"Pevně věřím v řešení blízkovýchodního konfliktu v podobě dvou států, palestinského, který bude existovat s izraelským," řekl po setkání s Abbásem Obama. Připustil, že nemá smysl určovat "umělý" časový plán pro vytvoření palestinského státu, ale není ani na místě příliš časem plýtvat.
Americký prezident Abbáse současně upozornil na nutnost dodržení palestinských závazků a zajištění bezpečnosti na Západním břehu Jordánu. Palestina by se podle něj také měla snažit omezit protiizraelské nálady ve školách a mešitách.
Abbás ujistil americké spojence, že Palestina udělá vše pro to, aby naplnila, co slíbila v rámci mírové "cestovní mapy" z roku 2003 a vypořádá se s radikály útočícími na Izraelce. Bez úplného zastavení výstavby židovských osad na Západním břehu však mír uzavřen být nemůže, opakují Palestinci.
Obama už před setkáním s palestinským prezidentem vyslal do Izraele jasný vzkaz, co si o kolonizaci Západního břehu Jordánu, úhlavním problému na Blízkém východě, myslí. "Nechce žádné osady, žádná předsunutá stanoviště, žádné výjimky spojené s přirozeným přírůstkem obyvatelstva," tlumočila ve čtvrtek prezidentovo stanovisko americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Svůj názor Obama vyjevil osobně i izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi během jeho nedávné návštěvy Washingtonu. Současný izraelský kabinet odpověděl, že závazku z dřívějška o zastavení výstavby nových osad dostojí, požadavek na zmrazení rozrůstání stávajících však striktně odmítl.
Barak přijede do Washingtonu s plánem na kompromis
Abbás si přeje, aby Američané nepřestávali tlačit na izraelské představitele v otázce osad, která je pro ně při řešení blízkovýchodního sporu klíčová a Palestinci ji vnímají jako stěžejní překážku v kýženém vytvoření samostatného státu.
"Počítáme s americkým tlakem na Izrael, aby zastavil kolonizaci a provokace a aby akceptoval řešení založené na existenci dvou států," řekl před setkáním obou státníků Abbásův mluvčí Nabíl abú Rudajná. Obama už dříve označoval řešení konfliktu v podobě dvou samostatných států za svou prioritu.
V médiích se také objevily zvěsti o chystaném kompromisním plánu, který se Bílému domu příští týden chystá představit během své návštěvy Washingtonu izraelský ministr obrany Ehud Barak. Počítá údajně s tím, že během několika příštích týdnů by měly být odstraněny zhruba dvě desítky nelegálně postavených židovských osad, ovšem za podmínky, že se Spojené státy zřeknou svých výhrad k rozšiřování stávajících.
V osadách na Západním břehu Jordánu vzniklých v rozporu s izraelským právem žije jen několik tisíc lidí převážně ve stanech nebo obytných přívěsech. Podle mírového plánu USA pro Blízký východ, takzvané cestovní mapy, by měl Izrael tyto osady zbourat a zároveň také zastavit další výstavbu v osadách, které vznikly v souladu s izraelským právem. Izrael však toto ustanovení od podpisu mapy v červnu 2003 přehlíží.
Izraelské osadyIzrael začal stavět osady po Šestidenní válce v roce 1967 na zabraných územích - Západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy (ale také na Sinajském poloostrově, tam je ale brzy zrušil). Před pár lety nechala izraelská vláda evakuovat také osady v pásmu Gazy. Na Západním břehu zůstává přes sto legálních osad, v nichž žije na půl milionu lidí. Nelegálních sídlišť je asi dvacet. Izraelské vlády už několik z nich zbouraly, nicméně osadníci je v mnoha případech znovu postavili. Z hlediska mezinárodního práva jsou nelegální všechny osady. Kromě praktických důvodů - osady poskytují izraelské vládě lepší kontrolu nad územím, hrály v jejich budování roli i náboženské motivy. Někteří osadníci hájí právo Židů na biblickou zemi, území svěřené jim Bohem. Je to zhruba historická Judea a Samaří, což přibližně odpovídá dnešnímu Západnímu břehu. Palestinci žádají zrušení všech osad. Předchozí izraelská vláda nabídla zatím nedojednaný kompromis. Podle něj se zachová několik největších židovských sídlišť, hlavně těch, která přiléhají k izraelské hranici. Jako kompenzaci za to tehdejší premiér Ehud Olmert Palestincům nabídl odpovídající území na jihu Izraele, poblíž pásma Gazy. |
