Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obama vyjel na jih. Možná je to poslední cesta prezidenta USA do “Latinské Ameriky”

  10:20aktualizováno  17:17
Současná rychlá cesta amerického prezidenta Baracka Obamy po Latinské Americe bude mít pravděpodobně málo obsahu a mnoho rétorických kudrlinek a symbolismu, přičemž bude možná zahrnovat i pár oznámení týkajících se amerických zájmů v regionu. Důležitější je, že Obama uvidí také několik opravdu úspěšných příběhů a pozná, jak se celá Latinská Amerika změnila.

Barack Obama si během státní návštěvy v brazilském Rio de Janeiru stihl zahrát fotbal s místními dětmi. (20. března 2011) | foto: AP

Hlavní změnou je skutečnost, že se Latinská Amerika štěpí na dvě části. Dokonce by mohlo jít o vůbec poslední cestu amerického prezidenta do „Latinské Ameriky“. Pozdější návštěvy už budou směřovat buďto do Jižní Ameriky, anebo do Mexika a Karibské pánve.

Americký prezident Barack Obama při státní návštěvě Brazílie. (20. března 2011)

Americký prezident Barack Obama při státní návštěvě Brazílie. (20. března 2011)

Povzbudivé příběhy: Chile, Brazílie, Salvador

Úspěch Chile není ničím novým, ale stále je to inspirativní zpráva. Po více než dvou desetiletích demokratické vlády a hospodářského růstu je prakticky jisté, že bude-li se tato země dál jednoduše držet dosavadního kurzu, překoná do roku 2020 hranici pro přiznání statusu rozvinutého státu. Navíc existují všechny důvody věřit, že se Chile dosavadního kurzu držet bude, i kdyby prezidenta Sebastiána Piňeru, který bude stát v čele země v době její nejlepší hospodářské kondice za posledních 15 let, nahradila v roce 2014 bývalá prezidentka a rivalka Michelle Bacheletová. Dokonce i příslovečná nerovnost v zemi se začíná snižovat, byť pomalu, a životní úroveň nižší střední třídy konečně stoupá na hodnotu, jíž měla dosáhnout už před deseti lety.

Barack Obama s manželkou Michelle sledují dětské vystoupení během státní návštěvy v brazilském Rio de Janeiru. (20. března 2011)

Barack Obama s manželkou Michelle sledují dětské vystoupení během státní návštěvy v brazilském Rio de Janeiru. (20. března 2011)

Také úspěch Brazílie je dobře známý. Miliony rodin se vymanily z chudoby. Nerovnost se snížila, byť z astronomicky vysoké úrovně. Ekonomika roste trvale udržitelným tempem. A pokud si Čína a Indie udrží svůj neukojitelný hlad po komoditách, bude brazilský vývoz financovat dnešní spotřebitelský boom. Na mezinárodní scéně pak nová prezidentka Dilma Roussefová přestala s mnoha excesy svého předchůdce Luize Inácia Luly Da Silvy během jeho posledního roku v úřadu (lhostejnost vůči porušování lidských práv, podpora Íránu a jeho jaderného programu nebo antiamerická rétorika), a možná má dokonce pro Obamu dárek. Brazílie totiž zvažuje, koho pověřit obnovou stíhací letky svých vzdušných sil, a zatímco Lula upřednostňoval Francii, Rousselová tuto možnost zrušila a dost možná se přiklání spíše k USA.

Brazilská prezidentka Dilma Roussefová a její předchůdce Lula da Silva.

Brazilská prezidentka Dilma Roussefová a její předchůdce Lula da Silva.


Nejzajímavější úspěšný příběh v Latinské Americe však představuje Salvador. Tato země zdaleka není vzorem zdraví a stability, neboť se potýká s vysokou mírou násilí a zločinnosti, hromadnou emigrací, pomalým hospodářským růstem a ustavičným napětím uvnitř středolevé koaliční vlády. Příští rok však Salvador oslaví 20. výročí mírových dohod z Chapultepeku, které ukončily jeho desetiletí trvající občanskou válku. Země, jež nikdy předtím nezažila demokratickou vládu, od té doby zakouší všechny výhody i nesnáze spojené s pluralitními volbami, legislativními bitvami a střídáním u moci. Po řadě konzervativních vlád si obyvatelé Salvadoru zvolili prezidenta kandidujícího za FMLN, starou povstaleckou skupinu, která bojovala se salvadorskou armádou a jejím americkým spojencem a jejichž zápas skončil koncem 80. let remízou. Pravice uznala porážku a levice vládne rozumně (se zachováním dolaru coby národní měny). Pravice začala přeskupovat síly a Obama bezpochyby poukáže na tento chvályhodný cyklus jako na příklad pozitivní role, kterou USA sehrály a budou ji moci hrát i nadále. Platilo by to ještě více, kdyby USA přikročily k imigrační reformě. Salvador společně s Ekvádorem figurují na prvním místě na světě co do podílu obyvatel žijících v zahraničí.

