Mezivládní výbor pro světové dědictví rozhodne o zápisu velkomoravského hradiště na seznam UNESCO nejdříve v polovině roku 2015.

Mezivládní výbor pro světové dědictví rozhodne o zápisu velkomoravského hradiště na seznam UNESCO nejdříve v polovině roku 2015. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Česku letos další světová památka nepřibude, Mikulčice si musí počkat

  • 5
Mohl to být jeden z nejvýraznějších bodů letošních oslav výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu: zápis velkomoravského hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku na seznam UNESCO. Nominační proces se ale proti odhadům ministerstva kultury protáhl, o případném zápisu se rozhodne nejdříve v roce 2015.

Ministerstvo v únoru 2011 avizovalo, že se během předloňska a loňska soustředí na přípravu nominační dokumentace s cílem dosáhnout zápisu v roce 2013 (více čtěte zde). Právě letos totiž uplyne 1 150 let od příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu.

Česko připravuje nominaci mikulčického hradiště společně s nedalekým kostelem sv. Margity Antiochijské ve slovenských Kopčanech pod názvem Památky Velké Moravy. Celý nominační proce ale nakonec trvá podstatně déle, než ministerstvo původně očekávalo.

"Nominace je ve fázi zpracování připomínek, které zaslal Sekretariát UNESCO. Jde především o doplnění mezinárodní komparace Památek Velké Moravy se srovnatelnými raně středověkými památkami v Evropě. Musí být doplněn i plán budoucího zacházení s památkou a některé další podrobnosti," říká mluvčí ministerstva Jan Vondryska.  

Čeští uchazeči o UNESCO

1) Památky Velké Moravy
2) hotel a vysílač na Ještědu
3) památky v okolí historického jádra Prahy - zejména kostel Nejsvětějšího srdce Páně od Josipa Plečnika, Müllerova vila, Břevnovský klášter a letohrádek Hvězda
4) hřebčín v Kladrubech
5) renesanční domy ve Slavonicích
6) třeboňské rybníkářské dědictví
7) hrad Karlštejn
8) památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci
9) sochařský areál Betlém u Kuksu
10) západočeský lázeňský trojúhelník
11) lázně Luhačovice
12) pevnostní systém v Terezíně
13) ruční papírna ve Velkých Losinách
14) industriální soubory v Ostravě
15) skalní města v Českém ráji
16) hornická kulturní krajina Krušnohoří

Úřad Aleny Hanákové sice zřejmě podá nominaci už příští týden, Mezivládní výbor pro světové dědictví ale rozhodne o případném zápisu na seznam UNESCO nejdříve v polovině roku 2015. "Mezitím na úřadě UNESCO proběhne standardní agenda při takovýchto případech, nominace musí bez problému projít všemi koly," dodal mluvčí.

Podle Ireny Chovančíkové, ředitelky Masarykova muzea v Hodoníně, pod které mikulčické hradiště spadá, je důležité ale i to, že se v roce výročí podaří alespoň podat nominaci. "Myslím, že ani tak není důležité, kdy k zápisu dojde, spíše aby k uznání památky vůbec došlo," míní. Hradiště nyní ročně navštíví zhruba 20 tisíc lidí, ředitelka věří, že se po případném zápisu na seznam UNESCO jejich počet zvýší.

Při podávání nominací je skutečně nutné nespěchat a také dost taktizovat, protože pokud je památka ve finální fázi odmítnutá, už nikdy nemůže být na seznam zařazená. Památky Velké Moravy se o účast v elitním společenství už jednou ucházely, Česko a Slovensko ale jejich nominaci v červnu 2009 kvůli nepříznivému posudku odborníků krátce před verdiktem Výboru UNESCO stáhly.

Hodonínské muzeum se zatím v mezičase snaží, aby areál z 9. století byl v co nejlepším stavu. Hradiště prochází důkladnou revitalizací za desítky milionů korun. "Opláštili jsme jeden pavilon, vyznačili plochými kameny půdorysy původních základů kostelů nebo udělali velké úpravy zeleně, aby byl co nejvíc odhalen původní terén. Chystáme i rekonstrukci návštěvnického centra," popisuje Chovančíková.

O zapsání usilují i lázeňská města či stavby Plečnika

Ministerstvo považuje Památky Velké Moravy za hlavní prioritu v boji o UNESCO. Hradiště a kostel jsou podle resortu "výjimečným svědectvím o kultuře Velkomoravské říše, na jejíž tradice navazovaly raně středověké státy". Jedná se také o velmi cennou archeologickou lokalitu, která není narušená pozdější výstavbou.

Na seznamu UNESCO

  • Český Krumlov (historické centrum, 1992)
  • Praha (historické centrum, 1992 a zámecký park Průhonice, 2010)
  • Telč (historické centrum, 1992)
  • Zelená hora u Žďáru nad Sázavou (kostel sv. Jana Nepomuckého, 1994)
  • Kutná Hora (historické centrum, chrám sv. Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1995)
  • Lednicko-valtický areál (1996)
  • Holašovice (vesnická památková rezervace, 1998)
  • Kroměříž (zámek se zahradou, 1998)
  • Litomyšl (zámek, 1999)
  • Olomouc (Sloup Nejsvětější Trojice, 2000)
  • vila Tugendhat v Brně (2001)
  • Třebíč (židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa, 2003)

I kvůli pokročilosti této nominace je málo pravděpodobné, že by jiná česká památka dosáhla na případný zápis dřív. Například nominační proces staveb architekta Josipa Plečnika je na úplném počátku. "V tuto chvíli se připravuje oficiální ohlášení UNESCO budoucí nominace. Mělo by být hotovo do září 2013 a budou ho společně provádět ČR a Slovinsko, které je hlavním garantem," uvedl Vondryska.

Dlouhou cestu má před sebou také další mezinárodní nominace evropských lázeňských měst, kde do "tvrdého jádra" uchazečů patří města západočeského lázeňského trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) a Luhačovice. Resort nyní čeká na reakci dalších zemí. Na konci loňského roku projevila zájem připojit se k nominaci další zahraniční města (více čtěte zde). Pracuje se i na nominaci hornických památek v Krušných horách (více čtěte zde).

O zapsaní na seznam UNESCO můžou usilovat jen památky, které jsou na průběžně doplňovaném národním indikativním seznamu. Ten momentálně čítá šestnáct položek (viz box). 

Česko má nyní na seznamu UNESCO dvanáct zástupců (jako poslední přibyla před deseti lety Třebíč). Ministerstvo kultury už dříve upozornilo, že vzhledem k velikosti země je to poměrně velký počet a uspět s další samostatnou nominací nebude snadné. Proto se resort soustřeďuje právě na nadnárodní nominace, které mají prý větší šanci na úspěch.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video