Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Guantánamo zůstává Obamovou noční můrou. Bushovo dítko brání republikáni

  18:55aktualizováno  18:55
Dny Baracka Obamy v Bílém domě se pomalu krátí, ale jeden z jeho slibů zůstává nesplněný. Kontroverzní věznice Guantánamo, ve které se mučili údajní teroristé, nadále funguje. Zavřít základnu na Kubě se nedaří i kvůli nesouhlasu republikánů, kteří ovládají Kongres.

K uzavření věznice Obamu vyzývají i mnozí Američané | foto: Profimedia.cz

Obama podle politologů a expertů na dění v zámořské politické sféře své předvolební sliby plní. Jeho administrativě se na mezinárodním poli podařilo spolu se zahraničními partnery protlačit dohodu o omezení jaderného programu Íránu. Obama pak slavil úspěch, byť poněkud vydřený, i se svou zdravotnickou reformou.

Guantánamo

Základna Guantánamo (anglicky Guantanamo Bay Naval Base) je vojenská základna námořnictva Spojených států amerických na Kubě, poblíž města Guantánamo, ležícím ve stejnojmenné zátoce. Byla založena roku 1898 a od roku 1903 ji na časově neomezenou dobu pronajímala Kuba USA za poplatek 4085 americký dolarů. V roce 2002 administrativa prezidenta George W. Bushe na základně zřídila věznici pro osoby podezřelé z terorismu.

Zdroj: Wikipedia

Jeden velký nesplněný slib ho však stále trápí. Ještě před vstupem do Bílého domu totiž prohlásil, že během svého působení v prezidentském úřadě uzavře kontroverzní věznici na vojenské základně Guantánamo. Do konce jeho druhého volebního období zbývá 18 měsíců, věznice však stále funguje. Obamova administrativa se nevzdává, a to i navzdory celé řadě překážek.

„Vláda dokončuje přípravu plánu počítajícího s odpovědným a bezpečným uzavřením věznice Guantánamo a předloží ho Kongresu,“ uvedl před pár dny mluvčí Bílého domu Josh Earnest během pravidelné tiskové konference. Ano, plány jsou v přípravě. V této fázi je však uzavření Guantánama mnoho let.

Samotné dokumenty jsou totiž bez posvěcení Kongresem k ničemu. Ten však v současnosti ovládají republikáni, kteří se proti uzavření Guantánama vždy stavěli. Dokonce se snažili do legislativy protlačit i celou řadu překážek, které by znemožnily transportu vězňů do jiných vězeňských zařízení v USA a cizině (více o blokování uzavření Guantánama republikány se dočtete zde).

Vysoké náklady na provoz

Obama dlouhodobě argumentuje zejména velkou zátěží pro státní rozpočet, připomíná server The Washington Post. „Další využívání této věznice nepředstavuje efektivní využití daní,“ uvedl mluvčí Bílého domu, podle kterého zadržování současných 116 vězňů stojí ročně více než 100 milionů dolarů (asi 2,5 miliardy korun). Odhodlanost prezidenta dokládá i fakt, že hodlá použít veto proti aktuálně projednávanému zákonu o vojenských výdajích, pokud bude obsahovat ustanovení ztěžující uzavření věznice.

Od začátku roku 2002 věznicí prošlo 780 lidí, řada z nich v rozporu s mezinárodním právem.

Od začátku roku 2002 věznicí prošlo 780 lidí, řada z nich v rozporu s mezinárodním právem.

„Naděje na to, že uzavření proběhne před koncem Obamových dnů v úřadu, se ztenčuje,“ myslí si Robert M. Chesney z Texaské univerzity. Vše podle něj záleží na včasném transferu vězňů z Guantánama do jiných věznic. Ten je však téměř nemožný kvůli obstrukcím v Kongresu, který by zadržování vězňů z Guantánama na americkém území musel posvětit. Odkaz „bushovské“ éry boje proti terorismu tak zřejmě vládnutí Obamy přežije.

