Obama vyloučil vojenský zásah USA na Ukrajině

  • 855
Spojené státy nechtějí ukrajinskou krizi řešit vojensky, nadále budou prosazovat diplomatická jednání i přísnější sankce vůči Rusku, řekl americký prezident Barack Obama. Putin podle něj jedná ze slabosti. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen označil ruský postup za revizionistický.

"Nechystáme se na vojenský zásah na Ukrajině," řekl Obama sandiegské televizi KNSD, která patří do sítě stanic NBC. "Nepotřebujeme začít skutečnou válku s Ruskem," řekl prezident stanici KSDK ze stejné sítě. "Ukrajinci to nechtějí. Nikdo by to nechtěl."

Namísto vojenského konfliktu se budou Spojené státy nadále krizi řešit diplomaticky. "Existuje lepší způsob, myslím, že i Ukrajinci by uznali, že pro nás není vhodné vojensky se postavit Rusku, a že by to nebylo dobré ani pro Ukrajinu." Obama nevyloučil ani další, "ještě ničivější" sankce. Podle agentury Reuters je plánuje ohlásit v příštích dnech.

"Co teď uděláme je to, že zmobilizujeme všechny naše diplomatické prostředky, abychom se ujistili, že máme silnou mezinárodní koalici, která dává jasně najevo, že by o svém osudu měla Ukrajina rozhodnout sama," dodal Obama.

Ruský prezident Vladimir Putin podle Obamy jedná na základě "slabosti, ne síly". To, že se Ukrajina vyvázala z ruského područí, je pro Putina totiž nepříjemná situace. "Jeho strategická rozhodnutí rozhodně nejsou založená na tom, že by si myslel, že kvůli tomu můžeme jít do války," prohlásil americký prezident. "Myslím si, že je jasné, že pokud budou ohroženy klíčové zájmy NATO, dokážeme se bránit." 

Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin ve svém vystoupení v Radě bezpečnosti hájil připojení Krymu k Rusku, jež označil za historickou událost. Velvyslankyně USA Samantha Powerová prohlásila, že Spojené státy jsou v návaznosti na již dříve schválené sankce "připraveny podniknout další kroky, pokud budou pokračovat ruské provokace nebo ruská agrese".

Krize na Ukrajině

Ruské převzetí Krymu přirovnala ke krádeži. "Zloděj může ukrást majetek, ale to nedává zloději vlastnické právo," prohlásila. "Je prostě nepřijatelné poslouchat tyto urážky naší země," reagoval Čurkin.

Rusko se snaží vrátit čas, řekl Rasmussen

K situaci na Ukrajině se ve středu vyjádřil také generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Upozornil, že státy NATO nadále nemohou pokládat svou bezpečnost za samozřejmost.

"Toto je nejvážnější hrozba pro evropskou bezpečnost a stabilitu od konce války. Zaprvé kvůli jejímu rozměru, jsou to největší pohyby vojsk za mnoho desetiletí. Zadruhé kvůli tomu, co je v sázce - svoboda 45 milionů lidí a jejich právo na vlastní volbu. A zatřetí proto, že je krize přímo na hranici NATO. Na Ukrajinu ale nelze nahlížet izolovaně. Tato krize se netýká pouze Ukrajiny," varoval Rasmussen. Ruský postup nazval "revizionismem 21. století", snahou vrátit čas.

"Neexistuje žádný rychlý a jednoduchý způsob, jak se postavit globálním tyranům. Protože naše demokracie debatují, zvažují a posuzují své možnosti, než se rozhodnou. Protože si vážíme transparentnosti a usilujeme o to, aby naše volby byly legitimní. A protože je pro nás síla poslední a ne první možností." 

Evropa a Severní Amerika musí podle Rasmussena nadále postupovat společně a dát Putinovi jasně najevo, že jeho jednání bude mít následky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video