"Izrael i Palestinci budou muset udělat těžké kompromisy," prohlásil šéf Bílého domu na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Skutečného pokroku ale podle něj může být dosaženo ještě letos.
Řekl také, že USA jsou připraveny k serióznímu dialogu s Íránem a že problém s vězením na Guantánamu se určitě nevyřeší v nejbližší době. "Nepředpokládám, že to bude vyřešeno během dvou nebo tří měsíců. Myslím, že to bude delší proces vyhodnocování," řekl.
Obama s Angelou Merkelovou v Drážďanech
Barack Obama sliboval zrušit kontroverzní zařízení, kam Američané pozavírali lidi podezřelé z terorismu a při výsleších je mučili, už v předvolební kampani. Příslušný výnos podepsal dva dny nástupu do funkce.
Vyvstal tak ale problém, co s asi 240 vězni, kteří tam teď pobývají. Někteří patří k nejnebezpečnějším teroristům světa - kupříkladu architekt atentátů z 11. září 2001 Chálid Šajch Muhammad. V projevu o národní bezpečnosti Obama řekl, že skupina asi padesáti vězňů by mohla putovat do třetích - evropských - zemí. - přečtěte si Zavřeme Guantánamo, potvrdil Obama
Právě němečtí politici se vůči tomu stavějí skepticky. Obama ale dnes zdůraznil, že po Berlínu ani nechtěl, aby se ujal nějakého konkrétního počtu lidí.
Buchenwald má pro mě osobní význam
Obama přiletěl do Drážďan z Káhiry. V doprovodu Merkelové si prohlédl město, vybombardované spojenci za druhé světové války, a odpoledne se přesunul do bývalého nacistického koncentračního tábora Buchenwald ve spolkové zemi Duryňsko.
Návštěva Buchenwaldu má pro něj osobní význam. "Bratr mé babičky byl součástí jednotky, která tábor osvobodila," připomněl novinářům v Drážďanech. "Mohlo mu tehdy být nějakých devatenáct, možná dvacet. Byl to pro něj obrovský šok a když se vrátil domů, několik měsíců žil v izolaci od rodiny a přátel," řekl Obama.
Mluvil o Charlie Payneovi, bratrovi Madelyn Dunhamové, Obamovy babičky z matčiny strany. Payne, 84letý veterán druhé světové války, se do povědomí veřejnosti dostal už během kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA.
Obama tehdy na jedné z předvolebních akcí mluvil o svém prastrýci, který se "účastnil osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi". Reakce - zvlášť na internetových blozích - přišla okamžitě: Pane Obamo, Osvětim osvobodili Sověti. Obamův tým pak přispěchal s opravou - nešlo o Osvětim, ale právě o Buchenwald.
Barack Obama přijel do Buchenwaldu před třetí hodinou odpolední. "Je to historická návštěva," komentovala to americká televize CNN. Prezidenta kromě Angely Merkelové doprovázeli po táboře i dva bývalí vězňové: Bertrand Herz a také Elie Wiesel, proslulý židovský spisovatel, filosof, humanista a Obamův přítel.
Na závěr návštěvy promluvili kancléřka, prezident Obama i Elie Wiesel. Jednaosmdesátiletý nositel Nobelovy ceny míru hovořil o svém otci, který v Buchenwaldu zemřel.
"Den, kdy zahynul, byl jeden z nejhorších v celém mém životě. Byl jsem tam, když trpěl. Když prosil o pomoc, o vodu. Byl jsem tam, abych vyslechl jeho poslední slova a byl jsem tam, když ležel nade mnou na pryčně a volal mé jméno. Všichni jsme se báli pohnout. Byl jsem tam. A zároveň nebyl."
"Co bych mu řekl dnes? Poučil se svět? Nejsem si jistý," pokračoval a jmenoval kruté válečné konflikty posledních desetiletí. Nakonec naléhal na nutnost míru a bezpečí na Blízkém východě a poděkoval Obamovi, že se za něj zasazuje.
Se Sarkozym nevečeřím
Po Buchenwaldu se Barack Obama zastavil ještě v americké vojenské nemocnici v bavorském Landshutu a pak se přesune do Francie, kde se zítra zúčastní oslav výročí vylodění spojenců v Normandii.
V souvislosti s tím britský deník The Times napsal, že americký prezident s manželkou Michelle odmítli jít v Paříži na večeři s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a jeho ženou Carlou. A to přes fakt, že budou nocovat v rezidenci amerického velvyslance, která leží jen pár set metrů od Elysejského paláce.
Obamův projev v KáhiřeBarack Obama mluvil v aule káhirské univerzity bezmála hodinu. Nabídl muslimům po celém světě nový začátek ve vztahu s USA, potažmo Západem. Zdůraznil, že Západ neválčí proti islámu, ale proti extremistům. Dlouho se věnoval Blízkému východu, který je jednou z priorit jeho zahraniční politiky. Zopakoval, že jediným možným řešením jsou dva státy. Palestinci se podle něj musejí vzdát násilí, Izraelci zase budování osad na palestinském území. Prohlásil také, že Írán má tak jako každý jiný právo na jaderný program, ten ale musí být mírový. |
V Evropě je šéf Bílého domu už podruhé od svého lednového nástupu do funkce. V dubnu byl v Londýně na summitu G20, odtud pokračoval do Německa a Francie na summit NATO a oslavy výročí jeho založení. A pak se přesunul do Prahy. - vše o návštěvě amerického prezidenta v Česku najdete zde
