Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda hledá strop pro odchod do důchodu. Ve hře je 65 i 67 let

  13:01aktualizováno  13:01
Vláda zatím uvažuje o dvou variantách pro ukončení zvyšování důchodového věku. Plánuje propočítat varianty 65 a 67 let. Kabinet chce rozhodnout na konci června.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Daniel Beran, MAFRA

Růst důchodového věku se každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, současná legislativa přitom nepočítá se stropem. V pondělí schválený věcný záměr zákona, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, by se měl týkat všech, kteří se narodili po roce 1971.

O stropu neboli pevném věku nástupu do penze se zmínily vládní strany v koaliční smlouvě. Podle ministerstva práce by se měl stanovit na 65 letech a každých pět let přehodnocovat. Pravidelné hodnocení a případné následné úpravy doporučila i důchodová komise, zastropování ale nenavrhla.

Ministerstvo práce vychází z průměrného věku dožití, argumentuje také tím, že většina zemí, kde je odchod do důchodu zastropován, se řídí hranicí 65 let. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) řekla, že považuje návrh ministra financí Andreje Babiše za nepodložený.

„Já budu hlasovat pro tu nižší hranici z toho důvodu, že v ČR žijeme o dva a půl roku kratší dobu, než je průměr EU,“ uvedla Marksová na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády.

Babiš během jednání vlády řekl, že u hlavního mandatorního výdaje rozpočtu je třeba být odpovědný. „Je to politická záležitost, i když to nastane de facto až za čtrnáct let, neznamená to, že bychom neměli být rozpočtově odpovědní,“ uvedl. Kromě posouzení dvou variant stropu se také bude zjišťovat, jaké hranice mají ostatní země EU.

Zastropování věku pro odchod do důchodu považuje za důležité také předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Není možné, abychom měli permanentně prodlužující se věk odchodu do důchodu, který nebude mít nic společného s tím, jak vypadá reálný život,“ uvedl.

Sledování populačního vývoje

Podle návrhu by statistický úřad vždy v roce, který končí trojkou či osmičkou, musel vypracovat prognózu o demografickém vývoji. První by měl dělat už za dva roky.

Ministerstvo práce by pak do pololetí následujícího roku - tedy roku se čtyřkou či devítkou na konci - muselo dát vládě zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém, podle výsledků by k ní případně rovnou přidalo i návrh na změnu důchodového věku. Kabinet by pak nejspíš nechal připravit důchodovou novelu s úpravou věkového limitu, kterou by ale musel schválit Parlament.

PŘEHLEDNĚ: Na co si dát pozor, pokud chci brát státní důchod

Ve zprávách by se zohlednila mimo jiné očekávaná délka života či pravděpodobnost úmrtí lidí mezi 25 a 54 lety. Jejich doba v důchodu by neměla překročit 26 procent a spadnout pod 24 procent délky života. Podle toho by se pak stanovil důchodový věk. Předdůchodové generace by se ale případná úprava nedotkla. Nyní lidé tráví v důchodu v průměru 23 let.

Život se prodlužuje každoročně o několik měsíců. Očekávaná doba dožití mužů a žen se jen mezi rokem 2013 a 2014 protáhla o sedm měsíců. Podle propočtů by se mohl podle nových pravidel přehodnocování věk nástupu do penze proti nynějšímu modelu oddálit. U lidí narozených zhruba po roce 1971 by to mohlo být přibližně o dva roky, u generace z 90. let pak zhruba o rok.

Ministerstvo financí se zastropováním nesouhlasí. Podle něj by se měl nejdřív věk posuzovat, až potom upravovat. Zdůvodnění, že neexistenci důchodové hranice vnímá veřejnost špatně, resort financí nepřijímá. Podle něj tak lidé berou i daně, přesto není možné je zrušit.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.