Dopis Edwarda Snowdena zveřejněný na webu WikiLeaks (2. července 2013)

Dopis Edwarda Snowdena zveřejněný na webu WikiLeaks (2. července 2013) | foto: AP

Obama tlačí na lídry národů, aby mi nedávali azyl, ozval se Snowden

  • 88
Edward Snowden obvinil šéfa Bílého domu, že se mu snaží zabránit v získání azylu. Bývalý technik amerických tajných služeb to uvedl v prohlášení zveřejněném serverem WikiLeaks, s nímž muž obviněný Spojenými státy ze špionáže spolupracuje. Snowden nyní hledá azyl po celém světě, požádal o něj už dvacet zemí.

Snowden také poslal dopis ekvádorským úřadům, v němž tvrdí, že jej USA pronásledují nezákonně. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Jde o první Snowdenovy ohlasy na dění kolem jeho osoby od chvíle, kdy před osmi dny vyrazil z Hongkongu do Ruska. Třicetiletý muž Obamu nařkl z toho, že viceprezidentu Joe Bidenovi nakázal "tlačit na lídry národů, u nichž jsem žádal o ochranu, aby zamítli mé žádosti o azyl", píše se v prohlášení zveřejněném WikiLeaks.

Snowden obvinil Obamovu vládu z toho, že si osvojila strategii "používání občanství jako zbraně". Muž, který se přiznal k vyzrazení informací o tajném americkém sledovacím programu Prism, se v současnosti nachází v tranzitním prostoru moskevského letiště a nemůže odletět, neboť mu USA zrušily cestovní pas.

Snowden ve svém dopise ekvádorským úřadům jihoamerické zemi poděkoval za to, že mu pomáhala v cestě do ruské metropole, a že zvažuje udělení azylu. Dopis zároveň kritizuje snahu USA o jeho zadržení a obvinění, které Američan označuje za nelegální.

Prezident Ekvádoru Rafael Correa ale označil pomoc, kterou Snowdenovi jeho země zatím poskytla, za omyl. Chybné podle něj bylo především vydání dočasných cestovních dokladů, které byly vzápětí opět zneplatněny. "Byl to z naší strany omyl. Tato krize nás zasáhla ve chvíli, kdy jsme byli velmi zranitelní. Náš ministr byl na cestách po Asii, jeho náměstek v České republice. Náš velvyslanec pro USA byl v Itálii," citoval ekvádorského prezidenta Guardian. Londýnský konzul, který dokument vydal, k tomuto kroku podle Correy neměl žádnou autorizaci.

Snowdena se naopak zastala Venezuela a Bolívie. Prezident Nicolás Maduro řekl, že Venezuela žádost o azyl zatím neobdržela, na adresu uprchlíka ovšem prohlásil: "Zaslouží si světovou ochranu (...) Ten mladík už udělal pro lidstvo něco velmi důležitého, řekl pravdu o světě kontrolovaném imperialistickou elitou Ameriky."

Snowden v neděli požádal o politický azyl v Rusku, jehož případné udělení by mu otevřelo cestu z pasti letištního tranzitu. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova ale Snowden svou žádost stáhl po tom, co prezident Vladimir Putin prohlásil, že jej jako azylanta přijme, pokud už dál nebude škodit "americkým partnerům". Snowden přitom ve svém dopisu Ekvádorcům napsal, že se cítí svobodný v poskytování dalších informací o amerických tajných službách.

Uprchlík se nicméně z ruské strany podle Peskova nemá čeho obávat: "Rusko nikoho nevydalo, nevydává a nevydá," citovala mluvčího ČTK. USA a Rusko si v minulosti pouze vyměňovaly dopadené špiony. Snowden nebyl ani hlavním tématem rozhovoru ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Johna Kerryho, i když i na něj přišla řeč. Kerry uvedl, že záležitost řeší ministerstvo spravedlnosti.

Podle nejnovějších informací Snowden požádal o politický azyl celkem ve dvaceti zemích, kromě Ekvádoru se jedná například o Čínu, Kubu a některé členské státy Evropské unie. Tiskový mluvčí norského ministerstva zahraničí Frode Andersen potvrdil přijetí žádosti ambasádou v Moskvě. "Je pravděpodobně od Snowdena a je i podepsaná, ale nemáme, jak to ověřit," dodal Andersen, který odmítl sdělit další podrobnosti.

Udělení politického azylu v Norsku, ale i ve Finsku, Španělsku a Rakousku brání formality, žádost je totiž nutné podat na území dané země. Snowdena zřejmě nepřijme ani Polsko - ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že žádosti o azyl nedoporučuje vyhovět. Podle mluvčího indické diplomacie i Indie dospěla k závěru, že žádosti o azyl "není žádný důvod vyhovět."

23. června 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video