Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obamovo mnichovanství a „vítězství“ českého lidu

  1:08aktualizováno  1:08
Zvoní zvoní zrady zvon, čí ruce ho rozhoupaly, Francie sladká, hrdý Albion a my jsme je milovali. Tak popsal František Halas ve sbírce Torzo naděje v roce 1938 mnichovanství spojenců, které přispělo k zániku meziválečného Československa.

Radar v Brdech stát nebude. Obama se rozhodl pro nový velmocenský koncern s Ruskem. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Mnichovanství u některých spojenců přežívá i dnes. Bohužel na rozdíl od "Halasova" roku 1938 se k němu přidává i většina české veřejnosti. Příkladem je rozhodnutí, že americká základna v Brdech stát nebude.
Dělaly si snad z nás stovky návštěv z USA, u nichž znělo naléhavě, aby Češi chtěli radar, srandu? Tehdy ne.

Ale s Barackem Obamou přišel muž, který se rozhodl pro nový velmocenský koncert s Ruskem. I za cenu oslabení spojenectví s částí Evropy.

Taktika je to krátkozraká, neboť mnoho reálných výsledků (kromě potvrzení vyčpělých smluv o odzbrojení) nepřinese. Moskva a Washington nikdy nebudou spojenci, nanejvýš mohou být velmi opatrní partneři.

Navíc rozhodnutí o radaru přišlo v nejméně vhodnou dobu – v čase tlaku Ruska, které chce (i pomocí ekonomiky) obnovit ztracený vliv ve středovýchodní Evropě včetně České republiky.

Pro naši diplomacii je pak zarážející i upozadění tématu lidských práv v současné americké zahraniční a bezpečnostní politice. Tedy věc, na které jsme od listopadu 1989 postavili svoje vztahy směrem k zahraničí.

Jistě, za George W. Bushe byla právě kvůli radaru role Česka na mezinárodním poli nepřirozeně nadhodnocena. Teď se vracíme do normálu, ale za změněné situace, kdy roste ruská rozpínavost. Na to Obama bohorovně nemyslí.

Na špičku nosu si však nevidí ani předseda české sociální demokracie, komunisté, pacifisté, zelení a všichni, kdo radar u nás odmítají. Základna mohla totiž být definitivním stvrzením přechodu země od východního totalitářství k západní demokracii.

"Pro nás je to vynikající zpráva a ČSSD toto rozhodnutí považuje za vítězství českého lidu," prohlásil nadšeně Jiří Paroubek.

Šéf ČSSD tak opět otočil. Jako premiér naznačoval Američanům, že část systému protiraketové obrany by u nás být mohla. Po volbách 2006, kdy opustil funkci a zcela podlehl průzkumům veřejného mínění, změnil názor. Pokud on a jeho ČSSD nechtěli základnu USA, šlo by to pochopit. Nelze však přijmout, že jako vládní strana něco slibovali spojencům a pak se na to vykašlali.

Nebuďme naivní, nikam se jako národ nestěhujeme. Pořád se nacházíme v sousedství Německa a za humny máme Rusko. Tyto země mají své velmocenské zájmy, jež nejsou a nemohou být totožné s našimi. Včerejší americký ústupek Rusku i proto vypadá nebezpečně.

Že není a nebude státníkem Vojtěch Filip, víme odjakživa. Ale to, že se Jiří Paroubek nedokáže postavit názoru většiny ani v případě vážných otázek bezpečnosti země, je tristní zjištění.

Lid skutečně opět zvítězil. Budeme se z toho vzpamatovávat stejně dlouho jako z února 1948?







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.