"Je to aktuální hrozba, kterou jsme vyhodnotili na základě informací z bezpečnostních služeb. Nemůžu být specifický, jedná se o vážné bezpečnostní riziko," zdůvodnil varování mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Cestovní kanceláře však varování kritizují, na Sinaji je prý klid a doporučení ministerstva je přehnané.
VarováníMINISTERSTVO: Odrazuje od cest na Sinaj CESTOVKY: Na Sinaji je klid. Varování je přehnané |
Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman řekl na konci května premiéru Benjaminu Netanjahuovi, že situace v Egyptě je pro Izrael momentálně více znepokojující než otázka Íránu. Agentuře AFP navíc izraelský zdroj obeznámený s bezpečnostní situací řekl, že Sinaj je po egyptské revoluci oblastí bezpráví, dokonce "divokým západem Egypta", a že beduíni se v oblasti chovají, jako by jim patřila.
Opačný názor má reportér MF DNES Pavel Novotný, jenž se na severu Sinaje pohyboval po individuální trase před několika dny. "Ačkoliv je má zkušenost jen dvoudenní, měl jsem na Sinaji pocit bezpečí. Je tam naprostý klid. Jediné, co tamním lidem chybí, jsou turisté, hotely zejí prázdnotou," řekl reportér a dodal, že podle jeho názoru se není čeho bát.
"Samozřejmě, bezpečnostní rizika existují, ale na první pohled panuje naprosté bezpečí. Bavil jsem se na toto téma i s vojáky, kteří mi řekli, že ojedinělé útoky se sice vyskytují, avšak ne proti turistickým střediskům," doplnil přímo z Egypta Novotný.
Sinaj jako odpaliště pro teror proti Izraeli
Izraelský premiér Netanjahu vidí situaci jinak. Podle něj se ze Sinaje stává odpalovací rampa teroru proti izraelským občanům. Toto prohlásil poté, kdy byl z Egypta proveden raketový útok na izraelský přístav a turistické letovisko Ejlat. Rakety prý do Egypta proudí z arzenálů, které nashromáždil za dobu své vlády libyjský režim Muammara Kaddáfího.
SinajSinaj je citlivým tématem zejména pro Izrael, protože právě v této oblasti probíhá 240kilometrová egyptsko-izraelská hranice. Dalším důvodem je historické soupeření o Sinaj, kdy v roce 1967 v tzv. Šestidenní válce získal Izrael právě Sinajský poloostrov a začal tam zakládat osady. V takzvaných Dohodách z Camp Davidu se v roce 1979 Egypt s Izraelem dohodl na navrácení území zpátky pod egyptskou správu a zároveň na tom, že Sinajský poloostrov bude demilitarizovanou zónou. Poloostrov byl předán Egyptu v roce 1982. |
Proti přílivu uprchlíků a proti nelegálnímu převážení zbraní a drog přes egyptsko-izraelské hranice má podle AFP pomoci také budovaný hi-tech elektrický plot na hranicích. "Je to velmi sofistikované zařízení. Kdekoliv bylo nainstalováno, nebylo zaznamenáno už žádné narušení prostoru," řekl pro libanonský deník The Daily Star izraelský generál Eran Ofir.
Situace na Sinaji nemusí souviset s volbami, míní expert
Odborník na Blízký východ Marek Čejka z Ústavu mezinárodních vztahů si nemyslí, že by situace na Sinaji byla natolik závažná, jak tvrdí izraelský ministr zahraničí. "Nemyslím si, že by byl Egypt pro Izrael teď větší hrozbou než Írán. Na Sinaji byly problémy i za Mubarakova režimu, je to periferní oblast, kde se pašovalo a byla tam i kriminální činnost, kterou mají na svědomí některé beduínské kmeny," řekl Čejka.
Doporučení ministerstva zahraničí nejezdit na Sinaj tak přisuzuje nejspíše zvýšené aktivitě beduínů v oblasti. "Nemusí to vůbec souviset s blížícím se druhým kolem prezidentských voleb, problémy na Sinaji jsou dlouhodobé," uzavřel Čejka.
Egypt se nachází ve zjitřené situaci způsobené mimo jiné rozsudkem nad bývalým prezidentem Husním Mubarakem, jenž byl odsouzen k doživotí společně s bývalým ministrem vnitra Habíbem Adlím, zatímco ostatní obžalovaní byli osvobozeni. To vyvolalo lidové nepokoje (více o nepokojích čtěte zde).
Dalším důvodem nestability v Egyptě je blížící se druhé kolo prezidentských voleb, kde jedním ze dvou kandidátů je bývalý premiér Ahmad Šafík, blízce spjatý s bývalým prezidentem Mubarakem.
MAPA: Sinajský poloostrov
