Barack Obama přichází na tiskovou konferenci v Bílém domě (24. březen 2009)

Barack Obama přichází na tiskovou konferenci v Bílém domě (24. březen 2009) | foto: Reuters

Obama bude muset kvůli radaru „chodit po provaze“, říká politolog

  • 4
Amerického prezidenta Baracka Obamu zřejmě čeká v řešení protiraketové obrany ve střední Evropě "provazochodecký výkon", míní americký politolog Wess Mitchell. Vybudování štítu by podle něj bylo proti prioritám prezidenta i proti názorům členů Kongresu, kteří štít odmítají. Obama ale na summitu EU a USA v Praze změnu v postoji USA neoznámí, dodává politolog.

Vybudování štítu by zkomplikovalo také snahu USA získat podporu Ruska v požadavku na Írán, aby upustil od jaderného programu. Na druhou stranu jednostranné odstoupení od jednoho z mála nástrojů, které má Obama k dispozici pro vyjednávání s Ruskem, by amerického prezidenta doma vystavilo obvinění, že je v otázkách národní bezpečnosti příliš měkký.

"Nejlepší možností je zřejmě cesta záměrné nejednoznačnosti: zakopat se s programem ve vleklých studiích proveditelnosti, které budou dostatečně dlouhé na zjištění ruských záměrů ohledně Íránu. Zatímco technicky se systém bude pohybovat kupředu, což bude dostatečné k přesvědčení Prahy a Varšavy o americké oddanosti. To je provazochodecký výkon, o který se Obama pravděpodobně pokusí."

Vše o americkém radaru v Česku

Tento postup ovšem může fungovat jen tehdy, pokud Kongres výrazně nezkrátí financování. Tuto možnost ale otevřeně připouštějí jak zákonodárci, tak představitelé armády. Tento týden hovořil na konferenci o protiraketové obraně ve Washingtonu místopředseda Sboru náčelníků štábů americké armády generál James Cartwright o potřebě učinit v době napjatého rozpočtu vojenské výdaje efektivnější.

Protiraketový program se podle něho musí přeměnit v pružný systém schopný adaptace na budoucí, zatím neznámé hrozby. Pozornost by se měla zaměřit na budování sítě senzorů a na řídicí činnost. "Získávání dat a vojenského zpravodajství pomocí satelitů a senzorů, stejně jako řídicí prvek k identifikaci a určování priorit strategických a taktických cílů, poskytnou v dlouhodobém výhledu lepší obranu, řekl Cartwright. To přinese podle Cartwrighta výdajově efektivní a posílený výkon.

Obama v Praze změnu v postoji k radaru zřejmě neoznámí

Podle politologa Obama na summitu EU a USA začátkem dubna v Praze neoznámí nějakou významnou změnu v americkém postoji k protiraketovému štítu ve střední Evropě. "Na tomto jevišti by z jednostranných ústupků nic nezískal," domnívá se Mitchell.

Regionální spojence by tím nechal na holičkách. Kritici doma by ho osočili z nedostatku vytrvalosti v národní bezpečnosti. A předáci v Teheránu by byli povzbuzeni ústupky ještě před tím, než předpokládaná rozhodující jednání s Íránem vůbec začala. ¨

Barack Obama v Praze

Propojením příštího amerického kroku v protiraketovém štítu s příštím íránským krokem ve vývoji jeho jaderných zbraní učinila nová administrativa podle něho důležitý a velmi potřebný krok k podnícení ruské spolupráce.

Vše komplikuje pád Topolánkovy vlády

Jistou komplikaci vidí v pádu české vlády Mirka Topolánka. Úterní vyslovení parlamentní nedůvěry "by nakonec mohlo podtrhnout židli pod Obamovou celkovou ruskou strategií", soudí Mitchell. "Nová, proti radaru zaměřená vláda ČSSD by mohla administrativě zkomplikovat snahu zacházet s evropskými základnami jako s vyjednávacím nástrojem v širší hře s Ruskem."

Předcházející prezident George Bush se opakovaně snažil přesvědčit Rusko, že štít je zamýšlený proti Íránu a nikoli proti němu. "Pokud Moskva skutečně vidí štít jako hrozbu, může se jí zbavit tím, že pomůže Washingtonu odstranit problém, proti němuž je nastaven. Poprvé tak bylo břemeno přeneseno na Rusko, aby prokázalo, že může udělat příští konstruktivní krok," poznamenal Mitchell.

politolog wess mitchell

Americký politolog Wess Mitchell je zakladatelem a výzkumným ředitelem washingtonského Střediska pro analýzu evropské politiky (CEPA).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video