Čerstvým návrhem před prezidentskými volbami v roce 2012 Obama cílí na zhruba padesát milionů Hispánců, kteří žijí v USA. Nejrychleji rostoucí americká menšina začíná být ze současného šéfa Bílého domu zklamaná. A to mu přitom v minulých volbách daly hlas dvě třetiny z deseti milionů hispánských voličů. Za rok jich bude hlasovat ještě o dva miliony více.
Obamův návrhMá čtyři části. První je zabezpečení hranic. Druhou je postih firem, které zaměstnávají pracovníky bez řádných dokladů. Třetí je postupná a podmíněná legalizace lidí, kteří do země vstoupili neoprávněně. Měli by uznat, že porušili zákon, zaplatit daně, pokutu a naučit se anglicky. Čekala by je také prověrka jejich minulosti. Až pak by mohli žádat o občanství. Čtvrtou částí reformy má být změna způsobu udělování amerického občanství přistěhovalcům. Ten současný označil šéf Bílého domu za zastaralý. Obama chce, aby se vzdělaní zájemci o americké občanství mohli do země dostat snáze. |
Hispánce nepochybně zklamalo nedodržení Obamova takřka čtyři roky starého předvolebního slibu. Kandidát na hlavu státu tehdy slíbil, že v prvním roce vlády předloží zákon o imigraci. To se ale dosud nestalo a USA oni navíc deportovaly 400 tisíc přistěhovalců.
V úterý prezident promluvil v texaském městě El Paso, které leží na hranicích s Mexikem, odkud pochází naprostá většina nelegálních přistěhovalců, Obama představil návrh imigrační reformy. O některých bodech se radil i prominentními Hispánci typu herečky ze seriálu Zoufalé manželky Evy Longoriové. Hispánce návrhem hodlá přesvědčit, že na ně nezapomněl.
Obama přesvědčuje zbytek USA, že na změně vydělá
A zbytku Ameriky chce dokázat, že na změně vydělá. Bílý dům vyčíslil náklady reformy na 54 miliard dolarů. Přínos z daní od nelegálních imigrantů, kteří by získali občanství, by prý ale dosáhl 66 miliard dolarů.
"Nelegální imigranti žijí ve stínu a jsou bezbranní vůči firmám, které se vyhýbají placení daní a nedávají pracovníkům ani minimální mzdu," řekl Obama. Pokud podle něj nelegální přistěhovalci tuto šedou zónu opustí, vydělají na tom všichni včetně americké střední třídy, jež takto deformovaným pracovním trhem trpí. "Chci, aby prosperitu v této zemi sdílelo co nejvíce lidí. Imigrační reforma je proto ekonomickým imperativem," uvedl prezident.
Nový zákon by také měl usnadnit spojování rodin a zlepšit postavení dětí, které do USA přijely nelegálně se svými rodiči. Sněmovna reprezentantů už loni přijala zákon, který legalizuje pobyt studujících dětí. Senát ho však odmítl. Obama zdůraznil, že za novelu bude dál bojovat.
Imigrace - výbušné téma
Americká média ovšem upozorňují, že imigrace je ve USA výbušné téma, zvlášť při současné vysoké nezaměstnanosti. Nelze tak prý očekávat, že by Kongres do prezidentských voleb v listopadu 2012 přijal Obamovu anebo nějakou jinou reformu. Prezident přesto apeloval na republikány, aby s ním problém řešili.
V minulosti se podle něj přední republikáni, ale třeba i předchozí prezident George Bush, o reformu zasazovali. V současnosti se ovšem strana musí vyrovnat s tím, že zejména její konzervativní křídlo je vůči nelegálním imigrantům velmi nepřátelsky naladěno a mnoho republikánů imigrační reformu odmítá.
Zároveň si ale republikáni nemohou dovolit zcela ztratit hispánské voliče. Strana, jejíž politici loni například stáli za kontroverzním zákonem umožňujícím kontroly imigrantů v Arizoně, je tak v nesnadné situaci.
Spojené státy se nelegální migraci, ale třeba i pašování drog z Mexika přes 3170 kilometrů dlouhou společnou hranici nepříliš úspěšně brání už řadu let. Aby jí zabránili, budují na hranici i fyzickou bariéru, která ale není souvislá. Mezery v ní chrání technické prostředky, jako jsou kamery nebo nová čidla.
Ročně při pokusu o nelegální překročení hranice zahyne několik set Mexičanů, kteří do USA chtějí odejít za prací. Obama uvedl, že jeho vláda ochranu hranice výrazně zvýšila a že se jí podařilo v pohraničí snížit zločin.
