Přistání lidí na Měsíci - program Apollo

Přistání lidí na Měsíci - program Apollo | foto: NASA

Obama chce šetřit. Ruší návrat na Měsíc, ostrouhá tak i výzkum

  • 367
Americkému kosmickému programu hrozí zásadní změna, jejíž následky dalece přesáhnou rámec kosmonautiky. Podle serveru OrlandoSentinel.com návrh rozpočtu USA nepočítá s penězi pro návrat lidí na Měsíc. NASA do něj přitom už nemálo investovala - a třeba program Apollo se v minulosti bohatě vyplatil.

Server OrlandoSentinel.com, z nějž se zpráva rozlétla do světa, uvedl svůj článek jasnou větou: "Plány NASA na návrat na Měsíc jsou mrtvé."

Američtí novináři se odvolávají na své zdroje v Bílém domě. Návrh státního rozpočtu, který má být zveřejněn v pondělí 1. února, podle nich neobsahuje žádné peníze pro program Constellation. Ten vyhlásil Obamův předchůdce George W. Bush po tragédii raketoplánu Columbia. Program vytyčil cestu k návratu lidí na Měsíc.

Lidé obeznámení s patřičnými čísly hovořili s novináři pod podmínkou anonymity, protože nejsou oprávněni hovořit za Bílý dům nebo protože se bojí, že by ztratili práci, napsal OrlandoSentinel.com. Svým jménem se ostatně nevyjadřuje téměř nikdo, informace jsou neoficiální.

Místo Měsíce změna klimatu

Obama si nyní přeje, aby se NASA soustředila zejména na projekty související s monitorováním klimatických změn a průzkum asteroidů. To ovšem Národní úřad pro letectví a vesmír dělá už nyní. NASA má k ročnímu rozpočtu 18,7 miliardy dolarů dostat 200 až 300 milionů navíc.

Jenže podle Augustinovy komise, která má analyzovat budoucnost NASA, je pro udržení vesmírných misí s lidskou posádkou zapotřebí každoročně tří miliard navíc. A k tomu pětimiliardová investice do dopravy astronautů mezi Zemí a Mezinárodní vesmírnou stanicí pomocí soukromých společností.

Právě na soukromé dopravce podle OrlandoSentinel.com navržený rozpočet pamatuje. Otázkou nicméně zůstává, zda soukromé instituce budou schopné dostát bezpečnostním standardům NASA a neohrozí posádky.

Těžká rána pro NASA, dodavatele i ekonomiku

Pokud by na rozhodnutí došlo, dopady nepocítí zdaleka jen NASA a její dodavatelé, kterým rozpočet uzme "drahé hračky".

Na podzim budou v USA parlamentní volby. Podpora Obamových demokratů slábne už teď. Zrušení investic bude znamenat rušení pracovních míst, ať už přímo v NASA, nebo v dodavatelských společnostech. Pro ilustraci, jen konec programu raketoplánů bude znamenat zrušení sedmi tisíc pracovních míst.

Budoucí možné zeštíhlení NASA také může znamenat, že o místa přijdou lidé z důležitých center NASA na Floridě, v Texasu či v Kalifornii. Obamu v roce 2012 asi volit nebudou. A jsou to velké státy s mnoha voliteli.

Apollo se bohatě vyplatilo

Řekněme, že rozpočet osekaný o let na Měsíc projde Kongresem (což nemá zatím vůbec jisté). Ať už Obama v roce 2012 volby prohraje nebo vyhraje, osm miliard dolarů, vložených dosud do vývoje rakety Ares I a programu Constellation, bude ztraceno.

Navíc, když na přelomu 60. a 70. let k Měsíci létala Apolla, investice se podle odborníka na kosmonautiku Antonína Vítka vyplatila až téměř desetinásobně. "A zkušenosti s vědeckým řízením velkých projektů se uplatnily třeba ve stavbě jaderných elektráren," připomíná další znalec oboru Karel Pacner.

Kromě abstraktních pojmů ovšem i běžní lidé rádi využívají například vakuové obaly potravin nebo mikrovlnnou troubu. Lidstvo využívá solární panely i počítače. Aniž by to mnozí věděli, za řadu vynálezů vděčí lidé americkému vesmírnému programu.

Obamu proto čeká těžká práce. Ve své Zprávě o stavu unie ve středu večer mluvil o snížení nezaměstnanosti, podpoře inovací a vybudování pevných základů americké ekonomiky. Aby dokázal, že jeho vize je správná, bude muset přijít s nápady, které budou mít potenciálně větší návratnost než výzkum Měsíce.

JAK TO VIDÍ ANTONÍN VÍTEK

Odborník na kosmonautiku komentuje pro iDNES.cz

Popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek odpovídá čtenářům iDNES.czZprávy, které pronikly o Obamově návrhu rozpočtu USA, jsou v diametrálním rozporu s tím, co současný americký prezident sliboval v rámci předvolební kampaně ve státech Florida a Kalifornie.

Tyto státy v prezidentských volbách hrají díky velkému počtu obyvatel mimořádnou roli a protože současně jsou ekonomicky do značné míry závislé na raketovém a kosmickém průmyslu a službách – nacházejí se zde mj. dva největší americké kosmodromy – sliboval tehdy Obama plnou podporu kosmonautice.

Je pravda, že se od té doby v souvislosti s krizí změnily rozpočtové priority, ale ústup od výzkumu vesmíru znamená určitou ránu všeobecnému technickému pokroku.

Jak to vypadá, na doporučení dodatečného financování programu Constellation, které navrhovala Augustinova komise, nebude brán zřetel. Zdá se, že Obama slyšel a vyslyšel jen okrajová doporučeni: komise například netrvala na bezprostředním návratu Američanů na Měsíc. Místo toho doporučila zajímat se o jiné, alternativní cíle, jakými by mohly být i blízké asteroidy. Jejich výzkum by mohl být totiž i podle mého názoru mnohem přínosnější. Dnes známe o těchto tělesech velmi málo. Přitom mohou vážně ohrozit lidskou civilizaci na naší planetě, podobně, jako pravděpodobně v dávné minulosti dopad takové planetky způsobil vyhynutí dinosaurů.

Každopádně i tyto "náhradní" cíle kvůli útlumu prací na silných nosičích, které zřejmě budou uloženy k ledu, bude možno realizovat v nejlepším případě až někdy za patnáct, dvacet let.

Jak to bude s americkou pilotovanou kosmonautikou, to se dnes nedá s jistotou říci. Podle útržkovitých informací chce Obama transport lidí na oběžnou dráhu přenést na soukromý sektor.

Je pravděpodobné, že nyní, kdy i vlastní kosmická loď NASA Orion buď zcela zrušena nebo přinejmenším její realizace o mnoho let zpožděna, změní vedení kosmické agentury svůj názor. Já osobně však mám přece jen určité obavy, zda bude v případě pilotované lodi Dragon firmy SpaceX zaručena dostatečná bezpečnosti pro její pasažéry.

Další věc, se kterou musí NASA teď počítat, je i její zeštíhlení. Do toho však nepočítám těch zhruba sedm tisíc lidí, kteří přijdou o práci v souvislosti s ukončením letů raketoplánů. S jejich propuštěním se počítalo již za vlády minulého prezidenta Bushe ml.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video