Vězněným Ujgurům jsem i vařila, říká překladatelka z Guantánama

George W. Bush nechal kontroverzní zařízení vybudovat v roce 2003 v prostorách stejnojmenné vojenské základy na Kubě. Věznice byla podle oficiálních dokumentů Bílého domu určena pro „militantní bojovníky dopadené v Afghánistánu a Iráku“. Bushova administrativa až do roku 2006 obhajovala zadržování vězňů tím, že se na ně nevztahuje Ženevská konvence.

Otřesné zacházení

Tehdejší americký ministr obrany Donald Rumsfeld navrhl rozšíření směrnice o metodách výslechů o 16 technik, které lze kvalifikovat jako formy mučení. Vězni, na které nemuselo být vzneseno žádné obvinění, tak mnohdy i několik let trpěli každodenním mučením.

Fotogalerie

S otřesnými praktikami, které používali dozorci na Guantánamu, se loni svěřil Jemenec Samír Nadží. Dozorci a vojáci ho prý mučili, ponižovali, hanili jeho muslimskou víru a pouštěli mu porno. „Nedovolili mi ani jít na záchod. Dívali se na mě, jak mě to bolí a smáli se, když mi překladatel říkal, jak mě znásilní, pokud se počůrám do kalhot,“ popsal své zážitky (více o jeho výpovědi se dočtete zde). Podle americké agentury IMAP se do mučení vězňů zapojovali také lékaři.

Nekalé praktiky při výsleších zajatých teroristů loni v prosinci potvrdil i Výbor amerického Senátu. V 500stránkovém shrnutí zprávy, která má celkem 6 200 stran, podrobně popisuje metody, jimiž si CIA v tažení proti terorismu po 11. září 2001 za Bushe vynucovala výpovědi zajatých radikálů (shrnutí v angličtině si můžete přečíst zde). Ani to však americké legislativce nepřesvědčilo k uzavření Guantánama.

Cela v Guantánamu je skromná. Slušní vězni zde však mohou i číst či hrát stolní hry.

Cela v Guantánamu je skromná. Slušní vězni zde však mohou i číst či hrát stolní hry.

V kontroverzní věznici bylo od ledna 2002 vězněno 780 lidí. Až 22 z nich bylo méně než 18 let. Jejich zadržování je tak v rozporu s mezinárodním právem. V celách zemřelo celkem osm vězňů. Šest spáchalo sebevraždu, dva zemřeli kvůli otřesným podmínkám a agresivitě dozorců.

Slavní teroristé

Na Guantánamu byli vězněni mimo řadových členů radikálních organizací také jedni z nejhledanější a podle amerických úřadů nejnebezpečnějších teroristů světa, uvádí oficiální server předsedy Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera.

Pět Talibanců z Guantánama, které USA vyměnily do Kataru, jsou protřelí teroristé

Jedním z nich byl i Mustafa al-Havsáví, jeden z klíčových pokladníků al-Káidy, který zajišťoval financování teroristických útoků a únosů. Usáma bin Ládin z něj po útocích z 11. září 2001 udělal jednoho ze svých nejvýše postavených velitelů. Vůbec nejslavnějším vězněm z Guantánama pak zřejmě je Khálid Šejk Muhammad, hlavní mozek útoků z 11. září a celé řady dalších útoků na americké a západní cíle po celém světě.

Z Guantánama byla postupem let většina z méně důležitých vězňů propuštěna. První vlna propouštění proběhla v roce 2004, kdy cely opustilo 200 lidí. Aniž by úřady přezkoumaly, zda byli vězni oprávněně drženi jako nepřátelští bojovníci. O rok později Guantánamo opustilo dalších 242 lidí, 173 bez jakéhokoli obvinění, 69 jich směřovalo do věznic ve státech po celém světě. Do května 2011 bylo propuštěno okolo 600 zadržovaných.

„Špinavé a sadistické metody nedosáhly ničeho, kromě toho, že zostudily americkou vlajku, která visela ve vězeňských chodbách, a které jsem musel salutovat,“ vzkázal před pár měsíci americké vládě Samír Nadží. „Amerika se nemůže schovávat před svou minulostí ani současností. Naše příběhy a pokračující věznění dalších lidí jsou věci, které nesmí být zapomenuty,“ dodal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.