tom neuvažovali i když chápu, že je to pro lidi mnohem lepší," řekl prostějovský starosta Jan Tesař (ODS). "Když teď přijedeme do okrajové části města, tak lidé zastupitele příliš nerozlišují. Zato při rozdělení na obvody by se hned mohli ptát: toto je náš člověk, co pro nás udělal? Na druhou stranu by tato výhoda byla vyvážena vyššími náklady při volbách a složitějším sčítáním, takže zatím nevím, zda k tomuto kroku přistoupíme," dodal starosta.
Na vážkách je i většina ostatních měst. Jediné město, kde vědí už teď, že volební obvody nechtějí, je Jeseník. "Ode mne ani od sociálních demokratů tento návrh určitě nevzejde. Nemyslím, že by to u nás bylo k něčemu dobré. Jsme na to příliš malí," tvrdí starosta Jiří Krátký (ČSSD).
Kompromis stran
Poslanci se ještě před konečným hlasováním ve výboru pro veřejnou správu dohodli na kompromisní podobě zákona. Čtyřkoalice prosadila změnu metody pro přepočet hlasů na mandáty. Místo původně navržené upravené d'Hondtovy metody, která nahrává velkým stranám, je v kompromisním návrhu její klasická podoba. Podle 4K působí vůči malým i velkým stranám vyrovnaně.
Kompromis se našel i v případě dělení obcí na volební obvody. Vládní návrh počítal s tím, že v obvodě by se muselo volit aspoň pět zastupitelů, lidovci trvali na devíti. Nově by se v obcích do 10 000 obyvatel mělo volit v obvodě nejméně pět členů, ve městech do 50 000 obyvatel sedm a ve větších sídlech devět členů.
