Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli bombě Severokorejců posílíme raketovou obranu, prohlásil Obama

  4:20aktualizováno  7:41
Americký prezident Barack Obama přednesl každoroční zprávu o stavu Unie. Prohlásil v ní, že USA posílí svou raketovou obranu a stanou v čele snahy o odpověď na severokorejskou jadernou hrozbu. Reagoval tak na úterní jaderný test provedený severokorejským režimem.

Barack Obama přednáší před plným Kapitolem zprávu o stavu unie (12. února 2013) | foto: Reuters

"Režim v Severní Koreji musí vědět, že bezpečí a prosperitu si zajistí jedině plněním svých mezinárodních závazků," řekl Obama. Stejně rázně budou podle něj USA postupovat v případě Íránu, který usiluje o získání vlastní jaderné zbraně.

Obama se bude snažit přimět íránský režim k rozhovorům, na něž je podle něj nyní ten pravý čas, což Írán nicméně nedávno odmítl. "USA učiní to, co bude nutné, abychom jim znemožnili získat jadernou zbraň," řekl americký prezident, jehož dlouhodobým cílem je výrazné omezení jaderných zbraní v celém světě.

Tradice

Tradice zpráv o stavu Unie se v USA dodržuje už od dob prvního prezidenta George Washingtona. Zatímco minulý rok Obama poselstvím fakticky zahájil kampaň před prezidentskými volbami, letos jím vstupuje do svého druhého období v prezidentském úřadě.

Došlo také na očekávané afghánské téma. Obama oznámil, že do roka se z Afghánistánu vrátí 34 000 příslušníků a příslušnic amerických jednotek a v roce 2014 válka jako taková pro Američany skončí. Američané podle něj již od tohoto jara nechají velení mise na afghánských bezpečnostních složkách a po roce 2014 zůstane v zemi jen skupina Američanů asistujících afghánské armádě.

"Vyjednáváme s afghánskou vládou dohodu zaměřenou na dvě oblasti - trénink a vybavení afghánských sil, aby země opět neupadla do chaosu," prohlásil Obama. Stahování vojáků ze země má širokou podporu veřejnosti a jeho slova si vysloužila v Kongresu mohutný aplaus.

Zvýšíme minimální mzdu na 9 dolarů

Zahraniční politika byla v projevu mírně ve stínu domácí ekonomiky. Obama se ve svém poselství o stavu Unie, které přednesl před oběma komorami Kongresu a pozvanými hosty, zaměřil především na ni. Oznámil, že chce nastartovat ekonomický růst Spojených států sérií opatření, která nezvýší zadlužení země. Hodlá rovněž pokračovat ve snaze o kontrolu prodeje zbraní či podporu ekologicky šetrných zdrojů energie.

I když se stav americké ekonomiky od krize před pěti lety výrazně zlepšil, nezaměstnanost je stále vysoká na 7,9 procenta a v posledním čtvrtletí loňského roku zpomalil hospodářský růst. K jeho nastartování podle Obamova plánu povedou investice do širokého spektra oblastí, které však nezvýší americké zadlužení "ani o desetník". Investice do infrastruktury či obnovitelných zdrojů energie přispějí podle něj k vytváření nových pracovních míst.

Fotogalerie

Prezident v následujícím období hodlá učinit motor slíbeného růstu z příslušníků střední třídy. "Rostoucí ekonomika, která vytváří dobrá pracovní místa pro střední třídu, musí být hvězdou Polárkou, která řídí naše úsilí," pronesl Obama, načež jej přerušil potlesk zejména demokratických zákonodárců.

Americký prezident vzápětí zveřejnil plán na zvýšení minimální mzdy. Od roku 2015 by měla podle jeho plánu činit 9 dolarů na hodinu (asi 170 korun) namísto nynějších 7,25 dolaru.

Mezi hosty první dámy Michelle Obamové, kteří projev sledovali na místě, byli mimo jiné rodiče patnáctileté dívky, jež se účastnila hudebního vystoupení při lednové Obamově inauguraci. Na konci ledna ji v Chicagu kdosi zastřelil. Nejen pro uši těchto dvou hostů mluvil prezident o nutnosti kontroly prodeje zbraní. Naléhal na kongresmany, aby hlasovali o jeho návrzích na omezení prodeje poloautomatických zbraní a regulaci kapacity zásobníků.

Obama otevřel i další své téma - ekologicky odpovědnou politiku. Navrhl zřízení fondu k financování výzkumu nových technologií, které umožní zbavit americká auta závislosti na fosilních palivech. Amerika má podle Obamy nový cíl v úsporách energie: do 20 let by měla snížit na polovinu energii, již domácnosti a podniky používají zbytečně.

Proti kyberšpionáži

Obama také během projevu oznámil, že vydal nařízení zaměřené na zlepšení obrany před kybernetickými útoky. Důležité americké podniky podle nařízení mají sdílet informace o akcích ohrožujících jejich kybernetickou bezpečnost, jimiž jsou zejména útoky hackerů.

Reakce

V souladu s tradicí se nedlouho po projevu demokratického prezidenta vyjádřil zástupce jeho oponentů, tedy republikánů. Senátor a možný budoucí prezidentský kandidát Marco Rubio Obamovi vzkázal, že by měl skončit se svou posedlostí zvyšováním daní, kterým financuje své sociální plány. Růst daní podle něj neškodí jen bohatým Američanům, kteří tradičně volí republikány, ale celé společnosti. "Neoponuji vašim plánům, protože bych hájil bohaté. Oponuji vašim plánům, protože hájím své sousedy," prohlásil Rubio.

Tajné služby zase dostaly za úkol analyzovat rizika hrozící těmto firmám například z oblasti infrastruktury či bankovnictví a více než dnes poskytovat informace o případných kyberútocích, které těmto společnostem hrozí.

Jde o zatím nejkomplexnější plán, kterým se Obama chce postavit proti elektronickým útokům na amerických počítačových sítích. Opatření představuje novou snahu o zpevnění elektronického obranného valu po loňském masivním náporu zejména v oboru průmyslové špionáže, ze kterého odborníci obviňují především Čínu.

Součástí nařízení je i vytvoření nového rámce a pravidel pro kybernetickou bezpečnost. Tímto úkolem pověřil Obama Národní institut pro standardy a technologie (NIST), který bude na vytvoření těchto základů spolupracovat s vlastníky firem. Obama vydal příslušné nařízení poté, co loni neprošel v Kongresu navrhovaný zákon o ochraně před kybernetickými útoky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.