Brazilka během demonstrace proti státní návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Rio de Janeiru. (20. března 2011)

Brazilka během demonstrace proti státní návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Rio de Janeiru. (20. března 2011)

Moc nám do toho nemluvte


Neduživý růst a emigrace představují dva z hlavních faktorů, které způsobují štěpení na americkém kontinentě. Jižní Amerika zažívá boom, neboť Indie a Čína polykají její vývoz železa, mědi, sójových bobů, kávy, uhlí, ropy, pšenice, drůbeže, hovězího masa a cukru. Zahraniční obchod a investice Jiží Ameriky jsou nyní diverzifikované a dynamické. Migrace se až na několik drobných výjimek omezuje na region samotný a bylo dosaženo modu vivendi v oblasti obchodu s drogami, zejména s lístky koky a kokainem v Bolívii, Peru a Kolumbii.

Vztahy s USA už navíc nemají prvořadý význam, přestože jsou stále důležité. Jihoamerické vlády si mohou dovolit s USA nesouhlasit a často to dělají. Právě zvolily nového prezidenta Unie jihoamerických národů (Unasur), jejíž sídlo se buduje v ekvádorském Quitu. Jak už název naznačuje, hlavním důvodem existence Unasur je vyřadit z rozhodování Kanadu, USA a Mexiko (na rozdíl od Organizace amerických států).

Před chilským vládním palácem v Santiagu postává demonstrant s nápisem proti jaderné dohodě prezidentů Baracka Obamy a Sebastiana Pinery. (21. března 2011)

Před chilským vládním palácem v Santiagu postává demonstrant s nápisem proti jaderné dohodě prezidentů Baracka Obamy a Sebastiana Pinery. (21. března 2011)

Existence bez koncepce


Nic z toho neplatí pro Mexiko, střední Ameriku a karibské ostrovy – zejména pro Dominikánskou republiku, ale v konečném důsledku ani pro Kubu a svým způsobem ani pro Haiti. Tyto země nemají velká nerostná naleziště a nejsou to bohaté zemědělské státy: někde produkují kávu a banány, jinde cukr a řepu, ale nikde nenajdeme nic, co by trvale udrželo boom. A přestože Mexiko je významným vývozcem ropy, stále to představuje pouhých devět procent jeho celkového exportu.

Místo toho vyvážejí zmíněné země výrobní zboží vesměs s malou přidanou hodnotou a žijí z peněz krajanů ze zahraničí, cestovního ruchu a zisků z překládky drog. Všechny tyto aktivity se v drtivé většině koncentrují na USA: právě tam žijí vystěhovalci, právě tam se dodávají ručníky a pyžama, právě odtamtud přijíždějí turisté a právě tam jdou na odbyt drogy. Pro tyto země, včetně Mexika, jsou stabilní, těsné a plodné vztahy se Spojenými státy nezbytností.

Obama řekne během své návštěvy vše, co se říci má. Měl by se však zamyslet nad posuny, k nimž na této polokouli dochází. Jedna oblast se osvobozuje od hegemonie USA a prosperuje, avšak mohla by ztroskotat, pokud se čínský a indický růst zpomalí. Druhá oblast je stále integrovanější s USA a Kanadou. A navzdory současným obtížím najde cestu k prosperitě, jakmile ji najdou USA.

Latinská Amerika už není jediným organismem. Ať žije Latinská Amerika.

Demonstrace proti návštěvě prezidenta Baracka Obamy před před Metropolitní katedrálou v honduraském San Salvadoru. (21. března 2011)

Demonstrace proti návštěvě prezidenta Baracka Obamy před před Metropolitní katedrálou v honduraském San Salvadoru. (21. března 2011)

Jorge G. Castaňeda, bývalý ministr zahraničí Mexika (2000-2003), je světově významným profesorem politologie a latinskoamerických studií na Newyorské univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezitiotulky jsou redakční.
Na podcast tohoto komentáře v angličtině vás navede následující odkaz:


Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.