Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Musíme jednat, prohlásil Obama a zavelel k ekologičtější budoucnosti USA

  14:26aktualizováno  14:26
Stav životního prostředí nám není lhostejný, budeme za něj bojovat. Tak nějak by se dal shrnout poslední projev amerického prezidenta Baracka Obamy na téma enviromentálních problémů. USA tak plánují snížení emise skleníkových plynů i mnohem větší podporu obnovitelných zdrojů energie.

Barack Obama se při projevu na Georgetownské univerzitě pěkně zapotil. Američanům slíbil budoucnost ohleduplnější k životnímu prostředí (25. června) | foto: AP

"Jako Američan, prezident a otec jsem tady, abych prohlásil, že musíme jednat," zahřímal Obama do přihlížejících při svém projevu na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu. Od ikonických slov pak přešel ke konkrétním elementům rozsáhlého plánu boje proti klimatickým změnám.

A jedním z kriticky důležitých bodů bezesporu jsou emise skleníkových plynů. Na ty chce Obama vyzrát masivním omezením produkce oxidu uhličitého z uhelných elektráren a podporou výroby elektrické energie ze "zelených" zdrojů.

Kjótský protokol

Kjótský protokol je protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 procenta.

Tato redukce se vztahuje na šestici plynů, resp. jejich agregované průměrné emise (v jednotkách tzv. uhlíkového ekvivalentu) za pětileté období 2008–2012. Kromě oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O), jejichž emise jsou porovnávány k roku 1990, se závazek týká hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového (SF6), jejichž emise mohou být porovnávány buď s rokem 1990 nebo 1995.

Kjótský protokol získal svůj název podle japonského města Kjóto, ve kterém byl v prosinci 1997 dojednán. Spojené státy jsou jednou z mála západních mocností, které protokol dosud neratifikovaly.

Zdroj: Wikipedia

Obama tak dal najevo, že chce navzdory odporu republikánů vůbec poprvé zavést emisní limity závazné pro elektrárny na celém území státu. Splní tak slib z volební kampaně, který podle amerických ekologů dlouhou dobu opomíjel. Podle amerických statistik mají uhelné elektrárny na svědomí 40 procent celkových emisí oxidu uhličitého a třetinu všech skleníkových plynů vypouštěných v USA do ovzduší.

Americký vůdce už také pověřil federální Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA), aby vypracoval nové emisní směrnice a s jednotlivými státy unie dohodl emisní limity s ohledem na specifické poměry v jednotlivých regionech, píše server independent.co.uk.

Ropovod z Kanady je možná minulostí

O významném kroku směrem k udržitelnější energetické politice svědčí i to, že plány zahrnují i možnost zablokování velkého projektu ropovodu z Kanady. Obama argumentuje tím, že pokud by měl ropovod přispět ke zvýšení produkce skleníkových plynů, bude raději, když žádný ropovod nebude.

"Náš národní zájem zůstane zachován, jen pokud tento projekt výrazně nezhorší problém znečištění emisemi," zdůraznil prezident v souvislosti se zamýšlenou stavbou ropovodu do rafinérií v Texasu.

Větší podpora obnovitelných zdrojů energie je pak jednoduchá: Obama počítá s tím, že do roku 2020 větrné a solární elektrárny vybudované na pozemcích ve vlastnictví státu vygenerují dostatek elektrické energie pro šest milionů domácností. Při objektech, vybudovaných v rámci státem podporovaných developerských projektů, mají vzniknout energetická zařízení o výkonu 100 megawattů.

Účinnější spotřebiče a investice do "zelené" energie

Prezident chce podle Bílého domu v rámci svých ekologických záměrů také výrazně zvýšit účinnost vybraných domácích elektrických spotřebičů, jako jsou například chladničky nebo zdroje osvětlení. Navrhuje zvýšit výkon existujících vodních elektráren a uvolnit osm miliard dolarů pro federální záruky na půjčky, které mají financovat výstavbu zařízení omezujících emise oxidu uhličitého do ovzduší. Díky těmto krokům by se do roku 2030 mohl v USA objem emisí oxidu uhličitého snížit o víc než tři miliardy tun, což je množství odpovídající půlročním emisím vypuštěným elektrárnami.

Fotogalerie

Americká vláda chce navíc zastavit financování výstavby nových uhelných elektráren v zahraničí, s výjimkou nejchudších rozvojových zemí. K omezení emisí chce přivést i největší světové znečišťovatele, kterými jsou například Čína a Indie.

Velké americké energetické společnosti Obamův plán podporují. Chtějí jen posoudit, zda se jeho body slučují s již schválenými kroky, jejichž cílem je ekologická výroba energie a rozšíření rozvodné elektrické sítě.

Republikáni jsou proti

Jak to tedy vypadá, proti smělým plánům Obamy se staví jen členové z řad Republikánské strany. Dona Stewart, mluvčí  vůdce republikánské menšiny v Senátu Mitche McConella, tvrdí, že zavedení emisních limitů pro elektrárny se rovná zavedení celostátní energetické daně.

"Vysvětlí prezident tak obrovské náklady na pracovní místa? Vysvětlí prezident, jak Američané s nízkými příjmy zaplatí svoje nové, vyšší účty za elektřinu?" cituje McConella server BBC.

Republikáni program odmítají s námitkou i proto, že prezident podle nich fakticky zavádí celostátní ekologickou daň. Její dopad pocítí řadoví občané, jejichž poplatky za spotřebu energie se podle republikánů zvýší.

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.